|
|
|
|
Právo
sociálního zabezpečení Mgr. Ilona Kostadinovová JUDr. Iva Chvátalová, CSc.
Výuka 25. 3. 2008 Důchodové pojištění v ČR (pokračování)
Dobrovolné doplňkové penzijní připojištění - zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů - doživotní příjem jako doplněk k systému důchodového pojištění - daňové úlevy penzijním fondům, zaměstnavatelům, zaměstnancům - pojistné se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění - výše státních příspěvků penzijního připojištění:
Prvky konstrukce výpočtu důchodu, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění
Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťují hrubé příjmy z výdělečné činnosti, je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Tohoto cílového stavu však bude dosaženo postupně. V případě důchodů přiznávaných v prvním roce účinnosti zákona o důchodovém pojištění (tj. v roce 1996) bylo rozhodné období desetileté, určené roky 1986 až 1995. Za každý další rok účinnosti zákona o důchodovém pojištění se toto desetileté období prodlužuje o jeden rok. Ročními vyměřovacími základy jsou skutečně dosažené vyměřovací základy (v podstatě "hrubé příjmy") za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období (s výjimkou kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu) vynásobené tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se určuje za použití příslušných všeobecných vyměřovacích základů (stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné ČSU) a přepočítacího koeficientu (stanoví vláda nařízením podle údajů ČSU o průměrné měsíční mzdě za stanovená pololetí - určuje se jako podíl průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu). Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. Při stanovení osobního vyměřovacího základu se z rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, vylučují některé zákonem stanovené doby, tzv. vyloučené doby (v podstatě náhradní doby pojištění spadající do rozhodného období a některé další v zákoně o důchodovém pojištění taxativně vyjmenované doby), takže nedojde k jeho "rozmělnění". Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. Při přijetí zákona o důchodovém pojištění se pro stanovení výpočtového základu započítávala částka osobního vyměřovacího základu do 5 000 Kč v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do 10 000 Kč se počítalo 30% a z částky nad 10 000 Kč se počítalo 10%. Tyto hranice redukce zvyšuje vláda nařízením, a to od 1. ledna. Pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2007 činí hranice redukcí 9 600 Kč a 23 300 Kč. Stát garantuje systém ekonomicky i právně:
Zvyšování vyplácených důchodů (základní pravidla)
Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění je povinna sepsat s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana; rodinní příslušníci či jiný občan na základě plné moci. ČSSZ rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). V Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ). Orgány sociálního zabezpečení ministerstva vnitra rozhodují otázky týkající se vojáků z povolání, policistů, příslušníků Vězeňské stráže a jejich pozůstalých. Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat. Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). V Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ). Orgány sociálního zabezpečení ministerstva vnitra rozhodují otázky týkající se vojáků z povolání, policistů, příslušníků Vězeňské stráže a jejich pozůstalých.
Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění I. Starobní důchod - §§ 28 – 37 - potřebná doba 25 let pojištění a dosažení důchodového věku (§ 32) - 15 let pojištění a dosažení věku 65 let - §§ 30, 31 – před dosažením důchodového věku – 25 let pojištění a do důchodového věku chybí 3 roky, je poživatelem částečného invalidního důchodu a do důchodového věku mu chybí 2 roky, u plného invalidního důchodu 5 let - výše - §§ 33 - 36 - základní výměra činí 1700, - Kč - procentní výměra činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu, nejméně 770, - Kč - souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti - § 37, jen je-li sjednán pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku
Příklady starobní důchod ● Pojištěnec získal 17 let zaměstnání a dosáhl věku 64 let. Kdy vzniká tomuto pojištěnci nárok na starobní důchod? ● Žena vychovala 2 děti, získala 35 let doby pojištění a věku 55 let dosáhne 10. června 2008. Stanovte její důchodový věk a datum nároku na starobní důchod.
II. Invalidní důchod – plný a částečný a) Plný invalidní důchod - §§ 38 – 42 - je-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, je schopen pro zdravotní postižení pracovat jen za zcela mimořádných podmínek - splnění potřebné doby pojištění - § 40 Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku:
Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku plné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Výše plného invalidního důchodu - základní výměra činí 1700, - Kč - výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu, nejméně 770,- Kč měsíčně Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy). Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu - viz shora). Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42 zákona o důchodovém pojištění)Dnem dosažení věku 18 let vzniká nárok na plný invalidní důchod i osobám s trvalým pobytem na území ČR, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohly být účastny pojištění po potřebnou dobu a jejichž plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. Procentní výměra plného invalidního důchodu činí v těchto případech 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. Takto stanovená výše procentní výměry je i minimální výší procentní výměry plného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění. b) Částečný invalidní důchod - §§ 43 – 45 - je-li pracovní schopnost snížena nejméně o 33%, zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky - splnění potřebné doby pojištění dle § 40 Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku:
Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem částečné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem částečné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku částečné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li částečná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy). Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu - viz shora). Výše částečného invalidního důchodu - základní výměra činí 1700, - Kč - výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu, nejméně 385 Kč měsíčně Souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (§ 46 až 48 zákona o důchodovém pojištění)Zákonem č. 24/2006 Sb. byl s účinností od 1. února 2006 zrušen institut souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, takže výše příjmů z výdělečné činnosti poživatele tohoto důchodu nemá na výši důchodu a jeho výplatu vliv. Zvláštní ustanovení o minimální výši částečného invalidního důchoduMinimální výše procentní výměry částečného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění, činí 22,5 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání částečného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. Příklad invalidní důchod ● Muž 40 let byl dnem 1. 3. 2008 uznán plně invalidní. Od skončení povinné školní docházky v roce 1982 nepřetržitě pracoval až do 31. 12.1993 . Poté odešel do ciziny a po návratu v roce 1997 od 30. 09. 1997 byl důchodově pojištěn jako OSVČ až do vzniku invalidity. Zjistěte, zda tento muž splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod.
III. Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51 - po dobu 1 roku od smrti manžela - výjimečně i déle - § 50 odst. 2 - nárok zaniká uzavřením nového manželství, způsobil-li vdovec úmyslně smrt manžela spácháním trestného činu - výše základní výměry činí 1700, - Kč - výše procentní výměry důchodu činí 50 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Zákon o registrovaném partnerství – analogicky? Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže
Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. To platí obdobně i pro vdovecký důchod s tím, že věk pro další nárok na vdovecký důchod činí 58 let. Příklad vdovský důchod ● Vdově zanikl nárok na vdovský důchod uplynutím jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí 2 let od zániku nároku na důchod začal syn studovat na vysoké škole. Ve třetím ročníku vysoké školy syn dosáhl 26 let. Ke dni dovršení 26 let bylo vdově 52 let. Zjistěte, kdy vznikl nárok na obnovu vdoveckého důchodu, po jakou dobu tento nárok trval a kdy vdově vznikne opětovně nárok na obnovu nároku na vdovský důchod.
IV. Sirotčí důchod - §§ 52 - 53 - nárok má nezaopatřené dítě po každém z rodičů Smrt rodiče (osvojitele), jiné osoby (převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, byl-li v době smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. - nikoli po pěstounovi
- základní výměra činí 1700, - Kč - výše procentní činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
Příklady sirotčí důchod ● Dítěti zemřel otec, který ke dni smrti nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod ani podmínky nároku na starobní důchod a ani nebyl poživatelem žádného z uvedených důchodů a k úmrtí nedošlo následkem pracovního úrazu. Vznikne v takovém případě nárok na sirotčí důchod po otci? ● Dítěti zemřeli při autohavárii oba rodiče. Matka byla poživatelkou invalidního důchodu, otec ke dni smrti splnil podmínku doby pojištění potřebnou pro nárok na plný invalidní důchod. Jaké nároky z důchodového pojištění v tomto případě vzniknou dítěti?
|