Právo sociálního zabezpečení
Vysoká škola ekonomická, Praha,
Žižkov, stará budova (SB)
LS 2008, úterý
16.15 – 17.45 místnost č. 306
18.00 – 19.30 místnost č. 324

Mgr. Ilona Kostadinovová

JUDr. Iva Chvátalová, CSc.

ilda@seznam.cz

www.sweb.cz/ilda

Výuka 1. 4. 2008

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Politika zaměstnanosti

Právo sociálního zabezpečení
Vysoká škola ekonomická, Praha,
Žižkov, stará budova (SB)
LS 2008, úterý
16.15 – 17.45 místnost č. 306
18.00 – 19.30 místnost č. 324

Mgr. Ilona Kostadinovová

JUDr. Iva Chvátalová, CSc.

ilda@seznam.cz

www.sweb.cz/ilda

Výuka 1. 4. 2008

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění

§ 365 a násl. do nabytí účinnosti zákona o nemocenském pojištění (z.č.187/2006 Sb.)

Odpovědnost zaměstnavatele

Pracovní úraz - § 366 odst. 1 zákoníku práce

–        při plnění pracovních úkolů nebo

–        v přímé souvislosti s ním

Musí jít o krátkodobé náhlé zevní vlivy, je-li zaměstnanec nucen k okamžitému, usilovnému vzepětí sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle,  neobvykle a nadměrně svou  námahu.

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

Nemoc z povolání – určena v seznamu, jestliže zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.

Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

Odškodňování pracovních úrazů

-         ztráta na výdělku

-         bolest a ztížení společenského uplatnění

-         účelně vynaložené náklady spojené s léčením

-         věcná škoda

Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance

-         náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením

-         náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem

-         náhrada nákladů na výživu pozůstalých

-         jednorázové odškodnění pozůstalých

-         náhrada věcné škody

Všichni zaměstnavatelé musejí odvádět příslušné pojišťovně pojistné pro případ škody za pracovní úrazy nebo nemoci z povolání. Tato povinnost je jim stanovena zákoníkem práce. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 125/1993 Sb., v platném  znění.

Výhoda se uplatní především u soukromých podnikatelů, kteří by často neměli k disposici dostatek finančních prostředků, aby mohli poskytovat náhradu škody za pracovní úraz.

Příklad:

Vrátný, který při odchodu zaměstnanců ze závodu odcházející kontroloval, zjistil, že jeden ze zaměstnanců vynášel určité výrobky a oznámil to vedení. Zaměstnanec nabyl přesvědčení, že mu vrátný ublížil. Poněvadž věděl, kde vrátný bydlí, počkal si, až se bude vracet z práce domů, a způsobil mu ublížení na těle, pro něž byl vrátný patnáct dnů práce neschopen. Je pochopitelné, že příčinou tohoto úrazu i na cestě ze zaměstnání bylo řádné plnění pracovních úkolů vrátného.

Příklad:

Zaměstnanec na odpolední směně vázal břemeno. Přišel v průběhu pracovní doby za směnovým mistrem s tím, že se přimáčkl hrudním košem na hák kladnice, když zavěšoval druhé vázací lano na háku, a pocítil "prasknutí" v hrudníku. Žádal uvedeného mistra, aby toto zranění zapsal do knihy úrazů. Mistr nebyl představený poškozeného zaměstnance, a provedl záznam do knihy, aniž by úraz přešetřil. Sám mistr při vázání vazači pomáhal a jako svědek uvedl, že úraz neviděl.

Příklad

Posuďte, zda se v jednotlivých případech jednalo o pracovní úraz:

a)  zaměstnanec zahradnické firmy byl na náměstí při sázení kytek napaden neznámým mužem, který mu způsobil tržnou ránu na hlavě a třítýdenní pracovní neschopnost

b)  zaměstnanec uklouzl v jídelně u okýnka pro vydávání stravy na rozlité polévce a opařil se

c)  zaměstnanec si v pracovní době vyráběl pro sebe bez dovolení rám na cirkulárku. Při práci si pořezal ruku.

d)  zaměstnavatel určil zaměstnanci k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však zaspal, autobus mu ujel a on použil k pracovní cestě vlastní osobní automobil. Havaroval s ním a způsobil si otřes mozku

Politika zaměstnanosti

Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy,       o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti

Vyhláška č. 518/2004 Sb.
kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Vyhláška č. 519/2004 Sb.
Výklad § 14 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Vyhláška č. 524/2004 Sb.
o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů, o zaměstnání a zájemců o zaměstnání

Nařízení vlády č. 515/2004 Sb.
o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

Rozhodování úřadů práce

Proti rozhodnutí úřadu práce, jako správního orgánu I. stupně, je možné v zásadě podat řádný opravný prostředek – odvolání. Odvolání lze podat ve smyslu § 83 odst. 1 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí a podává se u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Odvolání musí splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 2 správního řádu a dále požadavky uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu.
     Účinkem uvedené úpravy je nastoupení devolutivního účinku, tedy aby věc byla přezkoumávána správní orgánem vyššího stupně. Toto nelze při rozhodnutí, které vydal ústřední orgán, v takových případech se použijí ustanovení o rozkladu - § 152 správního řádu. Účelem zmiňované zásady je dále dosáhnout odkladu realizace obsahu výroku napadeného rozhodnutí. Zde mluvíme o suspenzivním účinku opravného prostředku. V některých případech může být odkladný účinek odvolání vyloučen, a to buď přímo ze zákona, jak o tom hovoří § 143 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), nebo může být vyloučen správním orgánem za podmínek uvedených v § 85 odst. 2 správního řádu.
    

Je důležité si uvědomit, že dle § 143 zákona o zaměstnanosti nemá odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5)  odkladný účinek a taková rozhodnutí jsou předběžně vykonatelná.

Činnost dítěte

Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte řeší ustanovení § 121 až 124 zákona číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Povolování výkonu činnosti dítěte řeší ustanovení § 122 a 123 výše uvedeného zákona s tím, že o povolení rozhoduje úřad práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný zástupce“).

Zaměstnávání občanů zdravotně znevýhodněných

Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (§ 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

S účinností od 1.10. 2004 je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Povinnost zaměstnavatelé plní:

1. zaměstnáváním v pracovním poměru,
2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům. Odebírat výrobky nebo služby je možné i od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
3. odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele.

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.

Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.

Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

1. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
2. v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
3. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
5. v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

V případě, že zaměstnavatel provozuje-li svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Podpora v nezaměstnanosti

Základní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání

Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která

•  osobně požádá o zprostředkování zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a
•  splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

Bydlištěm se rozumí:

• u státního občana ČR adresa místa trvalého pobytu na území ČR 
• u cizince, který je občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území ČR, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje
• u cizince, který není občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území ČR.

Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která je

• v pracovněprávním vztahu ( tj. pracovní poměr, vztah na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) nebo ve služebním poměru, s výjimkou případů stanovených zákonem; zákon  umožňuje  zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání v souběhu s výkonem činnosti v pracovním poměru nebo služebním poměru, pokud tato činnost je kratší než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy; dále umožňuje výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna (průměrná měsíční odměna) nepřesáhne polovinu minimální mzdy
• osobou samostatně výdělečně činnou ve smyslu § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• výdělečně činná v cizině
• společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditistou komanditní společnosti, společníkem veřejné obchodní společnosti, členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti, pokud vykonává mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností  odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy
• členem družstva, pokud vykonává mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy
• soudcem, poslancem nebo senátorem Parlamentu, členem zastupitelstva územního samosprávného celku, je-li odměňován jako uvolněný člen zastupitelstva, prezidentem republiky, členem vlády, prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochrance práv, ředitelem Bezpečnostní informační služby, členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
• nuceným správcem, správcem nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu, a to v době, kdy tuto činnost vykonává
• pěstounem vykonávajícím pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo pěstounem, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna podle § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 

Dále nemůže být do evidence uchazečů o zaměstnání zařazena fyzická osoba, která

• se soustavně připravuje na budoucí povolání; soustavnou přípravou na budoucí povolání je doba denního studia na středních a vyšších odborných školách, doba prezenčního studia na vysokých školách, doba denního studia na jiných školách, na kterých se provádí soustavná příprava na budoucí povolání, a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku
• je uznána dočasně neschopnou práce
• pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu
• je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění
• vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě
• neposkytne úřadu práce identifikační údaje
• neposkytne nebo zruší souhlas se zpracováním osobních údajů.

Uchazeč o zaměstnání má právo

• na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech 
• na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek
• na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje 
• na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.

Vhodným zaměstnáním je zaměstnání

a)  které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
b)  jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c)  které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a
d)  které odpovídá zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které

• splňuje podmínky stanovené v písm. a), b) a d) nebo
• splňuje podmínky stanovené v písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby.

Uchazeč o zaměstnání je povinen

• poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a  řídit se jeho pokyny
• sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře
• podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace, poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska jeho zdravotní způsobilosti
• oznámit úřadu práce nástup do zaměstnání nejpozději v pracovní den předcházející dni, který byl sjednán jako den nástupu do zaměstnání, včetně nástupu do zaměstnání, které nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (tzv. nekolidující zaměstnání) a do 8 kalendářních dnů doložit vznik pracovněprávního vztahu (např. pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti)
• oznámit úřadu práce nejpozději do osmi kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Úřad práce uchazeči o zaměstnání ukončí vedení v evidenci dnem

• nástupu do zaměstnání, a to na základě oznámení uchazeče o zaměstnání
• podání písemné žádosti uchazeče o zaměstnán í o ukončení vedení v evidenci
• nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Úřad práce uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže

• nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
• není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání
• je ve vazbě po dobu delší než 6 měsíců
• zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů
• vykonává nelegální práci.

Dále uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence vyřadí rozhodnutím, jestliže bez vážných důvodů

• odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání
• odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci nebo neplní povinnosti související s rekvalifikací 
• neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu
• odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu
• maří součinnost s úřadem práce.

V těchto případech může být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne tohoto vyřazení, a to na základě nové písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

• vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, které zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "předchozí zaměstnání")
• požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti 
• ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za služby podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti. Pokud je tento příspěvek nižší, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši odpovídající rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem. 

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Do předchozího zaměstnání se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. doba

• přípravy osoby se zdravotním postižením k práci
• pobírání plného invalidního důchodu
• výkonu vojenské základní (náhradní) služby
• výkonu civilní služby
• osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči
• osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou
• výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem  vnitra
• soustavné přípravy na budoucí povolání (max. v délce 6 měsíců).

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo ode dne zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo činností považovaných za náhradní doby zaměstnání.

Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit.

Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti 

• do 50 let věku - 6 měsíců
• od 50 do 55 let věku - 9 měsíců
• nad 55 let věku -12 měsíců.

Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu 

• poskytování starobního důchodu
• poskytování dávek nemocenského pojištění
• poskytování podpory při rekvalifikaci
• vazby.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období neuplynula celá podpůrčí doba a nenastoupil do zaměstnání (nevykonával výdělečnou činnost) zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání (vykonával výdělečnou činnost) zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to po dobu alespoň šesti měsíců ( tato doba se nevyžaduje, pokud ke skončení zaměstnání nebo výdělečné činnosti došlo ze zdravotních důvodu, nebo došlo-li ke skončení zaměstnání z organizačních důvodů nebo pro porušení povinností ze strany zaměstnavatele).

Podpora v nezaměstnanosti se stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 % a po zbývající dobu ve výši 45 %

• průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání
• posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost

V případech, kdy

• doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba byla poslední započitatelnou dobou
• uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši výdělku nebo vyměřovacího základu
• u uchazeče nelze stanovit průměrný výdělek nebo vyměřovací základ

stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti následovně:

• po dobu prvních 3 měsíců ve výši 0,12 násobku
• po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobku

průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o tuto podporu podána.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána.

Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která

•  má zájem o zprostředkování zaměstnání a
•  za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání.

O zařazení do evidence zájemců o zaměstnání lze požádat kterýkoliv úřad práce na území České republiky.

Příklad

Občanovi XY, absolventu pedagogické fakulty, nabídl úřad práce zaměstnání nočního vrátného. Protože odmítl zaměstnání nastoupit, vyškrtl jej úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání.

1)      Byl postup úřadu práce správný?

2)      Za jakých podmínek může úřad práce odmítnout evidovat občana jako uchazeče o zaměstnání?

Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, 118/2000 Sb., v platném znění

Aktuálně úprava rozhodné částky pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 108/2008 Sb.,

- pro období od 1. května 2008 do 31. dubna 2009 lze vyplatit maximálně 21 692, - Kč