|
|
|
|
Právo sociálního zabezpečení Právnická fakulta ZČU v Plzni Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Mgr. Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz Aktuální informace na webu, sekce Informace o výuce, ke stažení: www.sweb.cz/ilda Výuka seminářů ve čtvrtek v liché týdny, PD 103, 17.35 - 19.15 2. ročník, 5. studijní kruh, LS akademického roku 2007/2008 Konzultační hodiny před semináři od 16. 00 – 17.00, Katedra, místnost č. 320
10. 4. 2008 Nemocenské dávky v nemoci a mateřství v ČR a v EU.
Prameny českého práva a koordinační nařízení v EU
l
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění
lZákon
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců,
v platném znění
lNařízení
Rady (EHS) 1408/71 a prováděcí
nařízení
574/72 a 859/03
Systém nemocenského pojištění v Evropské unii
l
Jednotlivé členské státy mají různé systémy nemocenského pojištění, v rámci volného pohybu osob a zabránění diskriminace migrujících pracovníků upravují koordinační nařízení nároky na dávky v nemoci a mateřství následujících kategorií osob a jejich rodinných příslušníků:
lZaměstnanci
a osoby samostatně výdělečně činné
lPracovníci
v pohraničním styku
lNezaměstnané
osoby
lŽadatelé
o důchod a důchodci
1. princip koordinace
lSčítání
dob pojištění
– vyžaduje-li se pro vznik nároku na dávku získání určité doby
pojištění, započítává se pro splnění podmínky získání této doby i
doba pojištění získaná v jiném členském státě.
l
Splnění podmínky tzv. čekací doby před tím, než vznikne nárok žadatele na dávku.
lPřihlíží
se i k době pojištění získané v jiném
členském státě.
PŘ: Byl-li zaměstnanec pojištěn v Rakousku a přestěhoval se do Itálie, kde je nyní pojištěn, je jeho rakouská doba pojištění brána v úvahu pro splnění italských podmínek.
lV
ČR vzniká nárok na
dávku nemocenského
pojištění dnem vzniku pojištění.
lPro
vznik nároku na peněžitou pomoc v
mateřství je nutné, aby byla
žena pojištěna alespoň 270 dní v uplynulých dvou letech
před porodem.
》 Nezíská-li žena těchto 270 dní
účasti na nemocenském pojištění v ČR, přihlédne se v
souladu s ustanovením čl. 18 Nařízení 1408/71 i k době
pojištění získané v posledních dvou letech před porodem v
jiných členských státech.
2. princip koordinace
lExport
dávek do ciziny
– dávky v nemoci a mateřství jsou vypláceny podle právních
předpisů toho státu, ve kterém je osoba pojištěna bez ohledu
na to, ve kterém státě pobývá. Výše a trvání výplaty závisí na
legislativě státu pojištění.
lPeněžité
dávky
mají nahradit příjem ušlý v důsledku nemoci nebo mateřství,
v ČR jsou vypláceny z nemocenského pojištění, k
výplatě jsou příslušné:
lOkresní
správy sociálního zabezpečení
lOrganizace
lVěcné
dávky se vztahují na lékařskou a stomatologickou péči, na
léky, hospitalizaci a na přímé platby určené k
proplacení těchto nákladů, v ČR jsou poskytovány ze
zdravotního pojištění.
Výpočet dávek
lRozhodný
je příjem získaný ve státě kompetentní instituce,
jehož právní předpisy upravují poskytování
dávek vypočtených na základě průměrných výdělků nebo
průměrných příspěvků.
Příklad: l Švédská občanka pracovala 3 roky v ČR, kde byla pojištěncem s nárokem na dávky nemocenského pojištění. Poté se přestěhovala zpět do Švédska, kde pracovala 2 měsíce, když otěhotněla a následně odešla na mateřskou dovolenou. Ve Švédsku však nezískala potřebnou dobu pro vznik nároku na dávky v mateřství, přihlédne se proto k době pojištění, kterou získala v ČR (formulář E 104). Dávka se jí bude vyplácet podle švédských právních předpisů a výpočet dávky se provede pouze na základě výdělků získaných ve Švédsku. l Český občan, pan Jaroslav, který je zaměstnán a pojištěn v ČR, vycestoval na 14 dní na dovolenou na řecký ostrov Kréta, kde onemocněl. Byl vyšetřen řeckým lékařem a řecký ústav sociálního pojištění v místě pobytu panu Jaroslavovi zaslal spolu s formulářem E 115 i výsledky provedeného lékařského vyšetření na formuláři E 116; příslušná OSSZ posoudí zdravotní stav pojištěnce a pokud ho shledá práce neschopným, pan Jaroslav bude mít nárok na nemocenské podle českých právních předpisů.
Postup
při vyřizování žádosti o peněžité dávky v nemoci a mateřství
lKompetentním
státem je zpravidla stát výkonu
zaměstnání.
lStát
místa bydliště či pobytu pojištěnce je
odpovědný za
provedení lékařského vyšetření a
zasílá výsledky instituci státu, ve kterém je daná osoba pojištěna. Orgány
jsou vázány lékařským posudkem státu bydliště, mohou však nechat zdravotní
stav znovu posoudit lékařem podle svého výběru znovu.
Příslušný úřad
lMinisterstvo
práce a sociálních věcí
lMinisterstvo
zdravotnictví (zdravotnictví a
zdravotní
péče)
lMinisterstvo
obrany (u vojáků z povolání) –
nemocenské a
důchody
lMinisterstvo
spravedlnosti (u příslušníků vězeňské
služby) –
nemocenské a důchody
lMinisterstvo
financí (u příslušníků celní správy) –
nemocenské a
důchody
ČSSZ kompetentní institucí – žadatel je pojištěn v ČR a podléhá českým právním předpisům
lNemoc,
úraz, mateřství vznikne na území jiného
členského státu – vyšetření institucí místa bydliště a pobytu –
formuláře E 115, 116
lPojištěnec
je zaměstnancem malé organizace
OSSZ
posoudí nárok na dávku,
formuláře E 117, 118
lPojištěnec
je zaměstnancem organizace
ČSSZ
je prostředníkem.
Denní vyměřovací základ pro výpočet
nemocenské , l DVZ – úhrn započitatelných příjmů se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období – 365 dní (žádné dny omluvené nepřítomnosti v práci) l Pracovní neschopnost –od 8. března do 17. března 2008–10dní l Rozhodné období – od 1. března 2007 do 28. února 2008, ve kterém činila měsíční mzda 13000,- Kč, v červnu a listopadu odměna 3000,- Kč
162 000,- Kč (12x13000 Kč + 2x 3000 Kč) : 365 dny = 443,8356 Kč 90% z 443,8356 = 399,452 Kč, po zaokrouhl. na celé koruny nahoru 400,- Kč NEMOCENSKÉ! Trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 dny! - od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti 60% DVZ za kalendářní den – tj. 60% z 400,- Kč, tedy 240,- Kč na den
Redukční hranice DVZ, stanovuje nařízení vlády l Přesahuje-li DVZ stanovenou redukční hranici, tak se snižuje. l Do první redukční hranice se započítává částka DVZ celá, z částky mezi první a druhou hranicí se započítává 60% a k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
PŘÍKLAD! l Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od 1. 3. 2006 do 11. 3. 2006. l Denní vyměřovací základ činí 570 Kč. Z jakého denního vyměřovacího základu se bude počítat nemocenské? l Denní vyměřovací základ činí 970 Kč. l Z jakého denního vyměřovacího základu se bude počítat nemocenské?
Redukce DVZ! 570, - Kč 1. redukční hranice 550 Kč, tj. 570-550 = 20 Kč/60% - 12Kč - DVZ činí 550+12= 562Kč
Redukce DVZ! 970 Kč 1. redukční hranice 550 Kč (celá částka), z částky 790-550=240Kč/60%, tj.144 Kč 2. redukční hranice 790 Kč, tj. 970-790=180 Kč, k této částce se nepřihlíží - DVZ činí 550,- Kč + 144,- Kč = 694 Kč
Příklad: l Zaměstnanec pracuje v organizaci řadu let. Dne 25. 2. 2008 onemocněl a byl nemocen celkem 5 dní. Rozhodné období je od 3/2007 do 2/2007. V tomto období nebyl nemocen ani nečerpal ošetřování člena rodiny. Jeho vyměřovací základ činil za předchozích 12 měsíční období 426 920, - Kč, protože nebyl nemocen započítává se mu celých 365 kalendářních dnů.
|