|
|
|
|
Právo
sociálního zabezpečení Mgr. Ilona Kostadinovová JUDr. Iva Chvátalová, CSc. Výuka 8. 4. 2008 Politika zaměstnanosti Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (ZP), účinnost od 1. 1. 2007 Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. z. č. 118/2000 Sb. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti
Vyhláška č. 518/2004 Sb.
Vyhláška č. 519/2004 Sb.
Vyhláška č. 524/2004 Sb.
Nařízení vlády č. 515/2004 Sb.
Změny zákona o zaměstnanosti - příklad l Novela zákona o zaměstnanosti, sněmovní tisk č. 188 (www.psp.cz), schválena a vyhlášena ve Sb. zákonů jako z. č. 57/2008 Sb.
Plánované změny v sociální oblasti l 401/0 Vl.n.z. o činnosti institucí zaměst. penzijního pojištění – EU - Vládní návrh zákona 2. čtení - obecná rozprava l 435/0 Novela z. o důchodovém pojištění - Vládní návrh zákona2. čtení - obecná rozprava
Politika zaměstnanosti n Součástí sociální politiky státu je i státní politika zaměstnanosti. n Cílem je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. n Základem právní úpravy politiky zaměstnanosti je u nás zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb.,§ 1 „Dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti jsou základními cíli zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.“ Nezaměstnanost n Politika trhu práce a sociální ochrana proti nezaměstnanosti se prolínají a doplňují. n Nezaměstnanost není považována za vážný ekonomický a sociální problém do té doby, dokud se nestává masovou. Samotná existence nezaměstnanosti je přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti založené na tržním mechanismu a demokracii.
Ekonomické nástroje řízení zaměstnanosti n Administrativní nástroje řízení zaměstnanosti, z nichž vycházel předchozí systém zabezpečení zaměstnanosti, jsou nahrazovány nástroji ekonomickými, především daňovou a dotační politikou, zejména podpora podnikání ze strany státu a podpora vytváření nových pracovních míst. n n Administrativní nástroje zůstávají u zabezpečení zaměstnání u občanů se zdravotním postižením, kde jsou oba druhy nástrojů kombinovány. Členění státní politiky zaměstnanosti a) Centrální Tzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří globální strategie. n Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu, úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti. n Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům.
n Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí. b) Regionální Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování základních služeb zaměstnanosti. Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat rozvoj národního hospodářství. Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na úřadech práce. Na dodržování pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce. c) Aktivní n Aktivní politika zaměstnanosti je politikou státní. n Jejím cílem je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména podmínky pro vznik : n nových a efektivních pracovních míst – investiční pobídky, dotace n společensky účelných pracovních míst n veřejně prospěšných prací n zajišťování rekvalifikace d) Pasivní Pasivní politika zaměstnanosti znamená ze zákona: zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a dále podpora v nezaměstnanosti
n Právo na práci je jedním ze základních sociálních práv občanů. Právo na práci X Právo na zaměstnání n Podle čl. 23 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 má každý právo na práci, na svobodou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. n V čl. III, části 6. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, který je pro ČR závazný, uznávají smluvní státy paktu právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva. n Dále je toto právo rozvedeno v Úmluvách MOP (č. 44, 88, 96, 97, 111, 142, 168) n Významná je Evropská sociální charta z roku 1961a Sociální charta Evropského společenství z roku 1989 jako politická deklarace.
Právo na práci n U nás je právo upraveno v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. Čl. 26 odst. 3 LZPS deklaruje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje.
n Kdybychom si nyní z těchto jednotlivých ustanovení pokusili dát dohromady definici práva na práci, lze ji koncipovat následovně:
n Právo na práci je subjektivním právem každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu a prostřednictvím využití své pracovní síly (souhrnu duševních a fyzických vlastností člověka) i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Nelze jej chápat jako právo absolutní, stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat. Právo na zaměstnání, §§ 10 až 12 zákona o zaměstnanosti n Právo na zaměstnání je upraven v čl. 26 odst. 1 LZPS, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále je toto právo rozvedeno v zákoně o zaměstnanosti. n Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. n Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
Hlavní principy právní úpravy n Upřesnění postupů a zpřísnění podmínek při zprostředkování zaměstnání úřady práce. n Úprava podmínek pro zařazení a vedení evidence uchazečů o zaměstnán. n Stanovení podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. n Změna ve výši podpory a v délce podpůrčí doby s ohledem na věk uchazeče. n Závazná pravidla pro agenturní zaměstnávání. n Částečné zaměstnávání. n Zavedení nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. n Postavení občanů EU a jejich rodinných příslušníků na trhu práce. n Zapracování ochrany dětí při umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti. n Zaměstnávání cizinců. n Rozšířené kontrolní pravomoci úřadů práce, celních úřadů, inspektorátů práce. n Vyšší sankce za přestupky a správní delikty zjištěné při kontrolách. n Stát má povinnost vytvořit takové podmínky, aby občanovi umožnil získávat prostředky k obživě svojí prací a zároveň zajistil určitou stabilitu vzniklého konkrétního právního vztahu, na základě které bude zajištěno právo získanou práci si udržet a pozbýt ji jen na základě zákonem stanovených podmínek.
n Stát má povinnost zajistit občana hmotně v případě, že z nějakého zákonem uznaného důvodu nemůže pracovat.
Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb. n Účinnost zákona od 1. 7. 2005 n Zánik Českého úřadu bezpečnosti práce a Inspektorátů bezpečnosti práce, dnes tedy: Státní úřad inspekce práce – správní úřad - podřízen MPSV - v čele je generální inspektor - plní úkoly vymezené v § 4 zákon o inspekci práce
Oblastní inspektoráty práce – organizační složka státu, - v čele je vedoucí inspektor - je jich 8, někde jsou detašovaná pracoviště jako např. Olomouc, Sokolov - vykonávají kontrolu v rozsahu § 3 zákon o inspekci práce
O čem rozhodují inspektoráty práce n z nichž vznikají práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci n odměňování, náhrady mzdy nebo platu n stanovující pracovní dobu a doby odpočinku n k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu n o zaměstnávání žen, mladistvých n upravující výkon umělecké, kulturní, pracovní a reklamní činnosti dětmi
Př. Zaměstnavatel Jan Sladký provozuje cukrárnu, ve které zaměstnává dva cukráře. Na období zvýšené spotřeby práce v letních měsících přijal do pracovního poměru K. Mladého, se kterým uzavřel pracovní smlouvu, ve které byly obsaženy všechna podstatné náležitosti pracovní smlouvy, ale nebyla žádná zmínka o mzdě za vykonanou práci. 1) Je taková pracovní smlouvy platná? 2) Na jakou mzdu má v takovém případě zaměstnanec nárok?
Agenturní zaměstnávání Upraveno agenturní zaměstnávání v ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce.
Důležité pojmy zákona o zaměstnanosti n Zájemce o zaměstnání, §§ 22 až 23 n Uchazeč o zaměstnání, §§ 24 až 33 n Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, §§ 39 až 57 – 6 měsíců podpůrčí doba, případně 9 u osob od 50 let a 12 u osob starších 55 let, výše 50% průměrného měsíčního čistého výdělku první 3 měsíce, dále 45%, 60% při rekvalifikace n Zprostředkování zaměstnání agenturami práce, §§ 14 , 58 až 66 n Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, §§ 67 až 84 – povinný 4% podíl u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci Příklad: H. Votavová navštívila 15. 09. 2004 úřad práce v místě svého trvalého bydliště, kde příslušnému referentovi sdělila, že žádá o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vzhledem k tomu, že v dosavadním zaměstnání s ní byl rozvázán pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost a 30. 09. jí má skončit výpovědní doba. Od 1. 10. jí proto podle jejího názoru náleží podpora v nezaměstnanosti. 1) Jak byste vy na místě referenta na její žádost reagovali? 2) Má odstupné, které H. Votavová ke dni skončení předchozího pracovního poměru obdrží, vliv na poskytování podpory v nezaměstnanosti? 3) Může být nárok na poskytování podpory v nezaměstnanosti ovlivněn způsobem či důvodem skončení předchozího zaměstnání? Povinnosti OSVČ vůči úřadům práce: §§ 34 – 38 zákona o zaměstnanosti, 435/2004 Sb. Zaměstnavatel má povinnost hlásit volná pracovní místa do 10 kalendářních dnů a jejich charakteristiku a neprodleně nejpozději do 10 kalendářních dnů oznamovat obsazení těchto míst. Na vyžádání úřadu práce vybere zaměstnavatel z volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče, kterým úřad práce věnuje ze zákona zvýšenou péči. Zaměstnávání cizinců n Zaměstnavatel je povinen vést evidenci všech občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, jakož i všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vyslání zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce. n Evidence obsahuje identifikační údaje zaměstnance, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování, číslo cestovního dokladu a název vydávajícího orgánu, druh, místo a dobu výkonu práce, pohlaví, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu platnosti povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, den nástupu a skončení zaměstnání či vyslání. n Cizince lze získávat pouze na pracovní místo, které je zaměstnavatelem hlášeno na úřadu práce jako volné a na které nelze přijmout občana ČR, zejména uchazeče o zaměstnání, § 85 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. |