|
| |
Právo
sociálního zabezpečení
Vysoká škola ekonomická, Praha,
Žižkov, stará budova (SB)
LS 2008, úterý
16.15 – 17.45 místnost č. 306
18.00 – 19.30 místnost č. 324
Mgr. Ilona Kostadinovová
JUDr. Iva Chvátalová, CSc.
ilda@seznam.cz
www.sweb.cz/ilda
Výuka 1. 4. 2008
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Politika zaměstnanosti
Právo
sociálního zabezpečení
Vysoká škola ekonomická, Praha,
Žižkov, stará budova (SB)
LS 2008, úterý
16.15 – 17.45 místnost č. 306
18.00 – 19.30 místnost č. 324
Mgr. Ilona Kostadinovová
JUDr. Iva Chvátalová, CSc.
ilda@seznam.cz
www.sweb.cz/ilda
Výuka 1. 4. 2008
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Zákoník práce, z. č. 262/2006
Sb., v platném znění
§ 365 a násl. do nabytí
účinnosti zákona o nemocenském pojištění (z.č.187/2006 Sb.)
Odpovědnost zaměstnavatele
Pracovní úraz - § 366 odst.
1 zákoníku práce
– při
plnění pracovních úkolů nebo
– v přímé
souvislosti s ním
Musí jít o krátkodobé náhlé
zevní vlivy, je-li zaměstnanec nucen k okamžitému, usilovnému vzepětí sil
překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu.
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. stanoví způsob evidence,
hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a
institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
Nemoc z povolání – určena
v seznamu, jestliže zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním u
zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.,
kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 366/2007
Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na
výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady
nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku
práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č.
40/1964 Sb.
Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Odškodňování pracovních
úrazů
- ztráta na
výdělku
- bolest a
ztížení společenského uplatnění
- účelně
vynaložené náklady spojené s léčením
- věcná
škoda
Druhy náhrad při úmrtí
zaměstnance
- náhrada
účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
- náhrada
přiměřených nákladů spojených s pohřbem
- náhrada
nákladů na výživu pozůstalých
-
jednorázové odškodnění pozůstalých
- náhrada
věcné škody
Všichni zaměstnavatelé
musejí odvádět příslušné pojišťovně pojistné pro případ škody za pracovní úrazy
nebo nemoci z povolání. Tato povinnost je jim stanovena zákoníkem práce.
Podrobnosti stanoví
vyhláška
č. 125/1993 Sb., v platném znění.
Výhoda se uplatní především u
soukromých podnikatelů, kteří by často neměli k disposici dostatek finančních
prostředků, aby mohli poskytovat náhradu škody za pracovní úraz.
|
Záznam o úrazu |
|
Evidenční číslo záznamu:
A. Údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo:
Činnost, při které došlo k úrazu.
Místo, kde došlo k úrazu. Bylo místo úrazu pravidelným
pracovištěm postiženého.
B. Údaje o zaměstnavateli, u kterého je postižený
v pracovněprávním vztahu (liší-li se od údajů uvedených v části A)
C. Údaje o postiženém:
Jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého
bydliště, pohlaví, státní příslušnost.
Druh práce, délka trvání pracovněprávního vztahu u
zaměstnavatele.
Kvalifikace pro výkon práce při které došlo k úrazu.
|
Příklad:
Vrátný, který při odchodu zaměstnanců ze závodu odcházející kontroloval,
zjistil, že jeden ze zaměstnanců vynášel určité výrobky a oznámil to vedení.
Zaměstnanec nabyl přesvědčení, že mu vrátný ublížil. Poněvadž věděl, kde vrátný
bydlí, počkal si, až se bude vracet z práce domů, a způsobil mu ublížení na
těle, pro něž byl vrátný patnáct dnů práce neschopen. Je pochopitelné, že
příčinou tohoto úrazu i na cestě ze zaměstnání bylo řádné plnění pracovních
úkolů vrátného.
Příklad:
Zaměstnanec na odpolední směně vázal břemeno. Přišel v průběhu
pracovní doby za směnovým mistrem s tím, že se přimáčkl hrudním košem na hák
kladnice, když zavěšoval druhé vázací lano na háku, a pocítil "prasknutí" v
hrudníku. Žádal uvedeného mistra, aby toto zranění zapsal do knihy úrazů. Mistr
nebyl představený poškozeného zaměstnance, a provedl záznam do knihy, aniž by
úraz přešetřil. Sám mistr při vázání vazači pomáhal a jako svědek uvedl, že úraz
neviděl.
Příklad
Posuďte, zda se
v jednotlivých případech jednalo o pracovní úraz:
a) zaměstnanec zahradnické
firmy byl na náměstí při sázení kytek napaden neznámým mužem, který mu způsobil
tržnou ránu na hlavě a třítýdenní pracovní neschopnost
b) zaměstnanec uklouzl
v jídelně u okýnka pro vydávání stravy na rozlité polévce a opařil se
c) zaměstnanec si v pracovní
době vyráběl pro sebe bez dovolení rám na cirkulárku. Při práci si pořezal ruku.
d) zaměstnavatel určil
zaměstnanci k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však zaspal, autobus mu ujel a
on použil k pracovní cestě vlastní osobní automobil.
Havaroval s ním a způsobil si otřes mozku
Politika zaměstnanosti
Zákon o zaměstnanosti, z. č.
435/2004 Sb., v platném znění
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb.,
o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení
ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém
pracovním prostředí
Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb.,
o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro
účely zákona o zaměstnanosti
Vyhláška č. 518/2004 Sb.
kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti
Vyhláška č. 519/2004 Sb.
Výklad § 14 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti
Vyhláška č. 524/2004 Sb.
o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace
uchazečů, o zaměstnání a zájemců o zaměstnání
Nařízení vlády č. 515/2004 Sb.
o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních
míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci
investičních pobídek
Rozhodování úřadů práce
Proti
rozhodnutí úřadu práce, jako správního orgánu I. stupně, je možné
v zásadě podat řádný opravný prostředek – odvolání. Odvolání lze podat ve smyslu
§ 83 odst. 1 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., ve lhůtě 15 dnů ode dne
oznámení rozhodnutí a podává se u správního orgánu, který napadené rozhodnutí
vydal. Odvolání musí splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 2 správního řádu a
dále požadavky uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu.
Účinkem uvedené úpravy je nastoupení devolutivního účinku,
tedy aby věc byla přezkoumávána správní orgánem vyššího stupně. Toto nelze při
rozhodnutí, které vydal ústřední orgán, v takových případech se použijí
ustanovení o rozkladu - § 152 správního řádu. Účelem zmiňované zásady je dále
dosáhnout odkladu realizace obsahu výroku napadeného rozhodnutí. Zde mluvíme o
suspenzivním účinku opravného prostředku. V některých případech
může být odkladný účinek odvolání vyloučen, a to buď přímo ze zákona, jak o tom
hovoří § 143 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), nebo může být vyloučen správním
orgánem za podmínek uvedených v § 85 odst. 2 správního řádu.
Je
důležité si uvědomit, že dle § 143 zákona o zaměstnanosti nemá odvolání
proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
(§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a podpory při
rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti
a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§
100) a o vydání nebo nevydání povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti
dítěte (§ 124 odst. 1 a 5) odkladný účinek a taková rozhodnutí
jsou předběžně vykonatelná.
Činnost dítěte
Výkon
umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte řeší ustanovení §
121 až 124 zákona číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů. Povolování výkonu činnosti dítěte řeší ustanovení § 122 a 123 výše
uvedeného zákona s tím, že o povolení rozhoduje úřad práce na základě písemné
žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu
dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný
zástupce“).
Zaměstnávání občanů
zdravotně znevýhodněných
Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
ve výši povinného podílu (§ 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)
S účinností od 1.10. 2004
je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Zaměstnavatelé s více než
25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním
postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců
zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
Povinnost zaměstnavatelé
plní:
- zaměstnáváním
v pracovním poměru,
- odebíráním
výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 %
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním
zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen
provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo
náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou
společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům. Odebírat výrobky nebo
služby je možné i od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami
samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo
zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
- odvodem do
státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a)
až c).
Výše odvodu do
státního rozpočtu činí za každou osobu
se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek
průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí
kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním
postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15.
února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce,
v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto
povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu
rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do
státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla
zaměstnavatele.
Plnění povinného podílu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je
zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit
příslušnému úřadu práce.
Zaměstnavatelé, kteří
jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit
povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.
Pro zjištění celkového
počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet
zaměstnanců.
Způsob výpočtu průměrného
ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu
upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.
Do průměrného ročního
přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním
poměru.
Průměrný roční přepočtený
počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných
hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované
hodiny
- v důsledku
dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
- v důsledku
čerpání dovolené na zotavenou,
- z důvodu
překážek v práci na straně zaměstnavatele,
- z důvodu
překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých
má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
- v důsledku
ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování
člena rodiny a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající
v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou
týdenní pracovní dobu.
V případě, že
zaměstnavatel provozuje-li svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije
se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená
pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po
stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel
činnost vykonával.
Průměrný roční přepočtený
počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů
zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
Podpora v nezaměstnanosti
Základní
práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání
Uchazečem o zaměstnání
se může stát fyzická osoba, která
- osobně požádá o
zprostředkování zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a
- splňuje zákonem stanovené
podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
Bydlištěm se rozumí:
- u státního
občana ČR adresa místa trvalého pobytu na území ČR
- u cizince, který
je občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo
přechodného pobytu na území ČR, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde
se na území ČR obvykle zdržuje
- u cizince, který
není občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu
na území ČR.
Do evidence uchazečů o
zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která je
-
v pracovněprávním vztahu ( tj. pracovní poměr, vztah na základě dohody o
pracovní činnosti a dohody o provedení práce) nebo ve služebním poměru,
s výjimkou případů stanovených zákonem; zákon umožňuje zařazení a vedení
v evidenci uchazečů o zaměstnání v souběhu s výkonem činnosti v pracovním
poměru nebo služebním poměru, pokud tato činnost je kratší než polovina
stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu
minimální mzdy; dále umožňuje výkon činnosti na základě dohody o pracovní
činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna (průměrná měsíční
odměna) nepřesáhne polovinu minimální mzdy
- osobou
samostatně výdělečně činnou ve smyslu § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění
- výdělečně
činná v cizině
- společníkem
nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditistou
komanditní společnosti, společníkem veřejné obchodní společnosti,
členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady
obchodní společnosti, pokud vykonává mimo pracovněprávní vztah k této
společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován
a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy
- členem
družstva, pokud vykonává mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo
práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
odměna přesáhne polovinu minimální mzdy
- soudcem,
poslancem nebo senátorem Parlamentu, členem zastupitelstva územního
samosprávného celku, je-li odměňován jako uvolněný člen zastupitelstva,
prezidentem republiky, členem vlády, prezidentem, viceprezidentem nebo členem
Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného
ochrance práv, ředitelem Bezpečnostní informační služby, členem Rady pro
rozhlasové a televizní vysílání
- nuceným
správcem, správcem nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,
a to v době, kdy tuto činnost vykonává
- pěstounem
vykonávajícím pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo
pěstounem, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna podle § 40a
zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů.
Dále nemůže být do
evidence uchazečů o zaměstnání zařazena fyzická osoba, která
- se soustavně
připravuje na budoucí povolání; soustavnou přípravou na budoucí povolání je
doba denního studia na středních a vyšších odborných školách, doba prezenčního
studia na vysokých školách, doba denního studia na jiných školách, na kterých
se provádí soustavná příprava na budoucí povolání, a to včetně prázdnin, které
jsou součástí školního nebo akademického roku
- je uznána
dočasně neschopnou práce
- pobírá peněžitou
pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu
- je plně
invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění
- vykonává trest
odnětí svobody nebo je ve vazbě
- neposkytne úřadu
práce identifikační údaje
- neposkytne nebo
zruší souhlas se zpracováním osobních údajů.
Uchazeč o zaměstnání
má právo
- na
zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání,
poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech
- na podporu
v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek
- na zvýšenou
péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje
- na pracovní
rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.
Vhodným zaměstnáním
je zaměstnání
a) které zakládá
povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti,
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,
c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce
a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání a pokud možno
jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti
ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Pro
uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po
dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které
- splňuje podmínky
stanovené v písm. a), b) a d) nebo
- splňuje podmínky
stanovené v písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 %
stanovené týdenní pracovní doby.
Uchazeč o zaměstnání
je povinen
- poskytovat
úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit
se jeho pokyny
- sdělit
úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro
vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy
pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením;
uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit
lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře
- podrobit se
na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu
a vydání lékařského posudku, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace,
poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní
důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo
v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného
zaměstnání z hlediska jeho zdravotní způsobilosti
- oznámit úřadu
práce nástup do zaměstnání nejpozději v pracovní den předcházející dni,
který byl sjednán jako den nástupu do zaměstnání, včetně nástupu do
zaměstnání, které nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
(tzv. nekolidující zaměstnání) a do 8 kalendářních dnů doložit vznik
pracovněprávního vztahu (např. pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti)
- oznámit úřadu
práce nejpozději do osmi kalendářních dnů změny skutečností
rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil
v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil
na úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení
v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Úřad práce uchazeči o
zaměstnání ukončí vedení v evidenci dnem
- nástupu do
zaměstnání, a to na základě oznámení uchazeče o zaměstnání
- podání písemné
žádosti uchazeče o zaměstnán í o ukončení vedení v evidenci
- nástupu výkonu
trestu odnětí svobody.
Úřad práce uchazeče o
zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže
- nastala některá
ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
- není podle
lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při
zprostředkování zaměstnání
- je ve vazbě po
dobu delší než 6 měsíců
- zrušil svůj
souhlas se zpracováním osobních údajů
- vykonává
nelegální práci.
Dále uchazeče o
zaměstnání úřad práce z evidence vyřadí rozhodnutím, jestliže bez vážných důvodů
- odmítne
nastoupit do vhodného zaměstnání
- odmítne
nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci nebo neplní povinnosti související s
rekvalifikací
- neplní podmínky
stanovené v individuálním akčním plánu
- odmítne se
podrobit vyšetření svého zdravotního stavu
- maří součinnost
s úřadem práce.
V těchto případech může
být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání
nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne tohoto vyřazení, a to na
základě nové písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.
Podpora
v nezaměstnanosti
Nárok na podporu
v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který
- vykonával
v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost, které zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "předchozí
zaměstnání")
- požádal úřad
práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí
podpory v nezaměstnanosti
- ke dni, k němuž
má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního
důchodu.
Nárok na podporu
v nezaměstnanosti nemá uchazeč o
zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek nebo příspěvek za služby
podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora
v nezaměstnanosti. Pokud je tento příspěvek nižší, náleží mu podpora
v nezaměstnanosti ve výši odpovídající rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a
příspěvkem.
Rozhodným obdobím
pro posuzování nároků na podporu
v nezaměstnanosti jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů
o zaměstnání.
Do předchozího zaměstnání
se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. doba
- přípravy osoby
se zdravotním postižením k práci
- pobírání plného
invalidního důchodu
- výkonu vojenské
základní (náhradní) služby
- výkonu civilní
služby
- osobní péče
o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce
zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči
- osobní péče
o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou
fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije
a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují,
jde-li osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu
blízkou
- výkonu
dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20
hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající
organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra
- soustavné
přípravy na budoucí povolání (max. v délce 6 měsíců).
Podpora v nezaměstnanosti
náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání
písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo ode dne zařazení do evidence
uchazečů o zaměstnání, pokud uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory
v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo
činností považovaných za náhradní doby zaměstnání.
Skutečnosti rozhodné
pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání
povinen doložit.
Podpůrčí doba
pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání, kterému
je ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti
- do 50 let věku -
6 měsíců
- od 50 do 55 let
věku - 9 měsíců
- nad 55 let věku
-12 měsíců.
Uchazeči o zaměstnání se
podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu
- poskytování
starobního důchodu
- poskytování
dávek nemocenského pojištění
- poskytování
podpory při rekvalifikaci
- vazby.
Uchazeč o zaměstnání,
kterému v rozhodném období neuplynula celá podpůrčí doba
a nenastoupil do zaměstnání (nevykonával výdělečnou činnost) zakládající
povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti po dobu alespoň tří měsíců, má nárok na podporu
v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.
Uchazeč o zaměstnání,
kterému v rozhodném období uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na
podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do
zaměstnání (vykonával výdělečnou činnost) zakládající povinnost odvádět pojistné
na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to po
dobu alespoň šesti měsíců ( tato doba se nevyžaduje, pokud ke skončení
zaměstnání nebo výdělečné činnosti došlo ze zdravotních důvodu, nebo došlo-li ke
skončení zaměstnání z organizačních důvodů nebo pro porušení povinností ze
strany zaměstnavatele).
Podpora
v nezaměstnanosti se stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 % a po
zbývající dobu ve výši 45 %
- průměrného
měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém
posledním ukončeném zaměstnání
- posledního
vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud
uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost
V
případech, kdy
- doba předchozího
zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba
byla poslední započitatelnou dobou
- uchazeč o
zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši výdělku nebo
vyměřovacího základu
- u uchazeče
nelze stanovit průměrný výdělek nebo vyměřovací základ
stanoví
se výše podpory v nezaměstnanosti následovně:
- po dobu prvních
3 měsíců ve výši 0,12 násobku
- po zbývající
podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobku
průměrné mzdy v národním hospodářství za
první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející kalendářnímu roku, ve
kterém byla žádost o tuto podporu podána.
Maximální výše
podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející
kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána.
Zájemcem o zaměstnání
se může stát fyzická osoba, která
- má zájem o
zprostředkování zaměstnání a
- za tímto účelem
požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání.
O zařazení do evidence
zájemců o zaměstnání lze požádat kterýkoliv úřad práce na území České republiky.
Příklad
Občanovi XY, absolventu
pedagogické fakulty, nabídl úřad práce zaměstnání nočního vrátného. Protože
odmítl zaměstnání nastoupit, vyškrtl jej úřad práce z evidence uchazečů o
zaměstnání.
1) Byl postup
úřadu práce správný?
2) Za jakých
podmínek může úřad práce odmítnout evidovat občana jako uchazeče o zaměstnání?
Zákon o
ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, 118/2000 Sb.,
v platném znění
Aktuálně úprava rozhodné částky
pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, sdělení
Ministerstva práce a sociálních věcí č. 108/2008 Sb.,
- pro období od 1. května 2008
do 31. dubna 2009 lze vyplatit maximálně 21 692, - Kč
nZaměstnanec
může požádat kterýkoliv úřad práce, místně příslušný je úřad práce, v jehož
obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel.
nLze
uplatnit mzdové nároky nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým
nárokům za 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního
měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu.
nCelkově
lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné
mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.
118/2000
Sb.
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 73/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI
ZAMĚSTNAVATELE
§ 1
Tento zákon zapracovává
příslušné předpisy Evropských společenství 1) a upravuje ochranu zaměstnanců při
platební neschopnosti zaměstnavatele.
§ 1a
Zaměstnanec má v rozsahu
a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových
nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, 1a) který je v platební
neschopnosti.
§ 2
(1) Zákon se nevztahuje
na zaměstnance zaměstnavatele, který je
a) právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její
dluhy nebo se za ně zaručil,
b) územním samosprávným celkem. 2)
(2) Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce
do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má
sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo
území některého členského státu Evropské unie.
(3) Uplatní-li zaměstnanec zaměstnavatele podle odstavce 1 písm. a) mzdový
nárok před tím, než stát převezme dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručí,
jeho nárok nezaniká ani poté, kdy stát tyto úkony ve vztahu k právnické osobě
provede.
§ 3
Pro účely tohoto zákona
a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní
poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v době 6
měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh (dále jen
"rozhodné období"), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,
b) se mzdovými nároky rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které
zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada,
která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, (dále jen "mzdové
nároky"), 3) jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební
neschopnosti,
c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové
nároky 4) zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho podán
insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice 5) , nebo u nadnárodního
zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u
příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie 5a) ,
d) je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování
činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho
dalšího členského státu Evropské unie.
§ 3a
Mzdové nároky
zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, je
úřad práce povinen uspokojit pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního
zaměstnavatele v rozhodném období vykonávali práci v České republice.
§ 4
(1) Zaměstnanec může
požádat o uspokojení svých mzdových nároků kterýkoliv úřad práce. Pokud mzdové
nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen
zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto
skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit úřadu práce
při uplatňování mzdových nároků 5b) .
(2) Pro účely tohoto zákona je k rozhodování o nároku místně příslušný úřad
práce, v jehož obvodu má
a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu
je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na
území České republiky nebo
c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo
podnikání.
(3) Pokud zaměstnanec žádá o uspokojení mzdových nároků úřad práce, který není
místně příslušný podle odstavce 2, tento úřad práce neprodleně postoupí žádost
místně příslušnému úřadu práce.
(4) Úřad práce místně příslušný podle odstavce 2 vyvěsí na úřední desce
nneprodleně poté, co jej soud vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení,
informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové
nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci
tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu
práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději
následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě
všem úřadům práce. Úřady práce tyto informace vyvěsí na své úřední desce nebo
oznámí jiným rovnocenným způsobem nejpozději následující pracovní den po jejich
obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí.
(5) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy
úřad práce zveřejnil informace podle odstavce 4 na úřední desce, jsou-li splněny
další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě soud rozhodl o
insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku 5) , lze mzdové nároky
uplatnit nejpozději do dne, kdy soud o tom pravomocně rozhodl. Nárok na
uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn ve lhůtách uvedených ve větě
první a druhé. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím
však není dotčeno.
§ 5
(1) Mzdové nároky může
zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za
3 měsíce rozhodného období. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne
kalendářního měsíce, ve kterém byl podán insolvenční návrh. Úřad práce může
uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž
zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou.
(2) Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci, včetně doplatku
podle § 9 odst. 7, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné
částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních
věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12
kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za
předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání
insolvenčního návrhu.
§ 6
Zaměstnanec uplatní
mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede
zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení
zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši
uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu,
za kterou je požaduje, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u
peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být
bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se
provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. 8) Součástí žádosti mohou být
i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků.
§ 7
(1) Úřad práce místně
příslušný podle § 4 odst. 2 neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň
jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od
doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých
zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené
lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u
zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů. 9)
(2) Uplatní-li zaměstnanec mzdové nároky po rozhodnutí o úpadku, přecházejí
povinnosti zaměstnavatele uvedené v odstavci 1 na insolvenčního správce 5) (dále
jen "správce").
§ 8
(1) Souhlasí-li výše
mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s
písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo
správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem
nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o
období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
(2) Uplatnil-li zaměstnanec mzdové nároky ve lhůtě podle § 4 odst. 5 a od
písemného vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebo správcem
uplynulo více než 10 dnů, oznámí úřad práce příslušný k rozhodování o mzdovém
nároku zaměstnanci termín, způsob uspokojení nároků a údaj o období, za které
mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě do 10 dnů ode dne,
kdy obdržel žádost zaměstnance.
§ 9
(1) Nesouhlasí-li výše
zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým
úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání
mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši
mzdového nároku podle věty první prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok ve
výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu 11) .
(2) Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s údaji
uvedenými zaměstnavatelem nebo správcem, uspokojí úřad práce mzdové nároky pouze
za dobu, která je nesporná.
(3) Jestliže zaměstnavatel nebo správce nesplnil povinnosti uvedené v § 7 a
zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků předložil doklady, které jejich výši,
jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčují, úřad práce
rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil
zaměstnanec.
(4) Jestliže zaměstnavatel nebo správce nesplnil povinnosti uvedené v § 7 a
zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši
prokazatelně osvědčují, úřad práce rozhodne a přizná zaměstnanci měsíční mzdový
nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni podání
insolvenčního návrhu 11) .
(5) Úřad práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok
ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnanec
nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby
11a) , avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárok odpovídající kratší
odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnanec,
jemuž je přiznáván mzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku,
než činí minimální mzda, přizná mu úřad práce mzdový nárok v uplatněné výši.
(6) Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových
nároků, úřad práce žádost zamítne.
(7) Úřad práce opětovně rozhodne o mzdových nárocích nejpozději do 7 pracovních
dnů, jestliže zaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nároky
uplatňuje nebo je dodatečně prokáže ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a
jejich skutečnou výší. Tyto nároky musí však zaměstnanec prokázat nejpozději do
3 měsíců ode dne podání insolvenčního návrhu, jinak vůči úřadu práce zanikají.
(8) Úřad práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do 5
pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a 7.
§ 10
(1) Úřad práce před
uspokojením mzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle
zvláštních právních předpisů 9) , které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance
za příslušná měsíční období. Jestliže úřad práce rozhodl o mzdovém nároku podle
§ 9, provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného
mzdového nároku.
(2) Úřad práce současně písemně oznámí nejpozději do dne výplaty částek
odpovídajících mzdovým nárokům příslušné správě sociálního zabezpečení výši
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a příslušné zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné
odvedl. Odvádí-li toto pojistné z příjmů zaměstnanců, které zaměstnavatel
zaměstnancům nezúčtoval, oznámí též výši vyměřovacích základů jednotlivých
zaměstnanců. 12) Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních
požitků plní úřad práce povinnosti plátce daně podle zvláštních právních
předpisů. 13)
(3) Úřad práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým
zaměstnancům a v jaké výši mzdové nároky uspokojil.
(4) Úřad práce potvrzuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a na žádost
pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a
krajskému úřadu údaje o vyplacených mzdových nárocích.
§ 11
(1) Úřad práce oznámí
bez zbytečného odkladu soudu nebo správci, kterým zaměstnancům a v jaké výši
mzdové nároky uspokojil.
(2) Jestliže úřad práce neuspokojil mzdové nároky ve výši uplatňované
zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit
spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v
insolvenčním řízení 5) .
(3) Na úřad práce přechází do výše vyplacených a odvedených peněžních
prostředků (§ 8 až 10) mzdový nárok zaměstnance, který má vůči zaměstnavateli.
Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní úřad práce pohledávky
jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení 5) .
§ 12
(1) Není-li dále
stanoveno jinak, zaniká povinnost zaměstnavatele uhradit úřadu práce finanční
prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, a částky odpovídající
srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v
rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny v insolvenčním řízení, dnem
právní moci usnesení, jímž se insolvenční řízení končí.
(2) Zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené
zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které
úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, do 3 týdnů od nabytí
právní moci rozhodnutí, kterým soud
a) rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, 5)
b) rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku,
c) zrušil konkurs z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo
proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
(3) Jestliže zaměstnavatel neuhradil úřadu práce finanční prostředky ve lhůtě
uvedené v odstavci 1, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen
uhradit úroky z prodlení.
§ 13
Zaměstnavatel nebo
správce je povinen uhradit úřadu práce vyplacené a odvedené finanční prostředky
včetně úroků z prodlení, jestliže byly zaměstnanci přiznány a poskytnuty na
základě nesprávného vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebo
správcem nebo jestliže byly poskytnuty z tohoto důvodu v částce vyšší, než
zaměstnanci náležely. Tyto částky je povinen uhradit do 3 týdnů ode dne, kdy se
o této skutečnosti dozvěděl nebo kdy ho úřad práce vyzval k úhradě těchto
prostředků, nejdéle ve lhůtě 3 let ode dne, kdy je úřad práce zaměstnanci
vyplatil a odvedl. Úroky z prodlení se uplatňují ode dne výplaty zaměstnanci a
odvodu finančních prostředků podle zvláštních právních předpisů 9) .
§ 14
Zaměstnanec je povinen
vrátit úřadu práce finanční prostředky včetně úroků z prodlení, jestliže věděl
nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo
omylem vyplacené, a to do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl. O
vrácení těchto částek úřad práce rozhodne do 3 let od jejich přiznání, jinak
právo zanikne. Úroky z prodlení se uplatňují ode dne výplaty zaměstnanci.
§ 14a
Ministerstvo práce a
sociálních věcí sdělí na žádost subjektů z členských států Evropské unie, které
uspokojují mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti,
informace 5a) týkající se úhrady nesplacených mzdových nároků zaměstnanců
nadnárodního zaměstnavatele v rámci řízení podle tohoto zákona.
§ 15
Na rozhodování úřadů
práce podle § 9 a 14 a na doručování podle § 7 se vztahuje správní řád . 19)
§ 16
Ustanovení tohoto zákona
se použijí i v případech, ve kterých ke dni účinnosti tohoto zákona neuplynuly 3
měsíce ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 17
zrušen
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 18
V § 5 zákona č. 589/1992
Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. , zákona č. 160/1993 Sb. , zákona
č. 307/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 241/1994 Sb. , zákona č.
59/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. , se doplňuje odstavec 3 , který zní:
"(3) Mzdové nároky
zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při
platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za
příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je
zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění
§ 19
V § 3 zákona č. 592/1992
Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993
Sb. , zákona č. 161/1993 Sb. , zákona č. 324/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. ,
zákona č. 241/1994 Sb. , zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb. , se
doplňuje odstavec 11 , který zní:
"(11) Pro účely
pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců
vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy
zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je
zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem
zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud
zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o důchodovém
pojištění
§ 20
Zákon č. 155/1995 Sb. ,
o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. , zákona č. 289/1997 Sb.
, zákona č. 224/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb. , se mění takto:
1. V § 16 odst. 4 se na
konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
"i) za něž byly podle
zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně
některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely.".
2. V § 37 odst. 4 se doplňuje věta třetí, která zní:
"Ke mzdovým nárokům
podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o
změně některých zákonů se přihlíží v kalendářním měsíci, v němž byly vyplaceny,
pokud trvá pracovněprávní vztah, z něhož tyto nároky vznikly.".
3. V § 47 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní:
"Jde-li však o mzdové
nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zahrnují se do příjmu v kalendářním
roce, v němž byly vyplaceny.".
4. V § 76 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova
"přitom se nevyžaduje, aby ke splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm.
c) tohoto předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné
expozice.".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státní
sociální podpoře
§ 21
V § 5 odst. 4 písm. a)
zákona č. 117/1995 Sb ., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997
Sb. , se na konci doplňují tato slova:
"a jde-li o mzdové
nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž
byly vyplaceny,".
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 22
Tento zákon nabývá
účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni
vyhlášení, s výjimkou části páté bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna
2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 73/2006
Sb.
Přechodné ustanovení
O žádostech zaměstnanců
o uspokojení mzdových nároků, které se vztahují k návrhům na prohlášení konkursu
podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný úřad práce
podle dosavadních právních předpisů.
1) Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební
neschopnosti zaměstnavatele.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se
mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti
zaměstnavatele.
1a) § 8 zákoníku práce .
2) Zákon č. 367/1990 Sb. , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
3) § 4 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb. , o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrném výdělku.
§ 3 odst. 2 zákona č.
143/1992 Sb. , o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a
některých dalších organizacích a orgánech.
§ 60a odst. 1 , § 238 a
239b zákoníku práce.
4) § 10 a 19 zákona č. 1/1992 Sb.
§ 16 a 22 zákona č.
143/1992 Sb. , ve znění zákona č. 40/1994 Sb.
§ 60a odst. 3 a § 239a
zákoníku práce.
5) § 4 a 4a zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
5a) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.
"5b) Zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb. , o
správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb. , o minimální mzdě, ve
znění pozdějších předpisů.
11a) § 83a odst. 5 zákoníku práce .
12) § 5 zákona č. 589/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. § 5 zákona č.
592/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 337/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb.
, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 43 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb.
18a) § 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku .
19) Zákon č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č.
29/2000 Sb.
Systém ASPI - stav k 7.1.2008 do
částky 119/2007 Sb. a 49/2007 Sb.m.s.
Obsah a text 118/2000 Sb. - poslední stav textu
|