|
|
|
|
KATEDRA PRACOVNÍHO PRÁVA Právnická fakulta ZČU v Plzni Mgr. Ilona Kostadinovová Pojem, význam a druhy pracovních vztahů, 3. 3. 2008 OBSAH n Pojem pracovněprávního vztahu - objekt (předmět) n Druhy (třídění) pracovněprávních vztahů - individuální pracovněprávní vztahy - kolektivní pracovněprávní vztahy
Doporučená literatura n BĚLINA, Miroslav a kol.: Pracovní právo. 3. doplněné a přepracované vydání, C.H.BECK, Praha 2007, str.57 a násl. n GALVAS, Milan: Pracovní právo. Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, Brno 2004, str. 128 a násl. n ZACHARIÁŠ, Jaroslav a kol.: Praktikum pracovního práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2007
Pojem pracovněprávního vztahu n Společenský vztah mezi více subjekty (dvěma), které v něm mají vzájemná práva a povinnosti. n Účastníci vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností. n Právem upravené vztahy subjektů práva, které vznikají v souvislosti s jejich účastí v pracovním procesu.
Předpoklady vzniku pracovněprávního vztahu n I. Objektivní právo – systém právních norem upravujících meze možného chování, které je projevem vůle zákonodárce a jeho respektování je vynutitelné státní mocí. Př. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., účinnost od 1. 1. 2007 Legislativně technická novela ZP, z. č. 362/2007 Sb., účinnosti od 1.1. 2008 Změny v souvislosti s přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, z. č. 261/2006 Sb., účinnost od 1. 1. 2008 n II. Subjektivní právo a povinnost – možnost chování fyzické osoby nebo právnické osoby v mezích stanovených objektivním právem. Př. Pracovní smlouva, povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Funkce práva v právních vztazích n Regulativní funkce – míra možného chování subjektů, stanovení zákazů či příkazů pro chování v právních vztazích. Př. Kogentní ustanovení zákoníku práce – nelze se od nich smluvně odchýlit – § 363 zákoníku práce Platí zásada, že co není zakázáno, je dovoleno. n Volní funkce – možnost subjektů práva využít subjektivních práv a povinností upravených v právní normě. Př. Právní norma právní vztah nezakládá, k tomu je zapotřebí subjektivní projev vůle jednotlivce směřující k jeho založení; uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
Charakter právního odvětví n Soukromoprávní metoda – pozitivní úprava práv a povinností. n Veřejnoprávní metoda – dociluje cíle regulace právních vztahů stanovením určitých hranic chování subjektů práva ve formě příkazů nebo zákazů. n Projev ochranné funkce pracovního práva, potřeba zajištění určitého pořádku, bezpečnosti a jistoty při využívání práv a plnění povinností jednotlivými subjekty. Nezbytné prvky právního vztahu n Subjekty – účastníci pracovněprávních vztahů – kdo a za jakých podmínek jím může být vymezí pozitivní právní úprava. n Obsah – vzájemná práva a povinnosti účastníků – mohou mít volní základ nebo vyplývají z kogentních norem (veřejnoprávní zásah do obsahu pracovněprávních vztahů, ochranná funkce pracovního práva). n Objekt (předmět) – cílené chování subjektů pracovně právního vztahu, § 2 odst- 4 zákoníku práce, výkon tzv. závislé práce. X Je potřeba odlišit od výkon práce na bázi výkonu samostatné výdělečné činnosti (podnikání). Třídění pracovněprávních vztahů n Dle objektu/předmětu – účast v pracovním poměru za odměnu. Individuální pracovněprávní vztahy - základní – pracovní poměr, dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, služební poměr příslušníků ozbrojených sil, pracovněprávní vztahy soudců, státních zástupců, členů družstev - odvozené (související se základními) – právní vztahy v oblasti zabezpečení práva na práci, kontrolní a odpovědnostní vztahy (sankční) - další právní vztahy – subsidiární či delegovaná působnost Př. § 5 odst. 4 ZP – např. justiční čekatelé
Kolektivní pracovněprávní vztahy n Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb. n Zákon o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. – odborová organizace. n Svazy zaměstnavatelů. n Odvětvové a profesního sdružování – cílem kolektivního vyjednávání je sjednávat pracovní podmínky dle konkrétních podmínek a možností zaměstnavatelů. n Kolektivní smlouvy – podnikové a vyššího stupně. n Kolektivní pracovněprávní spory – řízení před zprostředkovatelem, stávka, výluka, řízení před rozhodcem.
Právní vztahy na úseku zaměstnanosti n Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: úloha úřadů práce n Agenturní zaměstnávání – uživatel pracovní síly n Uchazeč o zaměstnání n Zájemce o zaměstnání n Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce: úloha oblastních inspektorátů práce
Pracovněprávní vztahy s mezinárodním prvkem n Vztah k zahraničnímu právnímu řádu. n Subjektem je cizí státní příslušník nebo zahraniční právnická osoba nebo má bydliště/sídlo v cizině. n Obsah – vzájemná práva a povinnosti mají vztah k zahraničí, např. místo výkonu práce. n Předmět právního vztahu – vztah k zahraničí. n Určení právního řádu na základě tzv. hraničního ukazatele – kolizní kritérium:
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, z. č. 97/1963 Sb. - § 9 volba práva (§ 36 veřejný pořádek je limitem volby), § 16 kolizní norma pro pracovněprávní vztahy
§ 1 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, předmět právní úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů n Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli při výkonu závislé práce. n Vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce. n Vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů.
Předsmluvní vztahy n Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění n Informování o právech a povinnostech, které budou vyplývat z pracovního poměru a o pracovních podmínkách a podmínkách odměňování, za kterých bude práce vykonávána, § 31 zákoníku práce. n Zákaz diskriminace, § 16 zákoníku práce. n Antidiskriminační zákon, Vládní návrh zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací - EU – sněmovní tisk č. 253/2007, aktuální informace www.psp.cz
|