Ilona Kostadinovová
© 02.11.2008
|
Ilona Kostadinovová
© 02.11.2008
|
|
|
Změny zákona č. 155/1995 Sb.
Okruh pojištěných osob (§ 5)
· Zpřesňuje a rozšiřuje se okruh pojištěných osob. Některé osoby jsou nově účastny pouze důchodového, nikoliv nemocenského pojištění – vymezený okruh společníků, jednatelů, komanditistů a členů družstev [§ 5 odst. 1 písm. w) a x)]. Přehled okruhů pojištěných osob z důvodu výdělečné činnosti je obsahem přílohy č. 1, s tím, že v jednotlivých sloupcích je zároveň u pojistných vztahů uvedeno, konkrétní ustanovení zákona č. 155/1995 Sb. (dále jen zdp) i zákona č. 187/2006 Sb., dále je vyznačeno, zda u daného pojistného vztahu přichází v úvahu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 zákona č. 187/2006 Sb.) a zda se případně aplikuje § 11 odst. 2 věta třetí v situaci, kdy zaměstnavatel dluží pojistné. Rovněž jsou z tabulky zřejmé i pojistné vztahy zakládají nově pouze účast na důchodovém pojištění. (účinnost od 1. 1. 2009)
· Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. m) (tj. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole) budou účastny pojištění pouze v období před rokem 2010, a to v rozsahu stanoveném předpisy účinnými před 1. 1. 2010. (účinnost od 1. 1. 2010)
· U osob evidovaných u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání [§ 5 odst. 1 písm. n)] je předmětem jednání v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 486) návrh na snížení rozsahu zápočtu doby nezaměstnanosti v období před dosažením věku 55 let v tom směru, že tato doba, pokud při ní nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu 1 roku. Celkový limit započitatelných 3 let zůstává beze změny. Nově se do doby posledních 3 let nebude započítávat doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění. (předpokládaná účinnost od 1. 1. 2009)
· U osob pobírajících invalidní důchod [§ 5 odst. 1 písm. t)] se mění, v návaznosti na zavedení nové koncepce invalidního důchodu, definice okruhu pojištěných osob v tom smyslu, že do tohoto okruhu nově spadají pouze osoby pobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Doba pobírání plného invalidního důchodu před 1. 1. 2010 se bude hodnotit v rozsahu stanoveném dosavadními předpisy (přechodné ustanovení čl. II bod 2). (účinnost od 1. 1. 2010)
· Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. u) spadají po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., do okruhu pojištěných osob po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona č. 187/2006 Sb., po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e)), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem bez ohledu na to, zda pobírají či nepobírají dávky nemocenského pojištění. (účinnost od 1. 1. 2009)
Okruh dobrovolně pojištěných osob (§ 6)
· Dobrovolně jsou nově účastny pojištění i osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich
o studia (rozsah není omezen) (účinnost od 1. 1. 2010)
o činnosti v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5 (osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v ČR ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení) s tím, že za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem; (účinnost od 1. 1. 2009)
o pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR (§ 6 odst. 1 písm. f)) (účinnost od 1. 1. 2010)
Invalidní důchod z mládí (§ 7)
· Přiznání tohoto důchodu je podmíněno invaliditou třetího stupně. (účinnost od 1. 1. 2010)
Podmínky účasti na pojištění (§ 8)
· Základní podmínka, že osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 jsou účastny důchodového pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění, je zachována. Nově se podmínka účasti na nemocenském pojištění považuje za splněnou i po dobu, po kterou trvá přerušení nemocenského pojištění z důvodů uvedených v § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb. (nepřetržité neplacené volno delší jak 30 dnů, na něhož nemá zaměstnanec nárok podle zvl. předpisů; rodičovská dovolená, po kterou nenáleží peněžitá pomoc v mateřství) – pro hodnocení doby pojištění v kalendářním měsíci je však rozhodující právní úprava obsažená v § 11 (jeden den výkonu výdělečné činnosti nebo jeden den trvání tzv. „omluvných důvodů“ nebo zúčtovaný příjem).
· Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) jsou účastny pojištění v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. (účinnost od 1. 1. 2009)
Podmínky účasti na pojištění OSVČ (§ 9 a 10)
· Rozšiřuje a zpřesňuje se okruh osob, které jsou považovány za osoby samostatně výdělečně činné. Osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorsko právních vztahů [§ 9 odst. 3 písm. d)] se, s výjimkou osob, které vykonávají činnosti, jež jsou samostatným základem daně z příjmu fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, považují vždy za osoby samostatně výdělečné činné. Prohlášení, zda tuto činnost vykonávají či nevykonávají soustavně, není již pro posouzení účasti na pojištění rozhodující. To platí obdobně i pro osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. f). (účinnost od 1. 1. 2009) Doba pojištění (§ 11)
· Při posuzování otázky, zda se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l), a v) a odst. 2, považuje konkrétní kalendářní měsíc pro účely důchodového pojištění za dobu pojištění, není nadále rozhodující pobírání dávek nemocenského pojištění, ale stanoví se tzv. „omluvné důvody“, za které se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), tj. doby dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu. Zaměstnavatelem, který neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, se pro účely § 11 odst. 2 věty třetí rozumí vedle obchodní společnosti nově i družstvo. (účinnost od 1. 1. 2009)
· Nově byly stanoveny podmínky, za jakých se při dodatečné úhradě pojistného po přiznání dávky důchodového pojištění přihlédne k době, která nebyla původně započítána z důvodu, že obchodní společnost/družstvo neuhradila/o dlužné pojistné. K této době se přihlédne, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí odst. 2 § 11. (účinnost od 1. 1. 2009)
Vyloučené doby (§ 16)
· Dle § 16 odst. 4 písm. a) se za vyloučenou dobu nadále považuje doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnci nepřivodili úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 187/2006 Sb.), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, a to bez ohledu na to, zda pobírají či nepobírají dávky nemocenského pojištění (nikoliv tedy pouze doba pobírání dávek nemocenského pojištění).
· V případech, kdy zaměstnavatel zúčtoval mzdu jen v částečném rozsahu, se podle § 16 odst. 7 celá doba, po kterou byl zúčtován příjem pouze v částečném rozsahu, vyloučí a částky vyplacené (zúčtované) zaměstnavatelem a ani částky vyplacené úřadem práce se nezapočítávají. (účinnost od 1. 1. 2009)
· Dle § 16 odst. 4 písm. f) doba soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR v období prvních 6 let studia po dosažení věku 18 let je v případě stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu považována za dobu vyloučenou.
· Ust. § 16 se odst. 8, umožňuje pojištěnci požádat, aby v případech krytí vyloučené doby s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu namísto příjmů z výdělečné činnosti započtena doba vyloučená. (účinnost od 1. 1. 2010)
Výpočtový základ dlouhodobě pečujících osob (§ 19a)
· Ust. § 19a řeší způsob výpočtu důchodu osob (alespoň 15 roků) pečovaly o „závislou osobu“. V těchto případech se v celém období, kdy se kryje vyloučená doba s dobou pojištění, buď tato doba vyloučí, anebo se započtou příjmy. Za příjem pojištěnce se přitom považuje nejen případný faktický příjem, ale po 31. 12. 2006 i částka odpovídající výši příspěvek na péči a před 1. 1. 2007 částka stanovená způsobem uvedeným v § 19a odst. 3 písm. b). Byl-li starobní nebo invalidní důchod přiznán před 1. 7. 2009 pojištěnci, který splňuje podmínky uvedené v § 19a odst. 1 zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2009, přepočte se na žádost tento důchod ke dni jeho přiznání, a je-li důchod po tomto přepočtu vyšší, zvýší se od splátky důchodu splatné v červenci 2009 (čl. II bod 15. přechod. ustanovení). (účinnost od 1. 7. 2009)
Další pojmy (§ 20, 26)
· § 20 odst. 2 rozšiřuje definici dítěte převzatého do trvalé péče nahrazující péči rodičů také o dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy (§ 45 zákona o rodině). (účinnost od 1. 1. 2010)
· V § 20 odst. 6 je vymezeno, že dítě požívající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nelze považovat za nezaopatřené dítě. Podle čl. II odst. 6. přechodných ustanovení se toto nevztahuje na poživatele vdovských a sirotčích důchodů přiznaných před 1. 1. 2010, pokud bylo dítě ke dni 31. 12. 2009 poživatelem plného invalidního důchodu. (účinnost od 1. 1. 2010)
· V § 26 dochází ke zpřesnění definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Kromě časového faktoru a poznatků lékařské vědy reflektuje i dopad zdravotního stavu na tělesné, smyslové a duševní schopnosti významné pro práci (dosud takto formuloval pouze § 6 vyhlášky č. 284/1995 Sb.). (účinnost od 1. 1. 2010)
Starobní důchod (§ 29)
· V § 29 dochází k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění, a to až na 35 let u osob, které dosáhnou důchodového věku po roce 2018. Pojištěnci, který dosáhne důchodového věku (viz tabulka k § 32) po roce 2014, postačuje k získání nároku na starobní důchod 30 let „čisté“ doby pojištění. Pokud jde o „poměrný“ starobní důchod, věk stanovený pro získání nároku se od roku 2010 odvíjí od důchodového věku (je třeba dosáhnout věku o 5 let vyššího, než je věk důchodový). Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje až na 20 let u osob, které stanoveného věku dosáhnou po roce 2013. Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z uvedených podmínek má nárok na starobní důchod také v případě, že dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod dle § 38.
· Náhradní doby pojištění získané od 1. 1. 2010 se (s výjimkou doby vojenské služby, péče o dítě a péče o závislé osoby) hodnotí i pro účely nároku na dávku v rozsahu 80%; výsledný redukovaný počet dnů se i pro účely nároku na dávku zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru (§ 29 odst. 5). Ve smyslu přechodného ustanovení čl. II bod 3. se takto hodnotí i náhradní doby pojištění získané před 1. 1. 2010, ovšem až u důchodů, na které vzniká nárok po 31. 12. 2018. U důchodů, na které vzniká nárok v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2018 se náhradní doby získané před 1. 1. 2010 hodnotí pro vznik nároku ještě v neomezeném rozsahu. (účinnost od 1. 1. 2010) Předčasný starobní důchod (§ 30, 31)
· Ust. § 30 se zrušuje. Nárok na tento typ starobního důchodu, jeho výše a podmínky pro výplatu se od 1. 1. 2010 posuzují podle zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (čl. II bod 4. přechodných ustanovení).
· V § 31 dochází ke změně podmínek pro nárok na tento druh předčasného starobního důchodu. Pojištěnci splňující podmínku potřebné doby pojištění, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let, mohou nadále odcházet do předčasného starobního důchodu nejvýše 3 roky před dosažením důchodového věku. Ti, jejichž důchodový věk činí 63 let a více, získají nárok na tento důchod nejdříve dovršením 60 let věku (tj. s postupným nárůstem důchodového věku se doba předčasnosti prodlouží až na 5 let). (účinnost od 1. 1. 2010)
Důchodový věk (§ 32)
· Ust. § 32 nově upravuje zásady pro stanovení důchodového věku. Dochází nadále k postupnému navyšování až do cílové hranice 62 - 65 let (u všech osob narozených po roce 1968). Důchodový věk u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se stanoví podle tabulky uvedené v příloze k zákonu o parametrických změnách (viz níže).
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968
(účinnost od 1. 1. 2010)
Výše starobního důchodu (§ 34 - 36)
· V § 34 se doplňují odst. 3 až 6, z nichž odst. 3 až 5 stanoví způsob zvyšování procentní výměry starobního důchodu, jestliže pojištěnec po vzniku nároku na tento důchodu vykonával výdělečnou činnost. Rozšiřuje se možnost zvýšení procentní výměry již přiznaného starobního důchodu ve smyslu § 29 odst. 1 a 3, a to i na případy, kdy je tento vyplácen současně s výkonem výdělečné činnosti.
§ Zvýšení náleží ve výši 1,5 % za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny (§ 37).
§ Zvýšení náleží ve výši 0,4 % za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši; toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti (za takový se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti), popř. dříve při skončení zaměstnání - § 34 odst. 4.
§ Pokud jde o tzv. „poměrný“ starobní důchod ve smyslu § 29 odst. 2, zvyšuje se jeho procentní výměra za každý celý rok výdělečné činnosti vykonávané (bez pobírání starobního popř. invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) po vzniku nároku na tento důchod do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 %. Poté se procentní výměra zvyšuje o 1,5% výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.
§ Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vzniká nárok podle § 29 odst. 4 (invalidita a věk 65 let) se stanoví podle § 41 odst. 2 (obecné zásady pro stanovení výše procentní výměry invalidního důchodu podle stanoveného stupně invalidity – 0,5%, 0,75%, 1,5%).
· V § 36 odst. 1 se vymezují nová pravidla redukce procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31. Procentní sazba redukce procentní výměry důchodu je závislá na délce „doby předčasnosti“. Po dobu prvních 720 dnů „předčasnosti“ činí redukce 0,9 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů, od 721. dne „předčasnosti“ 1,5 % výpočtového základu. (účinnost od 1. 1. 2010)
Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (§ 37)
· Ruší se sledování podmínky uzavření pracovněprávního vztahu na dobu určitou pro nárok na souběžnou výplatu starobního důchodu po dovršení důchodového věku.
· Zároveň je do § 37 poněkud nesystematicky zařazena i definice pojmu „polovina starobního důchodu“, a to i ve vztahu k souběhu důchodů. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina procentní a polovina základní výměry starobního důchodu a je-li starobní důchod vyplácen z důvodu souběhu v poloviční výši, pak polovinou se rozumí polovina procentní výměry vypláceného důchodu. (účinnost od 1. 1. 2010)
Invalidní důchod (§ 38 – 40, § 61a)
· Dochází k novému vymezení invalidity a zavedení třístupňového invalidního důchodu místo dosavadního plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu (tato změna se promítá do všech relevantních ustanovení příslušných předpisů o sociálním zabezpečení).
· Podle nové právní úpravy je pojištěnec invalidním, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastane pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % (invalidita prvního stupně). Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesne nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, bude se jednat o invaliditu druhého stupně a pokud poklesne nejméně o 70 %, bude se jednat o invaliditu třetího stupně.
· Pojištěnec nemá nárok na invalidní důchod, pokud dosáhne věku 65 let. Nárok na invalidní důchod vyplácený ke dni dosažení 65 let tímto dnem zaniká a současně tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod ve výši původně vypláceného důchodu invalidního. O odnětí invalidního důchodu a přiznání starobního důchodu je třeba v souladu s ust. § 81 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. rozhodnout. Nárok na invalidní důchod vyplácený osobám starším 65 let zaniká dnem 1. 1. 2010 a tímto dnem vzniká nárok na důchod starobní. Plátce důchodu je podle přechodných ustanovení povinen nejpozději do 31. ledna 2010 zaslat tomuto poživateli písemné oznámení o zániku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a o vzniku nároku na starobní důchod a jeho výši (čl. II bod 5. přechodných ustanovení). Nárok na takto transformovaný starobní důchod nevylučuje nárok na starobní důchod podle jiných ustanovení zákona o důchodovém pojištění (pojištěnci však náleží pouze jeden starobní důchod, a to ten, který je vyšší).
· Plný invalidní důchod osob mladších 65 let se transformuje na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (§ 61a zdp a § 81 odst. 4 zák. č. 582/1991 Sb.). Částečný invalidní důchod se transformuje do invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. Plátce důchodu je povinen nejpozději do 31. ledna 2010 zaslat těmto poživatelům důchodů písemné oznámení, zda jim náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně (čl. II bod 8. přechodných ustanovení). Konkrétní realizace transformace je již v současné době předmětem řešení (věcné spisy č.j. 31-4000-25.7.07/1310, č.j. 41-1327-9.8.2007/2276, č.j. 53-7220-16.10.2007/2889, č.j. 53-7220-10.3.2008/0727, č.j. 4-4006-13.5.2008/1382, č.j. 53-7220-11.7.2008/2095).
· Byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, sníží se podle přechodného ustanovení (čl. II bod 13.) výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky. Byl-li částečný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který by měl za následek snížení výše invalidního důchodu, bude náležet invalidní důchod v dosavadní výši.
· Nárok na invalidní důchod budou mít podle § 40 odst. 2 i pojištěnci, kteří sice nesplnili podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech, ale získali podmínku 10 let v posledních 20 letech.
· Pro účely získání potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se bude i nadále přihlížet k době prvních 6 let studia po dosažení 18 let věku přesto, že tato již nespadá do okruhu náhradních dob pojištění (§ 40 odst. 3). (účinnost od 1. 1. 2010)
Výše invalidního důchodu (§ 41)
· V § 41 odst. 2 je stanovena výše procentní výměry invalidního důchodu v závislosti na stupni invalidity. Konkrétně je to 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, 0,75 % výpočtového základu, jedná-li se o druhý stupeň invalidity a 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o třetí stupeň invalidity.
· Podle § 41 odst. 3 se při změně stupně invalidity nově stanoví i výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu, která náleží za každý celý rok doby pojištění ve výši odpovídající novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu, která náleží za každý celý rok doby pojištění ve výši odpovídající původnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.
· V ust. § 41 odst. 5, je upraven rozsah hodnocení dopočtené doby. Dopočtená doba se započte plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší jednoho roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, dvou let, vznikla–li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo tří let, vznikla‑li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce. Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny předešlé podmínky. V tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod. (účinnost od 1. 1. 2010)
Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42)
· V § 42 dochází v návaznosti na zavedení třístupňového invalidního důchodu k modifikaci původního způsobu výpočtu dávky, v podstatě obdobně jako v případě § 41 odst. 2. (účinnost od 1. 1. 2010)
Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod (§ 49 – 53)
· Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku již není rozhodující dosažení věkové hranice 55 let/58 let, ale jak u muže tak u ženy dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk muže, pokud skutečný důchodový věk (zde nesnižovaný o 4 roky) není nižší.
· K zásadní změně dochází v § 51, kde se doplňuje odstavec 3, podle něhož výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Totéž platí i pro sirotčí důchod (§ 53 odst. 3). (účinnost od 1. 1. 2010)
Nárok na důchod a jeho výplatu (§ 55, 56)
· § 55 odst. 2 nově stanoví, že nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím pěti let (dříve tři roky) ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se důchod doplatí, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona (čl. II bod 14).
· § 56 odst. 1) písm. b) stanoví dobu, za kterou lze doplatit důchod, zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží. V těchto případech se důchod poskytne anebo zvýší
Ustanovení čl. II. bod 14 platí i zde. (účinnost od 1. 1. 2009)
Vyplácení důchodů (§ 64)
· § 64 odst. 4, stanoví, že příjemce důchodu vypláceného v hotovosti držitelem poštovní licence hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Toto však neplatí v případě, kdy oprávněnému byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a nárok na tento důchod nepřetržitě trvá. (účinnost od 1. 1. 2010)
· Ustanovení § 65 řeší pouze souběh nároku na výplatu invalidního důchodu a nemocenského. Za dobu pobírání nemocenského se považuje i doba, kdy je vyplácena náhrada mzdy včetně prvních tří dnů, kdy tato náhrada nenáleží a doby, kdy se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného. Souběh nároku na starobní důchod a nemocenské je nově upraven v zákoně o nemocenském pojištění a to tak, že nemocenské nenáleží pokud nárok na výplatu starobního důchodu vznikne v době dočasné pracovní neschopnosti. Pokud je výplata starobního důchodu přiznávána zpětně, vyplacené nemocenské se v rozsahu stanoveném předpisy o nemocenském pojištění (§ 25 a § 28 ZNP a § 115a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.) zúčtuje s důchodem. (účinnost od 1. 1. 2009)
Přechodná ustanovení (čl. VI. technické novely, čl. II parametrických změn)
Podstatná přechodná ustanovení jsou zapracována ve výše uvedeném přehledu změn, plné znění těchto ustanovení je součástí přílohy, jejímž obsahem je úplné znění zdp.
Změny zákona č. 155/1995 Sb.
Okruh pojištěných osob (§ 5)
· Zpřesňuje a rozšiřuje se okruh pojištěných osob. Některé osoby jsou nově účastny pouze důchodového, nikoliv nemocenského pojištění – vymezený okruh společníků, jednatelů, komanditistů a členů družstev [§ 5 odst. 1 písm. w) a x)]. Přehled okruhů pojištěných osob z důvodu výdělečné činnosti je obsahem přílohy č. 1, s tím, že v jednotlivých sloupcích je zároveň u pojistných vztahů uvedeno, konkrétní ustanovení zákona č. 155/1995 Sb. (dále jen zdp) i zákona č. 187/2006 Sb., dále je vyznačeno, zda u daného pojistného vztahu přichází v úvahu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 zákona č. 187/2006 Sb.) a zda se případně aplikuje § 11 odst. 2 věta třetí v situaci, kdy zaměstnavatel dluží pojistné. Rovněž jsou z tabulky zřejmé i pojistné vztahy zakládají nově pouze účast na důchodovém pojištění. (účinnost od 1. 1. 2009)
· Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. m) (tj. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole) budou účastny pojištění pouze v období před rokem 2010, a to v rozsahu stanoveném předpisy účinnými před 1. 1. 2010. (účinnost od 1. 1. 2010)
· U osob evidovaných u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání [§ 5 odst. 1 písm. n)] je předmětem jednání v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 486) návrh na snížení rozsahu zápočtu doby nezaměstnanosti v období před dosažením věku 55 let v tom směru, že tato doba, pokud při ní nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu 1 roku. Celkový limit započitatelných 3 let zůstává beze změny. Nově se do doby posledních 3 let nebude započítávat doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění. (předpokládaná účinnost od 1. 1. 2009)
· U osob pobírajících invalidní důchod [§ 5 odst. 1 písm. t)] se mění, v návaznosti na zavedení nové koncepce invalidního důchodu, definice okruhu pojištěných osob v tom smyslu, že do tohoto okruhu nově spadají pouze osoby pobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Doba pobírání plného invalidního důchodu před 1. 1. 2010 se bude hodnotit v rozsahu stanoveném dosavadními předpisy (přechodné ustanovení čl. II bod 2). (účinnost od 1. 1. 2010)
· Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. u) spadají po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., do okruhu pojištěných osob po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona č. 187/2006 Sb., po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e)), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem bez ohledu na to, zda pobírají či nepobírají dávky nemocenského pojištění. (účinnost od 1. 1. 2009)
Okruh dobrovolně pojištěných osob (§ 6)
· Dobrovolně jsou nově účastny pojištění i osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich
o studia (rozsah není omezen) (účinnost od 1. 1. 2010)
o činnosti v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5 (osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v ČR ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení) s tím, že za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem; (účinnost od 1. 1. 2009)
o pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR (§ 6 odst. 1 písm. f)) (účinnost od 1. 1. 2010)
Invalidní důchod z mládí (§ 7)
· Přiznání tohoto důchodu je podmíněno invaliditou třetího stupně. (účinnost od 1. 1. 2010)
Podmínky účasti na pojištění (§ 8)
· Základní podmínka, že osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 jsou účastny důchodového pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění, je zachována. Nově se podmínka účasti na nemocenském pojištění považuje za splněnou i po dobu, po kterou trvá přerušení nemocenského pojištění z důvodů uvedených v § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb. (nepřetržité neplacené volno delší jak 30 dnů, na něhož nemá zaměstnanec nárok podle zvl. předpisů; rodičovská dovolená, po kterou nenáleží peněžitá pomoc v mateřství) – pro hodnocení doby pojištění v kalendářním měsíci je však rozhodující právní úprava obsažená v § 11 (jeden den výkonu výdělečné činnosti nebo jeden den trvání tzv. „omluvných důvodů“ nebo zúčtovaný příjem).
· Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) jsou účastny pojištění v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. (účinnost od 1. 1. 2009)
Podmínky účasti na pojištění OSVČ (§ 9 a 10)
· Rozšiřuje a zpřesňuje se okruh osob, které jsou považovány za osoby samostatně výdělečně činné. Osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorsko právních vztahů [§ 9 odst. 3 písm. d)] se, s výjimkou osob, které vykonávají činnosti, jež jsou samostatným základem daně z příjmu fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, považují vždy za osoby samostatně výdělečné činné. Prohlášení, zda tuto činnost vykonávají či nevykonávají soustavně, není již pro posouzení účasti na pojištění rozhodující. To platí obdobně i pro osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. f). (účinnost od 1. 1. 2009) Doba pojištění (§ 11)
· Při posuzování otázky, zda se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l), a v) a odst. 2, považuje konkrétní kalendářní měsíc pro účely důchodového pojištění za dobu pojištění, není nadále rozhodující pobírání dávek nemocenského pojištění, ale stanoví se tzv. „omluvné důvody“, za které se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), tj. doby dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu. Zaměstnavatelem, který neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, se pro účely § 11 odst. 2 věty třetí rozumí vedle obchodní společnosti nově i družstvo. (účinnost od 1. 1. 2009)
· Nově byly stanoveny podmínky, za jakých se při dodatečné úhradě pojistného po přiznání dávky důchodového pojištění přihlédne k době, která nebyla původně započítána z důvodu, že obchodní společnost/družstvo neuhradila/o dlužné pojistné. K této době se přihlédne, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí odst. 2 § 11. (účinnost od 1. 1. 2009)
Vyloučené doby (§ 16)
· Dle § 16 odst. 4 písm. a) se za vyloučenou dobu nadále považuje doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnci nepřivodili úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 187/2006 Sb.), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, a to bez ohledu na to, zda pobírají či nepobírají dávky nemocenského pojištění (nikoliv tedy pouze doba pobírání dávek nemocenského pojištění).
· V případech, kdy zaměstnavatel zúčtoval mzdu jen v částečném rozsahu, se podle § 16 odst. 7 celá doba, po kterou byl zúčtován příjem pouze v částečném rozsahu, vyloučí a částky vyplacené (zúčtované) zaměstnavatelem a ani částky vyplacené úřadem práce se nezapočítávají. (účinnost od 1. 1. 2009)
· Dle § 16 odst. 4 písm. f) doba soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR v období prvních 6 let studia po dosažení věku 18 let je v případě stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu považována za dobu vyloučenou.
· Ust. § 16 se odst. 8, umožňuje pojištěnci požádat, aby v případech krytí vyloučené doby s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu namísto příjmů z výdělečné činnosti započtena doba vyloučená. (účinnost od 1. 1. 2010)
Výpočtový základ dlouhodobě pečujících osob (§ 19a)
· Ust. § 19a řeší způsob výpočtu důchodu osob (alespoň 15 roků) pečovaly o „závislou osobu“. V těchto případech se v celém období, kdy se kryje vyloučená doba s dobou pojištění, buď tato doba vyloučí, anebo se započtou příjmy. Za příjem pojištěnce se přitom považuje nejen případný faktický příjem, ale po 31. 12. 2006 i částka odpovídající výši příspěvek na péči a před 1. 1. 2007 částka stanovená způsobem uvedeným v § 19a odst. 3 písm. b). Byl-li starobní nebo invalidní důchod přiznán před 1. 7. 2009 pojištěnci, který splňuje podmínky uvedené v § 19a odst. 1 zákona, ve znění účinném od 1. 7. 2009, přepočte se na žádost tento důchod ke dni jeho přiznání, a je-li důchod po tomto přepočtu vyšší, zvýší se od splátky důchodu splatné v červenci 2009 (čl. II bod 15. přechod. ustanovení). (účinnost od 1. 7. 2009)
Další pojmy (§ 20, 26)
· § 20 odst. 2 rozšiřuje definici dítěte převzatého do trvalé péče nahrazující péči rodičů také o dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy (§ 45 zákona o rodině). (účinnost od 1. 1. 2010)
· V § 20 odst. 6 je vymezeno, že dítě požívající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nelze považovat za nezaopatřené dítě. Podle čl. II odst. 6. přechodných ustanovení se toto nevztahuje na poživatele vdovských a sirotčích důchodů přiznaných před 1. 1. 2010, pokud bylo dítě ke dni 31. 12. 2009 poživatelem plného invalidního důchodu. (účinnost od 1. 1. 2010)
· V § 26 dochází ke zpřesnění definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Kromě časového faktoru a poznatků lékařské vědy reflektuje i dopad zdravotního stavu na tělesné, smyslové a duševní schopnosti významné pro práci (dosud takto formuloval pouze § 6 vyhlášky č. 284/1995 Sb.). (účinnost od 1. 1. 2010)
Starobní důchod (§ 29)
· V § 29 dochází k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění, a to až na 35 let u osob, které dosáhnou důchodového věku po roce 2018. Pojištěnci, který dosáhne důchodového věku (viz tabulka k § 32) po roce 2014, postačuje k získání nároku na starobní důchod 30 let „čisté“ doby pojištění. Pokud jde o „poměrný“ starobní důchod, věk stanovený pro získání nároku se od roku 2010 odvíjí od důchodového věku (je třeba dosáhnout věku o 5 let vyššího, než je věk důchodový). Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje až na 20 let u osob, které stanoveného věku dosáhnou po roce 2013. Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z uvedených podmínek má nárok na starobní důchod také v případě, že dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod dle § 38.
· Náhradní doby pojištění získané od 1. 1. 2010 se (s výjimkou doby vojenské služby, péče o dítě a péče o závislé osoby) hodnotí i pro účely nároku na dávku v rozsahu 80%; výsledný redukovaný počet dnů se i pro účely nároku na dávku zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru (§ 29 odst. 5). Ve smyslu přechodného ustanovení čl. II bod 3. se takto hodnotí i náhradní doby pojištění získané před 1. 1. 2010, ovšem až u důchodů, na které vzniká nárok po 31. 12. 2018. U důchodů, na které vzniká nárok v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2018 se náhradní doby získané před 1. 1. 2010 hodnotí pro vznik nároku ještě v neomezeném rozsahu. (účinnost od 1. 1. 2010) Předčasný starobní důchod (§ 30, 31)
· Ust. § 30 se zrušuje. Nárok na tento typ starobního důchodu, jeho výše a podmínky pro výplatu se od 1. 1. 2010 posuzují podle zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (čl. II bod 4. přechodných ustanovení).
· V § 31 dochází ke změně podmínek pro nárok na tento druh předčasného starobního důchodu. Pojištěnci splňující podmínku potřebné doby pojištění, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let, mohou nadále odcházet do předčasného starobního důchodu nejvýše 3 roky před dosažením důchodového věku. Ti, jejichž důchodový věk činí 63 let a více, získají nárok na tento důchod nejdříve dovršením 60 let věku (tj. s postupným nárůstem důchodového věku se doba předčasnosti prodlouží až na 5 let). (účinnost od 1. 1. 2010)
Důchodový věk (§ 32)
· Ust. § 32 nově upravuje zásady pro stanovení důchodového věku. Dochází nadále k postupnému navyšování až do cílové hranice 62 - 65 let (u všech osob narozených po roce 1968). Důchodový věk u pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se stanoví podle tabulky uvedené v příloze k zákonu o parametrických změnách (viz níže).
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968
(účinnost od 1. 1. 2010)
Výše starobního důchodu (§ 34 - 36)
· V § 34 se doplňují odst. 3 až 6, z nichž odst. 3 až 5 stanoví způsob zvyšování procentní výměry starobního důchodu, jestliže pojištěnec po vzniku nároku na tento důchodu vykonával výdělečnou činnost. Rozšiřuje se možnost zvýšení procentní výměry již přiznaného starobního důchodu ve smyslu § 29 odst. 1 a 3, a to i na případy, kdy je tento vyplácen současně s výkonem výdělečné činnosti.
§ Zvýšení náleží ve výši 1,5 % za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen ve výši jedné poloviny (§ 37).
§ Zvýšení náleží ve výši 0,4 % za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši; toto zvýšení náleží vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti (za takový se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti), popř. dříve při skončení zaměstnání - § 34 odst. 4.
§ Pokud jde o tzv. „poměrný“ starobní důchod ve smyslu § 29 odst. 2, zvyšuje se jeho procentní výměra za každý celý rok výdělečné činnosti vykonávané (bez pobírání starobního popř. invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) po vzniku nároku na tento důchod do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 %. Poté se procentní výměra zvyšuje o 1,5% výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.
§ Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vzniká nárok podle § 29 odst. 4 (invalidita a věk 65 let) se stanoví podle § 41 odst. 2 (obecné zásady pro stanovení výše procentní výměry invalidního důchodu podle stanoveného stupně invalidity – 0,5%, 0,75%, 1,5%).
· V § 36 odst. 1 se vymezují nová pravidla redukce procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31. Procentní sazba redukce procentní výměry důchodu je závislá na délce „doby předčasnosti“. Po dobu prvních 720 dnů „předčasnosti“ činí redukce 0,9 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů, od 721. dne „předčasnosti“ 1,5 % výpočtového základu. (účinnost od 1. 1. 2010)
Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (§ 37)
· Ruší se sledování podmínky uzavření pracovněprávního vztahu na dobu určitou pro nárok na souběžnou výplatu starobního důchodu po dovršení důchodového věku.
· Zároveň je do § 37 poněkud nesystematicky zařazena i definice pojmu „polovina starobního důchodu“, a to i ve vztahu k souběhu důchodů. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina procentní a polovina základní výměry starobního důchodu a je-li starobní důchod vyplácen z důvodu souběhu v poloviční výši, pak polovinou se rozumí polovina procentní výměry vypláceného důchodu. (účinnost od 1. 1. 2010)
Invalidní důchod (§ 38 – 40, § 61a)
· Dochází k novému vymezení invalidity a zavedení třístupňového invalidního důchodu místo dosavadního plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu (tato změna se promítá do všech relevantních ustanovení příslušných předpisů o sociálním zabezpečení).
· Podle nové právní úpravy je pojištěnec invalidním, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastane pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % (invalidita prvního stupně). Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesne nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, bude se jednat o invaliditu druhého stupně a pokud poklesne nejméně o 70 %, bude se jednat o invaliditu třetího stupně.
· Pojištěnec nemá nárok na invalidní důchod, pokud dosáhne věku 65 let. Nárok na invalidní důchod vyplácený ke dni dosažení 65 let tímto dnem zaniká a současně tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod ve výši původně vypláceného důchodu invalidního. O odnětí invalidního důchodu a přiznání starobního důchodu je třeba v souladu s ust. § 81 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. rozhodnout. Nárok na invalidní důchod vyplácený osobám starším 65 let zaniká dnem 1. 1. 2010 a tímto dnem vzniká nárok na důchod starobní. Plátce důchodu je podle přechodných ustanovení povinen nejpozději do 31. ledna 2010 zaslat tomuto poživateli písemné oznámení o zániku nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a o vzniku nároku na starobní důchod a jeho výši (čl. II bod 5. přechodných ustanovení). Nárok na takto transformovaný starobní důchod nevylučuje nárok na starobní důchod podle jiných ustanovení zákona o důchodovém pojištění (pojištěnci však náleží pouze jeden starobní důchod, a to ten, který je vyšší).
· Plný invalidní důchod osob mladších 65 let se transformuje na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (§ 61a zdp a § 81 odst. 4 zák. č. 582/1991 Sb.). Částečný invalidní důchod se transformuje do invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. Plátce důchodu je povinen nejpozději do 31. ledna 2010 zaslat těmto poživatelům důchodů písemné oznámení, zda jim náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně (čl. II bod 8. přechodných ustanovení). Konkrétní realizace transformace je již v současné době předmětem řešení (věcné spisy č.j. 31-4000-25.7.07/1310, č.j. 41-1327-9.8.2007/2276, č.j. 53-7220-16.10.2007/2889, č.j. 53-7220-10.3.2008/0727, č.j. 4-4006-13.5.2008/1382, č.j. 53-7220-11.7.2008/2095).
· Byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, sníží se podle přechodného ustanovení (čl. II bod 13.) výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky. Byl-li částečný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který by měl za následek snížení výše invalidního důchodu, bude náležet invalidní důchod v dosavadní výši.
· Nárok na invalidní důchod budou mít podle § 40 odst. 2 i pojištěnci, kteří sice nesplnili podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech, ale získali podmínku 10 let v posledních 20 letech.
· Pro účely získání potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se bude i nadále přihlížet k době prvních 6 let studia po dosažení 18 let věku přesto, že tato již nespadá do okruhu náhradních dob pojištění (§ 40 odst. 3). (účinnost od 1. 1. 2010)
Výše invalidního důchodu (§ 41)
· V § 41 odst. 2 je stanovena výše procentní výměry invalidního důchodu v závislosti na stupni invalidity. Konkrétně je to 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, 0,75 % výpočtového základu, jedná-li se o druhý stupeň invalidity a 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o třetí stupeň invalidity.
· Podle § 41 odst. 3 se při změně stupně invalidity nově stanoví i výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu, která náleží za každý celý rok doby pojištění ve výši odpovídající novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu, která náleží za každý celý rok doby pojištění ve výši odpovídající původnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.
· V ust. § 41 odst. 5, je upraven rozsah hodnocení dopočtené doby. Dopočtená doba se započte plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší jednoho roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, dvou let, vznikla–li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo tří let, vznikla‑li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce. Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny předešlé podmínky. V tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod. (účinnost od 1. 1. 2010)
Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42)
· V § 42 dochází v návaznosti na zavedení třístupňového invalidního důchodu k modifikaci původního způsobu výpočtu dávky, v podstatě obdobně jako v případě § 41 odst. 2. (účinnost od 1. 1. 2010)
Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod (§ 49 – 53)
· Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku již není rozhodující dosažení věkové hranice 55 let/58 let, ale jak u muže tak u ženy dosažení věku o 4 roky nižšího než činí důchodový věk muže, pokud skutečný důchodový věk (zde nesnižovaný o 4 roky) není nižší.
· K zásadní změně dochází v § 51, kde se doplňuje odstavec 3, podle něhož výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Totéž platí i pro sirotčí důchod (§ 53 odst. 3). (účinnost od 1. 1. 2010)
Nárok na důchod a jeho výplatu (§ 55, 56)
· § 55 odst. 2 nově stanoví, že nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím pěti let (dříve tři roky) ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se důchod doplatí, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona (čl. II bod 14).
· § 56 odst. 1) písm. b) stanoví dobu, za kterou lze doplatit důchod, zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží. V těchto případech se důchod poskytne anebo zvýší
Ustanovení čl. II. bod 14 platí i zde. (účinnost od 1. 1. 2009)
Vyplácení důchodů (§ 64)
· § 64 odst. 4, stanoví, že příjemce důchodu vypláceného v hotovosti držitelem poštovní licence hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Toto však neplatí v případě, kdy oprávněnému byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a nárok na tento důchod nepřetržitě trvá. (účinnost od 1. 1. 2010)
· Ustanovení § 65 řeší pouze souběh nároku na výplatu invalidního důchodu a nemocenského. Za dobu pobírání nemocenského se považuje i doba, kdy je vyplácena náhrada mzdy včetně prvních tří dnů, kdy tato náhrada nenáleží a doby, kdy se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného. Souběh nároku na starobní důchod a nemocenské je nově upraven v zákoně o nemocenském pojištění a to tak, že nemocenské nenáleží pokud nárok na výplatu starobního důchodu vznikne v době dočasné pracovní neschopnosti. Pokud je výplata starobního důchodu přiznávána zpětně, vyplacené nemocenské se v rozsahu stanoveném předpisy o nemocenském pojištění (§ 25 a § 28 ZNP a § 115a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.) zúčtuje s důchodem. (účinnost od 1. 1. 2009)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||