Nová stránka 0

•

Dokument v právní řádu bývalé ČSFR

•Zákon Federálního shromáždění ČSFR, č. 23/1991 Sb.

•Čl. 112

•Závazná pro všechny subjekty

•Pramenem ústavního práva, součástí ústavního pořádku

•Základ pro rozhodování Ústavního soudu

Pro ústavní postavení člověka a občana je nejdůležitější čl. 1, nezcizitelnost, zásada rovnosti lidí, čl. 2 svoboda člověka, čl. 3 odst. 1 zaručení práv bez ohledu na víru atd..

A čl 3 odst. 2

Pro činnost státu je důležité připomenout čl. 2 odst. 2 státní moc se uplatňuje jen v případech stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanový

Čl. 4 odst. 1 povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona a v jeho mezích

Např. čl. 4 odst 4 a čl 40 ListinyZáklPaS

•Listina zákl. p. s. upravuje práva občana a člověka

•Lidská práva a základní svobody hl. II

•Práva národnostních a etnických menšin hl. III

•Hospodářská, sociální a kulturní práva hl. IV

•Právo na soudní a jinou ochranu hl. V

•Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému

•Právo na život, čl. 6 Listiny

•Nedotknutelnost osoby, čl. 7

•Osobní svoboda, čl. 8

•Zákaz nucených prací nebo služeb, čl. 9

•Právo vlastnictví, čl. 11

•Nedotknutelnost obydlí, čl. 12

•

Život: Možnost být svobodně zplozen a zrozen, souběžně s užívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana

Nedotknutelnost: vydírání, fyzické násilí, psychický teror, zadržování, omezení pouze zákonem, čl. 7 a čl 4 odst. 2

Osobní svoboda: svobodná existence, prosperita člověka, v užším smyslu i procesní ochrana před zásahy veřejné moci, státních orgánů, stíháni čl. 8 odst. 2, zadržení čl. 8 odst. 3, zatčení čl.8 odst. 4, jedná se o konkrétní normy, je tedy možná přímá aplikace, v praxi si vyžaduje aplikaci ve spojení s trestněprávními normami, zákon o trestním řízení.

Práce a služby: otroctví, zde chrání předpisy trestního práva, vydírání , omezování osobní svobody, ustanovení o zneužití pravomoci veřejného činitele, tato zásada se může aplikovat v těchto případech čl. 9 odst. 2, str. 197 Klíma pojem nucené práce

Právo vlastnictví: vlastnictví je nejen právem ale i závazkem, vlastník je při užívání svobodný, musí brát ohled na své spoluobčany, nesmí poškozovat lidské zdraví, životní prostředí jinak než je přípustné zákonem, vyvlastnění a omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu, úhrada je důležitá, bez úhrady je zákon protiústavní, podrobnosti vlastnického práva upravuje občanský zákoník, procesní ochrana je též zajištěna, § 128 odst. 2, také ve stavebním zákoně a zákoně o územním plánování je upraveno vlast. Právo a vyvlastnění , zásah je též daňová zátěž, tu musejí upravovat daňové zákony

Nedotknutelnost obydli: posiluje sféru ochrany obydli a soukromého života jedince, obydli je jakýkoliv objemový krytý prostor, na který má osoba vlastnicky nebo jiný užívací právní titul, např. V katastru zapsána nebo dle nejemni smlouvy, listina chrání právní důvod bydleni, nedotknutelnost bydleni působí vůči všem, veřejné moci i soukromé, listina vymezuje domovní prohlídku ve třech případech – trestní řízeni za 1, ochrana života zdraví pra a svobod druhých a odvraceni ohroženi veřejné bezpečnosti a pro plněni úkolu veřejné správy, pokud je obydli užíváno i k podnikáni a jiné hospodářské činnosti za 3, čl. 12 odst.2,

povoleny jsou i jiné zásahy do obydli, čl. 12 odst. 3

Listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství přepravovaných zpráv, čl. 13

•Svoboda pohybu a pobytu čl. 14

•Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby, čl. 15

•Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, čl. 16

Předmětem jsou listy dopisy, ať v soukromí nebo zasílány poštou, zprávy podávané telefonem, telegrafem, Listina chrání jakýkoli technický ,mechanický elektromagnetický elektronický či záznamový prostředek, kterých je schopen uchovávat přechovávat či přenášet myšlenky, údaje, obrazy a informace

Svoboda pohybu a pobytu, ve spojení s osobní svobodou čl. 8, určovat si v místo svého bytí v regionu, možnost opuštění území, , omezení svobody pohybu a pobytu je možné z důvodů v odst. 3, např. bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochrana českého občana je v odst. 4 a cizinci jsou zakotveni v odst. 5 , odst. 5 je ve spojitosti tematické s čl. 42 odst. 2 a čl. 43

Svoboda myšlení, základ lidského ducha a intelektu, vědecké bádání, umělecký projev, svoboda zvolit konfesi a opustit konfesi, hranicí je čl.2 odst. 3 pro svobodu lidského ducha a tvůrčího intelektu, např. zákon o vysokých školách upravuje svobodu vědeckého bádání, č. 172/1990 Sb. Spojitost se službou upravenou zákonem, zde omezení čl. 15 článkem 9 odst. 2

Svobodný projev: svobodný výkon náboženství, autonomie církví a náboženských společností, zajišťuje zřízení bohosloveckých fakult, Církve jako veřejnoprávně uznané samosprávy., Str. 207 Klíma

•Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17

•Petiční právo, čl. 18

•Právo shromažďovací, čl. 19

•Právo sdružovací, čl. 20

•Právo na odpor, čl. 23

•Právo podílet se na správě věcí veřejných, čl. 21

•

Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT.

Petiční právo: právo fyzických osob obracet se individuelně nebo s jinými žádostmi návrhy a stížnostmi na státní orgány a orgány územní samosprávy, str. 208-209 Klíma

Právo shromažďovací, protestní shromáždění, kolektivní projev názoru, barierou je zákonné omezení v odst. 2, ve spojitosti je zákon č. 84/1990, Listina vylučuje povolovací režim, zákon tedy upravuje OZNAMOVAC9 režim, nemusí se oznamovat shromáždění uzavřeného charakteru, platí i pro procesí a poutě

Právo sdružovací: Spolky odst. 1, politické strany odst. 2, ve spojení s pol. stranami čl. 5 Ústavy ČR, soutěž pol. stran. , zakládání pol. stran pouze občan státu, konkretizací je zákon o sdružování obč. č. 83/1990 Sb. A zákon o sdružování v pol. stranách č. 118/1994 Sb., spojitost s článkem 22 Listiny – č. 22 je ústavní garance, bariera v odst. 3

Odpor, pojistka pro restituci dem. systému v případě nefunkčnosti

Právo podílet se na věcech veřejných, konkr. volební právo, periodicita voleb, zákaz prodlužování volebních period, aktivní a pasivní volební právo, 4l. 21 Listiny je ve spojení s čl. 18 odst. 1 a čl 18 odst. 2 , i čl. 102 odst. 1 Ústavy, aktivní právo od 18, pasivní od 21 resp. od 40 do Senátu ČR, konkretizace např. zákon o volbách do parlamentu č. 247/1995

Právo národnostních a etnických menšin, ústavněprávní základ

•Čl. 24 a 25 Listiny, hl.III (čl. 3 odst. 2 L.)

•Upravují vztah k menšinám

•Ochrana fyzické osoby

•Vzdělání, kulturní rozvoj

•Rozvoj vlastní kultury

•Jazyková garance

•Vytváření národnostních sdružení

Práva hospodářská, sociální a kulturní

•Hlava IV, čl. 26 až 35 L.

•Upravuje práva fyzické osoby či občana v ekonomické sféře, v sociálních vztazích, ve sféře vzdělávací a v zájmu ekologickém

•Čl. 41 odst. 1 L. interpretační pravidlo

•Např. čl. 26 - postavení občana ve vztahu k hospodářskému systému, čl. 27 odborová svoboda

Jedná se většinou o nároky vzhledem k státu, proto je potřeba interpretačního pravidla, tedy zákonů, které kladou meze těmto nárokům

Právo na soudní a jinou právní ochranu

•Hlava V, čl. 36 – 40 L.

•Systém institucionální a normativní právní ochrany

•Hmotně právní principy a procesní principy

•Právo na nezávislý a nestranný soud, čl. 36 odst. 1 a 2, právo na náhradu škody čl. 36 odst. 3, právo na právní pomoc, právo na zajištění procesních zásad

Procesní zásady: odepření výpovědi, tlumočník, požadavek zákonného soudce, zákaz manipulace s účastníky

Ústavní základy suverenity České republiky

•Preambule obsahuje odkaz na tradice státnosti zemí Koruny České a státnosti československé

•Konstitutivní charakteristika českého státu je svrchovanost a samostatnost

•Svrchovanost se opírá o preambuli a č. 1 Ústavy

Státní území, státní hranice

•Čl. 11 – jednota území a státní hranice

•Změna je možná pouze ústavními zákony

•Území se určuje prostřednictvím všech recipovaných ústavních zákonů čs. historie

Pojetí je vertikální, horizontální, hranice tedy i nerostné bohatství, prostor vzdušný, ústavní zákon čl. 39 odst. 4 podmínky přijetí.

Recip zákony: V období 1. republiky ústavní zákony o úpravě hranic např. S Německem , Maďarskem a Rakouskem

Současná situace – ústavní zákony o konečném vytyčeni se sousedními zeměmi

Státní symboly, hlavní město

•Čl. 13, 14

•Ústřední orgány se nemusejí nacházet v hlavním městě

•Symboly jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, státní pečeť, státní hymna, vlajka prezidenta republiky

Státní občanství

•Preambule zdůrazňuje občanskou společnost, My občané….

•Čl. 12 odst. 1 svěřuje úpravu státního občanství zákonu

•Čl. 12 odst. 2 obsahuje pro tento zákon materiální ústavní normu - zákaz zbavení občanství

•Zákon ČNR č. 40/1993Sb

Právo volební se váže na občanství čl. 18 a 19, výkon poslance a senátora, , prezidenta rep. čl. 57 odst. 1, soudce ústavního soudu čl. 84 odst. 3, a soudce 93 odst. 2

Státoobčanský svazek je právním, ustavně právním vztahem, jenž má své důsledky vnitřní vnější, vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod. Vnějším důsledkem je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje.

Ústavní systém dělby moci

•Zákonodárná

•

•Výkonná

•Soudní

Čl. 2 odst. 1 a 2 Úst., tripartita moci, moderní ústava počítá s tripartitou,

Zákonodárná

•Parlament ze 2 komor

•Poslanecká sněmovna , 200 poslanců na 4 roky

•Senát 81 senátorů na 6 let, parciální obměna 1/3 každé 2 roky

•Komory nejsou rovnoprávné

•Společné působení komor např. při schvalování ústavních zákonů

Pravomoc a působnost parlamentu

•Hlava II vymezuje působnost parlamentu

•Věcná působnost je vymezena v § 50 zákona o jednací řádu Poslanecké sněmovny

•Parlament má pravomoci kreativní

•Parlament má pravomoci kontrolní

•Pravomoci ostatní vyjmenované v Ústavě: např. čl. 11, 43, 39 odst. 3 Ústavy

•Hlava II vymezuje působnost parlamentu

Poslanecká sněmovna a senát, komory parlamentu nejsou rovnoprávné, rozdíl postavení se projevuje v: jiná volební období, jiné pravomoci a kompetence, celková či parciální obměňovatelnost.

Společné působení při mezinárodních smlouvách dle čl. 10 Ústavy, volbě prezidenta, vyhlášení válečného stavu, vyslání ozbrojených sil mimo území ČR, v tomto případě souhlas obou komor jak to vyžaduje čl. 43 odst. 2 Ústavy. Senát má naopak exkluzivní právo dát souhlas s návrhy prezidenta na soudce Ústavního soudu. Převaha je na straně posl. sněmovny. Posl. Sněmovna může být rozpuštěna dle čl. 35 Úst.. v případech.

Parlament je kolegiální orgán, k rozhodnutím se dobírá hlasováním pléna ve kvoru.

Sněmovna struktura: předseda místopředseda, §§ 29 a 30 zákona o jednacím řádu sněmovny, orgány sněmovny jsou např. výbory a komise, §32, § 47 zákona o jednacím řádu posl. sněmovny, mimo jiné tzv. poslanecké kluby v § 77 zákona, zákon č. 90/1995 Sb.

Parlament je ústavodárce a zákonodárce, nesmí však překročit hranici čl. 9 odst. 2 Úst.. Klíčové postavení při tvorbě zákonů má Posl. sněmovna, to se odvozuje od možnosti, že senát nemusí projednat ani všechny zákony, které Posl. sněmovna schválila, čl. 48 Úst. Nebo čl. 46 odst. 1 a 3 Úst.. Senát může sám přijímat tzv. zákonná opatření, čl. 33 Úst..

Kreativní pravomoci: ta se projevuje ve volbě prezidenta, projevu důvěry vládě, nebo souhlasu senátu s návrhy prezidenta na ústavní soudce, personální obsazení svých vnitřních orgánů, čl. 29 Úst.. Výbory a komise, čl. 31 Úst..

Kontrolní pravomoci: tvorba vyšetřovacích komisí.

Volební systém České republiky

Volby do parlamentu upravuje zákon č. 247/1995 Sb.

•Objektivní volební právo

•Subjektivní volební právo

•

Obj. vol. Právo je souhrn organizačních institutů a volebních procesů.

Subj. Volební právo, účast na demokratickém vytváření reprezentativních orgánů

Proces a postup voleb, např. zákon o volbách do parlamentu

Řád voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, obecních a krajských zastupitelstev

•Soudní přezkum zákonnosti a ústavnosti voleb

Objektivní volební právo

•Poslanecká sněmovna, krajská a obecní zastupitelstva dle principu poměrného zastoupení

•Senát dle zásady většinové, vítěz je jen jeden kandidát

•Volební okrsky a seznamy voličů

•Volební komise

•Volební kraje a volební obvody

Subjektivní volební právo

•Volby se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním, čl. 18 Ústavy

•Právo volit – nad 18 let, občanství

•Právo být volen, pasivní

Volební řád

•Vyhlášení voleb

•Ustanovení volebních komisí

•Ustanovení kandidátů

•Volební aritmetika

•

Soudní přezkum zákonnosti a ústavnosti voleb

•Zajištění volební spravedlnosti

•Definitivní rozhodnutí orgánu soudního typu

• Nejvyšší soud ČR dle OSŘ, např. §§ 200m, 200n OSŘ, přes §§ 86,87 č. 247/1995Sb., zákon o volbách do Parl.

•Ústavní soud dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy nebo § 85 zákona o řízení před Ústavním soudem

Územní jednotky vytvářené pro účel voleb, informování o volbách, seznamy zajišťují rovnost volebního práva, zvláštní seznam voličů: pokud není trvalý pobyt v ČR, v nemocnici porodnici, sanatoriu, ve vazbě, voličský průkaz.

Volební komise: zodpovědnost za zdárný průběh voleb, vždy působí ústřední volební komise, stanoví volební zákony tvorbu a ustanovení.

Pro volby do Poslanecké sněmovny se tvoří volební kraje § 27 zákona, pro volby do senátu se vytváří 81 jednomandátových volebních obvodů

Do parlamentu české občanství, překážky do parlamentu jsou: zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům §§ 10 a 855 občanského zákoníka, není definitivní rozhodnutí, do obecních zastupitelstev dále: omezení svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, výkon základní nebo náhradní voj služby

Pasivní, 18 do obecních zastupitelstev, 21 do parlamentu, 40 let do senátu,čl. 19 Úst.

Vyhlášení je pravomocí prezidenta republiky, do 90 dnů pře jejich konáním, čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy, spolu s vládním činitelem, obec vyhlašuje volby 15 dnů přede dnem konání, vyhláška o místu a době konání voleb, den voleb je ze zákona interpretován a rozložen do 2 dnů, přenosná volební schránka, 2 členové volební komise,

Ustanovení volebních komisí, politické strany nebo koalice podá návrhy na členy volební komise, pro volby do Posl. sněmovny se vytvářejí tzv. krajské volební komise, do senátu tzv. obvodní volební komise, návrhy se podávají 60 dnů předem.

Kandidátní listiny se předkládají 60 dnů předem komisím krajské a obvodní, v další fázi jedná ústřední volební komise, všechny komise kontrolují splnění podmínek stran koalic a kandidátů, stížnosti na činnost krajské a obvodní volební komise se podává na ústřední volební komisi. Ústřední volební komise učiní zápis kandidáta a poté vyrozumí komisi krajskou nebo obvodní, ty zaregistrují poté kandidující subjekt.

Zákony stanoví postup volebních komisí před hlasováním, v průběhu hlasování a poté vyhlášení výsledků, komise zjišťuje výsledky hlasování a činí o tom zápis, ústřední volební komise zjišťuje celkové výsledky voleb a tyto vyhlašuje do obou komor, poté vydává do 1 měsíce osvědčení o zvolení.

Volební aritmetika: poměřný systém, většinový systém

Ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu v posledním prostředku, nebo opravný prostředek ve věci ověření volby poslance nebo senátora,

Zákonodárný proces, jednací řád
Parlamentu ČR

•

Zákonodárná iniciativa

•Doručení vládě

•Schválení v Poslanecké sněmovně

•Předložení senátu k projednání

•Právo vrácení zákona prezidentem republiky

•Vyhlášení zákona

Možnost podat návrh zákona mají poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku čl. 41 odst. 2 Ústavy, v případě návrhu o státní rozpočtu je navrhovatelem pouze vláda.

Návrh zákona je doručen vládě, ta se k němu může do 30ti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, vzniká fikce souhlasu, čl. 44 Úst.,

Schválení probíhá dle čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy

Senát projednává: schválí zákon ve lhůtě do 30ti dnů, čí zamítne, vrátí poslanecké sněmovně nebo vyjádří vůli se jím nezabývat, resp. se nevyjádří ve lhůtě,

poslední 2 případy jsou fikcí souhlasu, čl. 45 a 46 odst. 3 Ústavy,

V případě zamítnutí - čl. 47 odst. 1 – veta senátem, může posl. sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců

V případě vrácení hlasuje poslanecká sněmovna v novém znění a jejím možným usnesením je tento návrh přijat, v případě že sněmovna nesouhlasí s pozměňovacím návrhem, je hlasováno o původním svém textu a tentokrát nadpoloviční většinou všech poslanců může být zákon definitivně přijat, čl. 47 odst. 2 a 3 Ústavy

Prezident republiky, čl. 50 Ústavy, přehlasování posl. Sněmovnou

Vyhlášení zákona, podpis předsedou sněmovny, prezidentem republiky a v případě přehlasování dle čl. 47 odst. 1 a 3 Úst..

§ 99 zákona o jednacím řádu, stav nouze, urychlené přijímání norem

Moc výkonná

•Prezident republiky

•Vláda

•Státní zastupitelství

Postavení prezidenta republiky

Prezident republiky je:

Hlava státu , čl. 54 Ústavy

Zastupuje stát navenek, čl. 63 odst. 1 a

Prezident je volen dle čl. 54 – 61 Ústavy

Třífázový systém

Pětiletý mandát, čl. 55 Úst.

Pravomoci rozhodovací a kreační

Prezident nemůže být stíhán sankčně, čl. 63 odst. 4 úst., vláda odpovídá za rozhodovací činnost, prezident se může dopustit velezrady, § 96 zákona o úst. soudu, č. 182/1993 Sb., návaznost mají čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst. 1 g úst., prezident republiky má imunitu, nesmí být trestně stíhán, zadržen atd..

Volba: spolu s jednacím řádem Posl. sněmovny §§ 80 a 81, čl. 2 přílohy č. 2 k jednacímu řádu – zde tajné i veřejné hlasování.

1.kandidát, který má nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a hlasů všech senátorů

2.Do druhého kola postupují kandidáti z „každé komory“, zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů

3.Zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů

Pravomoci výlučné

Pravomoci kontrasignované

Ústavní postavení vlády ČR, ministerstva ČR, státní zastupitelství

•Vláda je vrcholný orgán Ústavy ČR, čl. 67 odst. 1 Ústavy

•Ústava neurčuje věcnou působnost vlády, jedná se tedy o všeobecnou působnost, pokud není určeno jinak

•Ministerstva – součást výkonné moci

•St. zastupitelství – čl. 80 Ústavy

Není možné zasahovat do pravomocí prezidenta dle čl. 62 Úst., vláda může dle čl. 78 Úst. vydávat nařízení k provedení zákona, a v jeho mezích, dle obecného zmocnění, nebo dle konkrétního zmocnění v daném zákoně, má tedy i normotvornou pravomoc, tato nařízení musí být v souladu s ústavou, zákony a mezinárodními smlouvami, součástí jsou ministerstva čl. 79 Úst., ta mohou vydávat právní předpisy, jedná se v obou případech o podzákonné normy.

Státní zastupitelství, orgán zastupující veřejnou žalobu v trestní řízení

Moc soudní, ústavní koncepce

•Hlava IV

•Nezávislost a nestrannost, čl. 82 Ústavy

•Soudní ochrana ústavnosti, čl. 83 Úst.

•Poskytování ochrany právům, čl. 90 a násl. Ústavy

Ústavní soud zaručuje ochranu ústavnosti Ústavní soudy zaručují ochranu ústavnosti : Čl. 83 – 89 Ústavy, Úst. Soud je výlučným orgánem, např. přezkoumání zákonů, zda jsou v souladu s Ústavou, pojem ochrany ústavnosti není definován, vykládá se na základě pravomocí a věcné působnosti, je to souhrn prostředků k zjištění a dodržování práv a působnosti subjektů ústavního práva, normativním základem ochrany ústavnosti je především Ústava a ústavní zákony a Listina základních práv a svobod.

Obecné Soudy – čl. 90 – 96 Ústavy, pojem ochrany práv utvrzuje čl. 90 Ústavy, má se jím na mysli: zajistit právo každému, tedy fyzické osobě, čl. 36 Listiny, záruku, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a že budou dodržena pravidla v čl. 40 Listiny,

Vázanost: Soudce Ústavního soudu je vázán pouze ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy, zákonem o ústavním soudu, čl. 88 odst. 2 ústavy.

Soudce obecného soudu je vázán zákonem, soudce má možnost posoudit souladnost zákona, který aplikuje s ústavním zákonem, v případě pochybností o souladu zákona s ústavním zákonem předloží věc ústavním soudu, čl. 95 ústavy, plénum, senáty, jsou tedy 2 organizační subjekty Ústavního soudu.

Zajímavost, Ústavní soud má předsedu a místopředsedu, to plyne z čl. 62 písm. E , k jejich jmenování není potřeba kontrasignace vládou, to plyne z čl. 84 odst. 2 Ústavy.

Plénum a senát, Ústavní soud má tedy 2 organizační subjekty, plénum tvoří všichni soudci, stačí 10 z 15, senáty 4 ze 3 soudců

Soudní soustava

•Čl. 91 Ústavy určuje soudní soustavu

•Rozlišují se soudy nejvyšší a jiné

Ústavní soud je orgánem výlučným, vertikální soustavu tvoří obecné soudy, zde pouze obecné soudy. Ústava upravuje i krajské okresní, vrchní soudy, zákon může stanovit jejich jiná označení, ústava vylučuje jiné mimořádné soudy.

Nejvyšší soud (správní) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutí vrchních soudů, zaujímá stanoviska k výkladu zákona a jiných předpisů, rozhoduje i o vykanatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území ČR, tvoří jej kolegia trestní, vojenské, občansko právní a obchodní.

Vrchní soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích, zaujímá stanoviska k výkladu zákona a jiných právních předpisů, má kolegia trestní, vojenské, občanskoprávní, obchodní a správní.

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky

•Ústava stanovuje pravomoc a působnost

•Věcná působnost je taxativně vyjmenována

•Zákon upravuje pravomoci ve vnitřních vztazích

•Ústavní soud je samostatný, neodvolatelný, nerozpustitelný

•Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepřezkoumatelná

•

•Řídí se Ústavou a zákonem o Ústavní soudu

•Je možnost senátu vyslovit souhlas s trestní stíháním soudce Úst. soudu, čl. 86 odst. 1 Úst.

•

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky

•Ústavní soud působí v těchto věcech, čl. 87 odst. 1 Úst.

•Rozhoduje o zrušení zákonů nebo jednotlivých ustanovení, jsou – li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, čl. 87 I písm. A

•Rozhoduje o ústavní stížnosti fyzických čí právnických osob, Čl. 87 I písm. D

•

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky

•

Druh řízení

•Aktivní legitimace

•Lhůta

•Petit

•Výrok soudu

Katalog je v čl. 87 určuje věcnou působnost, ve spojitosti s uvedenými působnostmi, § 64 zákona o ústavním soudě, § 72 zákona o úst. soudě. Probrat zbývající katalogová čísla.

Řízení před Ústavním soudem České republiky

•Zahájení řízení

•Účastnící řízení

•Příprava jednání

•Ústní jednání

•Dokazování

•Rozhodnutí

Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě.

Účastnící navrhovatel, §§ 29, 30, 32 zákona č. 182/1992 Sb. – zákon o ústavní soudě

Příprava: přezkoumání, zda jsou dodržené lhůty, zda se podílejí oprávnění účastnící, zda je soud příslušný, zda je opodstatněný, je li podán přípustný návrh, rozhoduje soudce zpravodaj dle § 43 zákona o ús.

Jednání je ústní –platí pro všechny věcné působnosti v čl. 87 odst. 1 - a veřejné, doručení předvolání, soudce zpravodaj sdělí nejprve návrh, výsledky dosavadního řízení

Dokazování při ústním jednání nebo mimo toto jednání

Rozhodnutí, Nález a Usnesení, Nálezem se rozhoduje ve věci samé, nález je interpretace ústavního textu, musí mít náležitosti : výrok, odůvodnění a poučení, jiná rozhodnutí jsou usnesení, § 54 zákona o ús..

Ústavní soud rozhoduje v plénu, senátech nebo soudce zpravodaj, §§ 11,15 zákona o ús. Plénum rozhoduje většinou za přítomnosti alespoň 10 soudců, kvalifikovaná většina je potřeba v případech čl. 87 odst. 1 písm. a,g h.. To plyne z § 13 zákona o úst. soudě.

Náklady řízení nepodléhají soudním poplatkům, hradí se z rozpočtu ústavního soudu, např.: důkazy a tlumočení, náklady účastníka nebo vedlejšího účastníka hradí tento sám, § 62 zákona o ús.

Příklady - Nález Ústavního soudu

Zrušení části zákonů:

•Z. č. 116/2008 Sb., rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008 o návrhu skupiny poslanců na zrušení některých ustanovení zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb.

•Ústavní soud rozhodl dne 23. 4. 2008, o návrhu na zrušení části zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, z. č. 54/1956 Sb., že nemocenská bude náležet i za první 3 dny nemoci

Příklad:

•Pan J. H. byl obviněn a následně odsouzen Krajským soudem v Praze za trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 a 2 trestního zákona, který měl spáchat přepadením kamionu s cigaretami. Jako hlavní důkaz při prokazování jeho účasti na trestné činnosti byly použity výpisy evidence hovorů z jeho mobilního telefonu, obsahující vždy datum, čas, buňku mobilního operátora, volané číslo a dobu volání hovorů, které nejenom prokazovaly rozhovor pana J. H. s dalšími obviněnými, ale i místo a čas konání hovoru.

•Tyto výpisy vydala telekomunikační společnost na žádost orgánům činným v trestním řízení, aniž by zkoumala, zda byl vydán soudní příkaz k jejich vydání. Kromě jiného tyto záznamy byly orgány činnými v trestním řízení získány již před tím, než bylo panu J. H. doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání.

•Pan J. H. se proti rozsudku odvolal k Vrchnímu soudu v Praze a ten jeho odvolání jako bezdůvodné zamítl.

•I. Podmínky přípustnosti ústavní stížnosti

1.Aktivní legitimace stěžovatele - § 72 odst. 1) písm. a) z.č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

2.Zastoupení stěžovatele - § 30 odst.1

3.Lhůta - § 72 odst. 3

4.Vyčerpání všech procesních prostředků- § 75

•

II. Porušení ústavních norem ČR a mezinárodních smluv

1.Čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod

2.Čl. 13 Listiny základních práv a svobod

3.Doplňující články – čl. 2 odst. 2 Listiny, čl. 90 Ústavy, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 17 Paktu o občanských a politických právech

Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudu, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudu

Pan J. H. byl aktivně legitimován k tomu, aby podal ústavní stížnost, a rovněž splnil podmínku řádného právního zastoupení.

Lhůta – novela č. 83/2004 Sb. – 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku (dovolání)

Vyčerpání všech procesních prostředků v trestním řízení – pravomocné rozhodnutí ve druhém stupni, zbývá podat dovolání dle § 265a a násl. trestního řádu, lhůta 2 měsíce od doručení rozhodnutí, proti kterému bude směřovat.Teprve v případě neúspěšného dovolání k Nejvyššímu soudu CR je možné podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR. Absence podání dovolání bude Ústavním soudem posouzena jako nesplnění podmínek přípustnosti ústavní stížnosti dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Policie získala důkaz z registrace telekomunikačního provozu před sdělením obvinění, nemohlo se jednat o neodkladný úkon.

Ochrana tajemství zpráv podávaných telefonem zakládá i ochranu dalších údajů.

Ústavní postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky

•NKÚ – čl. 97 Ústavy ČR – nezávislý orgán, vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, prezidenta a víceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh poslanecké sněmovny, z. č. 166/1993 Sb.

•ČNB – čl. 98 Ústavy ČR, ústřední banka státu, cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu, z. č. 6/1993 Sb.

Pojetí územní samosprávy v České republice

•Čl. 99 – obce, kraje – zastupitelstva: volby tajné, všeobecné, rovné a přímé volební právo, 4leté funkční období, vydávají obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR)

•Stát může zasahovat do jejich činnosti, vyžaduje-li to ochrana zákona.

•Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu

•Z. č. 120/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

•Z. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)