|
|
|
|
Pojem, vznik (obecně) a druhy pracovního poměru Ilona Kostadinovová Západočeská Univerzita v Plzni Právnická fakulta Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Kontakt: ilda@seznam.cz Osnova:
Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., účinnost od 1. 1. 2007 – přehled změn n 1. Novela č. 585/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2007. n 2. Novela č. 181/2007 Sb. n 3. Novela č. 261/2007 Sb., s účinností od 1. 1. 2008 – zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. n 4. Novela č. 296/2007 Sb. n 5. Novela č. 362/2007 Sb., s účinností od 1. 1. 2008 – první velká legislativně technická novela zákoníku práce
n Nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008, který bude účinný ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. n Návrh dalších změn zákoníku práce může přinést vládní návrh novelizačního zákona, který byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 475/0 dne 1. 4. 2008 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska. ( aktuální informace v sekci dokumenty - sněmovní tisky na internetu www.psp.cz ). n V legislativním přípravném procesu je věcná novela zákoníku práce, kterou by mělo připravit Ministerstvo práce a sociálních věcí do konce roku 2008 s předpokládanou účinností od 1. ledna 2009.
Vznik pracovněprávních vztahů obecně na základě a) Právní norma – zákoník práce (subsidiárně, delegovaně) b) Právní skutečnosti – pracovní smlouva, jmenování, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Charakteristické rysy pracovního poměru: I. Smluvní a závazkový vztah II. Osobně právní závazek III. Organizační povaha pracovního poměru IV. Kolektivní povaha pracovního poměru V. Úplatnost pracovního poměru Prvky pracovního poměru
Druhy pracovního poměru Pracovní poměr je nejtypičtějším a nejčastějším druhem základních pracovněprávních vztahů. Jednotlivé druhy lze rozlišit podle toho, za jakých podmínek je pracovní poměr uzavírán a jaký konkrétní cíl má zajistit. Uvedeme si třídění podle pěti hledisek: n Podle doby trvání pracovního poměru n Podle místa výkonu práce n Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu n Podle zaměstnavatele n Podle právních skutečností, které pracovní poměr zakládají Podle doby trvání pracovního poměru: I. Pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, § 39 zákoníku práce - není-li v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání
II. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, § 39 odst. 2 zákoníku práce, § 65 zákoníku práce - max. 2 roky mezi týmiž účastníky - výjimky § 39 odst. 3 zákoníku práce - významná změna nastala novelou starého zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb. , novelou č. 46/2004 Sb., účinnost od 1. 3. 2004 (dříve dvojí režim pracovních poměrů na dobu určitou uzavřených před účinností novely, ty se řídily do jejich skončení právní úpravou původní, teprve po jejich skončení nastupuje nový právní režim) - s účinností od 1. 1. 2007 nového zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., se řídí všechny poměry novou úpravou Výjimky § 39 odst. 3 zákoníku práce 1. Podmínka pro vznik dalších práv - Př. § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb. 2. Náhrada dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na jeho straně - Př. žena čerpající rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte 3. Vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele – Př. projektově vázaná zaměstnání 4. Důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat - Př. speciální ošetřování po omezenou dobu apod. ---- je potřeba v písemné dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací důvody blíže vymezit ---- vymezit vnitřním předpisem, nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace 5. Agenturní zaměstnávání - § 39 odst. 6 zákoníku práce Nesplnění podmínek § 39 odst. 2 a 3 zákoníku práce Sjedná-li zaměstnavatel trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky dle § 39 odst. 2 a 3 zákoníku práce - Zaměstnanec písemně oznámí před uplynutím sjednané doby, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával - Platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Splnění podmínek lze uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby, tzv. prekluzívní lhůta, § 330 zákoníku práce.
Podle počtu pracovních poměrů a jejich vzájemného vztahu Souběžné pracovní poměry, § 13 odst. 4 zákoníku práce - rovnocenné a samostatně posuzované - v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr I. U téhož zaměstnavatele – nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. II. U jiného zaměstnavatele – bez omezení druhu práce, souhlas jde-li o výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, § 304 ZP Výjimka: Zaměstnanci v dopravě – lze si vyžádat rozpis pracovní doby u jiného zaměstnavatele (N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě ) Vedlejší činnost u téhož zaměstnavatele X Další zaměstnání u jiného zaměstnavatele Hlavní pracovní smlouva - zaměstnání na stanovenou týdenní pracovní dobu Další pracovní poměr - za trvání pracovního poměru zaměstnanec koná práce také v dalším pracovním poměru na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší činnost - vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán v pracovním poměru, mimo pracovní dobu. Jedná se o práce jiného druhu než jaké byly sjednány v pracovní smlouvě. Může být vykonávána jen v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Konkurenční doložka, § 310 ZP n Smluvní omezení výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po určitou dobu po skončení pracovního poměru, max. 1 rok. n Písemně po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. n Lze-li po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání a které by mohly při závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. n Zaměstnanci náleží přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. n Za porušení závazku může být sjednána smluvní pokuta přiměřená povaze a významu podmínek. n Zaměstnavatel může odstoupit pouze pod dobu trvání pracovního poměru. n Zaměstnanec může vypovědět do 15 dnů po uplynutí splatnosti peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel nevyplatil. § 13 zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004Sb., ve znění zákonů č. 168/2005, 202/2005, 253/2005, 382/2005, byl s účinností od 1. 1. 2007 zrušen PO nebo FO je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Jde o úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností., které zaměstnavatel provádí pod vlastním jménem a na jeho odpovědnost prostřednictvím svých zaměstnanců. Formulace byla převzata bez z předchozí právní úpravy, zákaz „švarcsystému“ platí už od 1. 1. 1992. Firmy mohou uzavírat obchodní vztahy nejen s podniky, které mají své zaměstnance, ale také s živnostníky, kteří nikoho nezaměstnávají. Nesmi se však jednat o zastřený nebo skrytý pracovněprávní vztah. Závislá práce, § 2 odst. 4 zákoníku práce - nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance - výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele - za mzdu, plat nebo jinou odměnu za práci - podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady a odpovědnost - v pracovní době nebo jinak stanovené době - na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě
Podle místa výkonu práce: I. V zařízeních zaměstnavatele II. Tzv. domáčtí zaměstnanci – § 317 ZP, starý ZP§ 267 odst. 2 zákoníku práce, zrušené nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
Podle zaměstnavatele:
Zaměstnavatel, §§ 7-11 ZP n Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. n Fyzická osoba – 18 let - § 10 ZP n Právnická osoba - § 8 odkazuje na občanský zákoník, postavení je upraveno rovněž v obchodním zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. n Jménem zaměstnavatele jednají: Osoby pověřené - § 11 odst. 2 ZP Vedoucí - § 11 odst. 4 ZP Agenturní zaměstnávání Je upraveno v § 2 odst. 5 ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. Povolení ke zprostředkování zaměstnání - § 14 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti – uděluje osobě starší 23 let Ministerstvo práce a sociálních věcí, §§ 2 odst. 5, 13 odst. 2 h) a 308-309 zákoníku práce Dvě smlouvy:
Přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli n Jen za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace n K výkonu práce jen jako agenturní zaměstnavatel n Agenturní zaměstnávání upravuje i nadále zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. n Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí být uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti n Problém – ujednání o podmínkách skončení dočasného přidělení, opatření k ochraně majetku, odpovědnostní vztahy Malá organizace X Organizace n Rozdíl mezi malou organizací a organizací je ve způsobu vyplácení dávek nemocenského pojištění a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti n zaměstnancům malé organizace vyplácí dávky nemocenského pojištění příslušná OSSZ n zaměstnancům velké organizace (více než 25 zaměstnanců) vyplácí dávky nemocenského pojištění zaměstnavatel, při odvodu pojistného odvádí rozdíl mezi vypočteným pojistným a zúčtovanými dávkami nemocenského pojištění.
Podle právních skutečností, které pracovní poměr zakládají: I. Pracovní smlouva - §§ 33 zákoníku práce Volba - § 33 odst. 2 zákoníku práce – předpoklad sjednání pracovní smlouvy II. Jmenování - § 33 odst. 3,4 § 73 zákoníku práce - zakládá pracovní poměr dle zvl. případech Př. obecní či krajské zřízení - ve vyjmenovaných případech zákoníku práce Př. vedoucí organizační složky státu, příspěvkové organizace, vedoucí organizačního útvaru organizační složky státu, státního podniku, příspěvkové organizace, Policie ČR Dohodnutá možnost odvolání z pracovního místa podle § 73 zákoníku práce - v podnikatelské sféře může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát - vedoucími místy jsou místa dle § 73 odst. 2 zákoníku práce Předsmluvní vztahy Vztahy, které vznikají mezi subjekty v procesu sjednávání pracovní smlouvy, § 30 zákoníku práce. Zaměstnavatel může získávat nové zaměstnance v potřebném počtu a kvalifikační či jiné struktuře buď vlastním výběrem (inzerce, doporučení) nebo za pomoci úřadu práce nebo agentury práce. Zásada rovného zacházení se vztahuje na pracovněprávní vztahy od jejich vzniku až po jejich skončení a v souvislosti s §§ 30 - 32 zákoníku práce i na předsmluvní jednání o vzniku konkrétního pracovněprávního vztahu. Proces sjednávání pracovní smlouvy probíhá ve třech fázích: a) informační fáze b) hodnotící fáze c) verifikační fáze Vstupní dokumenty Životopis Potvrzení o dosažení odborné kvalifikace, potřebného vzdělání Vstupní lékařská prohlídka - povinný podíl osob zdravotně postižených Výpis z rejstříku trestů Pracovní povolení u cizinců Zdravotní prohlídky Vstupní lékařská prohlídka Zdravotní prohlídky v průběhu pracovního poměru. Periodické prohlídky. Řadové prohlídky. Mimořádné prohlídky. Výstupní prohlídky. Pracovní volno k prohlídkám - N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Lékařské posudky. Co hradí pojišťovny. Pracovní smlouva Formální právní úkon bez sankce neplatnosti, § 34 ZP - § 34 odst. 3 ZP písemná pracovní smlouva 1. Obligatorní náležitosti – druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce 2. Fakultativní náležitosti – např. zkušební doba,ujednání o době trvání pracovního poměru, mzdová ujednání, zařazení pouze na denní směny § 37 ZP - údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměr, do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru písemně zaměstnance informovat, nebo odkázat na příslušný pracovněprávní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis Jmenování, § 33 odst. 4, § 73 ZP
Př. ředitel státního podniku, vedoucí rozpočtových a příspěvkových organizací.
Funkce, do nichž je zaměstnanec jmenován, jsou v zákoně stanoveny taxativně, § 33 odst. 3 pouze pro rozpočtový sektor:
Vedoucí §- 11 odst. 4 zákoníku práce – oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny. Vedoucí v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízenému zaměstnavateli za podmínky, že těmto vedoucím je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Vzniká-li pracovní poměr jmenováním, nemůže být založen pracovní smlouvou a naopak. „Pověření vedením“ – pojem zákoník práce nezná., jde buď o jmenování nebo o dohodnutou změnu druhu práce na dobu určitou.
Manažerská smlouva n Obsah, podmínky a náležitosti neupravuje žádný právní předpis. n Dohoda, která je součástí jmenování vedoucího zaměstnance do jmenované funkce. n Pracovní smlouva, kde druhem práce je výkon funkce vedoucího zaměstnance. n Příkazní a další smlouvy uzavírané podle občanského nebo obchodního zákoníku. n Po obsahové stránce je nutné dohodu posuzovat podle zákoníku práce z pohledu minimální mzdy a vymezení individuálního poskytování mzdy a dalších mzdových položek. Mzda se sjednává především v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebo se řídí vnitřním mzdovým předpisem zaměstnavatele. Při sjednávání manažerských smluv lze postupovat podle obecných ustanovení zákoníku práce o uzavírání smluv. Smlouva je sjednána, jakmile se účastníci shodli na jejím obsahu, nemusí být sjednána písemně. Cvičné příklady: n Dva soukromí podnikatelé – instalatéři – uzavřeli smlouvu, že budou spolupracovat při vyřizování zakázek. Dohodli se, že jeden z nich povede pro oba účetnictví a bude vyplácet sobě i druhému odměnu, odvádět příslušné pojištění atd., zatím co druhý bude dělat reklamu a shánět zákazníky. 1) Jaký právní vztah mezi instalatéry vznikl? 2) Za jakých podmínek by mezi zmíněnými instalatéry mohl vzniknout pracovněprávní vztah?
n Zaměstnanec, který pracoval ve firmě jako mzdový účetní po stanovenou pracovní dobu, se rozhodl, že bude vedle toho pracovat o sobotách a nedělích jako topič. 1) V jakém pracovněprávním vztahu může práci topiče vykonávat? 2) Jaký je vzájemný právní vztah mezi oběma činnostmi? n Zaměstnavatel Jan Sladký provozuje cukrárnu ve které zaměstnává dva cukráře. Na období zvýšené spotřeby práce v letních měsících přijal do pracovního poměru K. Mladého, se kterým uzavřel pracovní smlouvu, ve které byly obsaženy všechna podstatné náležitosti pracovní smlouvy, ale nebyla žádná zmínka o mzdě za vykonanou práci. 1) Je taková pracovní smlouvy platná? 2) Na jakou mzdu má v takovém případě zaměstnanec nárok?
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, §§ 74 až 77 zákoníku práce n Dohoda o provedení práce, § 75 zákoníku práce - lze uzavřít písemně i ústně - předpokládaný rozsah práce max. 150 hodin v kalendářním roce, započítává se doba konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody n Dohoda o pracovní činnosti, § 76 ZP - sociální pojištění zaměstnance, dosáhl-li příjmu 400 Kč v měsíci - písemná forma se sankcí neplatnosti, sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá - 150 hodin v kalendářním roce, max. polovina stanovené týdenní pracovní doby Výjimečně k plnění úkolů zaměstnavatele.
Nevzniká nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci, na náhradu cestovních výdajů, možno je výslovně sjednat v dohodě v rozsahu, jak vyplývá z právní úpravy pracovního poměru.
|