Pracovnělékařská péče podle nového zákoníku práce

Pojem pracovnělékařská péče

            Dnem 1. 1. 2007  nabyl účinnosti nový zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., dále jen NZP. Pracovnělékařská péče je upravena na několika místech nového kodexu a navazuje systematicky na stávající právní úpravu tzv. závodní preventivní péče.

                „Závodní preventivní péče“ zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Občanům se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa              a zdravotnického zařízení. Možnost volby se však netýká tzv. závodní preventivní péče[1]. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit  pro své zaměstnance závodní preventivní   péči[2]. Bližší    podmínky   poskytování   závodní preventivní péče stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

Zaměstnavatel je povinen podle § 103 odst. 1 písm. d) NZP sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel rovněž musí zaměstnancům sdělit, jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám           a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, a zároveň je povinen umožnit zaměstnancům je absolvovat. V případech, kdy nový zákoník práce tedy používá pojem pracovnělékařská péče, jedná se o dnes existující formulaci tzv. závodní preventivní péče, kterou i nadále používá většina právních předpisů zdravotnických.

Zaměstnavatelé nesmějí  připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Podle § 224 odst. 1 písm. d) NZP zajišťují zaměstnavatelé pracovnělékařskou péči, aby tak umožnili bezpečný výkon práce zaměstnanců v podmínkách, které neohrožují jejich zdraví.

Odpovědnost zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech

Je nutné si uvědomit riziko případného vzniku objektivní odpovědnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání[3], kdy se zaměstnavatel objektivně předpokládané odpovědnosti za poškození zdraví jeho zaměstnance zprostí jen ve výjimečných případech, § 367 NZP[4].

V souvislosti s odpovědností zaměstnavatele za pracovní úrazy v návaznosti na nový zákoník práce se rozpoutala veřejná diskuse na téma výkonu práce doma, tj. mimo pracoviště zaměstnavatele. Podle § 317 může být práce vykonávána na jiném dohodnutém místě než je pracoviště zaměstnavatele. Na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se proto nevztahují některá ustanovení zákoníku práce.

Ustanovení § 224 NZP ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby nebylo ohroženo jejich zdraví. Pokud však zaměstnanec vykonává práci doma, pohybuje se v prostorech, na jejichž uspořádání nemá zaměstnavatel vliv. Je tedy věcí zaměstnance, jak se o své pracovní podmínky doma postará. Pracovní úraz může utrpět zaměstnanec při plnění pracovních povinností[5] nebo při činnostech v přímé souvislosti s ním[6]. Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy je vázána na výkon práce v objektu zaměstnavatele.  Nelze však po zaměstnavateli objektivně požadovat, aby odpovídal za podmínky, ve kterých zaměstnanec pracuje doma. V takovém případě se jedná o výkon práce dohodnutý na základě smluvního ujednání mimo objekt zaměstnavatele. V pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě tak lze upravit případy, ve kterých zaměstnanci mohou práci vykonávat doma. Pak si ale zaměstnanci musí uvědomit, že míra dispoziční pravomoci zaměstnavatele je v takovém případě omezena, zaměstnavatel pouze odebere výsledek práce, nemá však žádný vliv na výkon práce a podmínky, za kterých bude takováto práce vykonávána.

Pracovní volno k návštěvě lékaře a náhrada mzdy

Účast zaměstnance na povinné lékařské prohlídce, kterou právní předpis zahrnuje do závodní preventivní péče, je překážkou v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu obdobně jako plnění občanské povinnosti. Vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení z jiného důvodu, než je výkon povinné lékařské prohlídky v souvislosti s výkonem práce, se považuje za důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance[7].

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu jsou upraveny v § 200 NZP, zaměstnavatel poskytne zaměstnanci volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu v tomto případě nepřísluší, není-li dohodnuto jinak nebo určeno ve zvláštním právním předpise.

Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance jsou upraveny v § 199 NZP. Zvláštní právní předpis upravuje rozsah a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Ustanovení § 199 odst. 2 NZP tak zmocnilo vládu, aby vydala prováděcí nařízení, ve kterém se stanoví rozsah pracovního volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu při jiných důležitých překážkách v práci než které jsou výslovně vymezeny             v novém zákoníku práce, zejm. § 191 a násl. – dočasná pracovní neschopnost, § 195 a násl. – mateřská a rodičovská dovolená, §§ 200, 203 – obecný zájem, § 201 – veřejná funkce, § 202 – občanská povinnost, § 204 – branná povinnost, § 205 – školení, příprava, studium.

Nařízení vlády č.    590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, tak upravuje ve své příloze v bodech 1. a 2. rozsah pracovního volna a náhradu mzdy nebo platu pro případy vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení a pracovnělékařské prohlídky, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne zaměstnavatel na nezbytně nutnou dobu za předpokladu, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Musí však být splněna podmínka, že bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (nejbližší zdravotnické zařízení), je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout a které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. Bylo-li provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu nejvýše za dobu, kterou by zaměstnance potřeboval k cestě do nejbližšího zdravotnického zařízení.

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, který se v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícími s výkonem práce. Zaměstnanci pak přísluší v souladu s § 103 odst. 1 písm. e) NZP náhrada za ztrátu na výdělku.

Vstupní lékařská prohlídka

Podle § 32 NZP je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec podrobil v případech stanovených zvláštním právním předpisem vstupní lékařské prohlídce. Zaměstnanec má vstupní lékařskou prohlídku vykonat u lékaře, který má se zaměstnavatelem smlouvu pro poskytování závodní preventivní péče, ještě před uzavřením pracovního poměru.

Pokud zaměstnavatel tohoto lékaře nemá, může absolvovat prohlídku u lékaře,  u něhož je registrován podle své volby. Případné odmítnutí této prohlídky by mohlo být příčinou neuzavření pracovního poměru.

Jestliže při vstupních jednáních nesdělí zaměstnavatel nově přijímanému zaměstnanci, ve kterém zařízení se má vstupní lékařské prohlídce podrobit, lze předpokládat, že by bylo možné eventuelně akceptovat i potvrzení lékaře obvodního za předpokladu, že byl tento lékař dostatečně seznámen s podmínkami, za kterých by měl zaměstnanec na budoucím pracovišti pracovat.  Je nutné si uvědomit riziko případného vzniku objektivní odpovědnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání, kdy se zaměstnavatel objektivně předpokládané odpovědnosti za poškození zdraví jeho zaměstnance zprostí opravdu jen ve výjimečných případech.

Vstupní prohlídka je v zájmu zaměstnavatele, který ji zajišťuje u příslušného lékaře. Podle některých odborných názorů[8] by ji měl jednoznačně hradit zaměstnavatel. Odůvodněn je tento názor tím, že vstupní lékařská prohlídka je v zájmu zaměstnavatele a nemůže jít na vrub zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel nezajistil její absolvování, mohl by se vystavit nebezpečí sankčního postihu. Opačný názor, ke kterému se lze přiklonit, je podložen argumentem založeným na skutečnosti, že v době provedení vstupní lékařské prohlídky není osoba ještě zaměstnancem a jde tedy v podstatě o splnění jednoho z předpokladů stanoveného právním předpisem k možnosti vykonávat určitý druh práce.

Poplatek za vstupní lékařskou prohlídku nehradí zdravotní pojišťovny. Podle názoru Ministerstva zdravotnictví, který se opírá o zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, by měl tyto prohlídky hradit zaměstnavatel, neboť jde o prohlídky stanovené právním předpisem.  Problémem však zůstává, že v době zdravotní prohlídky před uzavřením pracovní smlouvy ještě o zaměstnance nejde, jde jen o zájemce o určité pracovní místo. V době předsmluvních jednání jde určitě o investici zájemce o zaměstnání do podkladů nutných při jednáních             o novém pracovním místě, obdobně jako je nutné dokládat vzdělání, délku praxe či trestní bezúhonnost. Není vyloučeno, aby tyto vstupní prohlídky, které musí zaměstnanec absolvovat podle předpisů státní zdravotní správy, hradil zaměstnavatel. Závazek zaměstnavatele k úhradě nákladů za vstupní lékařskou prohlídku[9] může  být uveden v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpisu.

Úhrada vstupní lékařské prohlídky v zařízení závodní zdravotní péče je řešena v rámci odměny, kterou zaměstnavatel poskytuje lékaři tohoto zařízení na základě smlouvy                  o poskytování závodní preventivní péče.

Jestliže zaměstnavatel uhradí vstupní lékařskou prohlídku na svůj účet,  je naplněno ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. ,o daních z příjmů, podle něhož výdajem (nákladem) k dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou též výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči  o zdraví vynaložené na závodní zdravotní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou. Může se jednat jak o úhradu vstupní lékařské prohlídky vykonávané vlastním zařízením závodní zdravotní péče, tak o úhradu vstupní lékařské prohlídky v rámci smluvně zajištěného poskytování závodní zdravotní péče jiným zdravotnickým zařízením, případně též o dodatečnou úhradu poskytnutou nastupujícímu zaměstnanci za jím přímo uhrazenou vstupní lékařskou prohlídku.

Charakter pracovnělékařské prohlídky, lékařský posudek

Zdravotní způsobilost se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu zaměstnance při preventivní nebo jiné lékařské prohlídce a na základě znalostí požadavků, které na něho klade práce nebo jiná činnost. Z uvedeného vyplývá, že provedení „vstupní lékařské prohlídky“ a jiné „pracovnělékařské prohlídky“ náleží lékaři závodní preventivní péče, nikoliv praktickému lékaři, kterého si zaměstnanec zvolil. Lékaři závodní preventivní péče provádějí lékařské prohlídky nejenom z hlediska zdravotního stavu zaměstnance, resp. budoucího zaměstnance, ale zejména s přihlédnutím ke konkrétní práci a pracovním podmínkám zaměstnavatele, tito lékaři rovněž vykonávají pravidelné kontroly pracovišť         a zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci.

Lékař provádějící vstupní lékařskou prohlídku či jinou pracovnělékařskou prohlídku oznamuje její výsledek ústně zaměstnanci a písemně zaměstnavateli do jednoho týdne od jejího provedení, je-li potřebné další odborné vyšetření, do dvou týdnů. Tento posudek je pro zaměstnavatele závazný; zaměstnavatel je povinen postupovat v souladu s ním při svém rozhodování o přijetí zaměstnance a při sjednávání druhu práce. Písemné potvrzení                 o výsledku vstupní lékařské prohlídky sděluje lékař zaměstnavateli bez údajů o zdravotním stavu zaměstnance. Odborná náplň preventivních prohlídek se řídí jednak účelem prohlídky, jednak povahou práce a pracovních podmínek, za nichž má zaměstnanec práci konat. Závěry vyplývající z preventivní lékařské prohlídky (a rovněž z jiné lékařské prohlídky) mohou být zaměstnavateli sděleny s výjimkou údajů, které se vztahují ke zdravotnímu stavu zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen si vyžádat posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance před jeho nástupem do práce. Jednotlivé případy, v nichž je vstupní lékařská prohlídka předepsána, jsou stanoveny Směrnicí Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů. Citovaná směrnice upravuje posuzování zdravotní způsobilosti při nástupu do práce.

1. Obecně je stanovena povinnost zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali  práce, které by ohrozily jejich zdraví. K tomu účelu zajišťuje pracovnělékařskou péči v souladu s § 224 odst. 1 d) NZP.

2. Zaměstnanci pracující v noci[10] musí být před zařazením na takovou práci vždy vyšetření lékařem pracovnělékařské péče, následně pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, a kdykoli během zařazení, pokud o to zaměstnanec požádá, § 94 odst. 2 NZP.

3. Mladiství musí být vyšetřeni lékařem před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, § 247 odst. 1 NZP.

4. Všichni zaměstnanci se zdravotním postižením musí být vyšetřeni lékařem před vstupem do zaměstnání.

5. U všech zaměstnanců, kteří jsou přijímáni k výkonu práce, pro kterou jsou předepsány preventivní prohlídky. V souvislosti s výkonem práce se zdravotní způsobilost posuzuje při preventivních vstupních, periodických, mimořádných a výstupních prohlídkách v případech:

a) u zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné,
b) u zaměstnanců, kteří jsou na pracovištích, kde jsou vystaveni zvlášť nepříznivým vlivům pracovního prostředí (rizikovým pracovištěm je pracoviště se zvýšeným nebezpečím pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví),
c) u zaměstnanců, kteří mohou ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo obyvatelstva,
d) u zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost,
e) u zaměstnanců zaměstnavatelů, u nichž je zřízeno zdravotnické zařízení nebo pro které byl určen lékař pověřený péčí,
f) u dorostu, studentů a branců.

6. Konkrétní profese dle zvláštních právních předpisů kladou nároky na odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců. Namátkově lze vyjmenovat následující profese:

a)  řidiči z povolání, tj. je–li řízení druhem práce v pracovní smlouvě, 

b)  námořní doprava,

b)  pracovníci v gastronomii – stravovací provozy,

c)  celníci,

d)  policisté,

d)  hasiči,

f)  zaměstnanci škol a školských zařízení.

Právní důsledky nesplnění povinnosti podrobit se lékařské prohlídce a umožnit ji

Nesplní-li zaměstnavatel svou povinnost zajistit zájemci o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku, popř. prohlídka sice zajištěna byla, ale uchazeč se jí nepodrobil a je s ním uzavřena pracovní smlouva, není pracovní poměr neplatný.  Právní povinnost byla porušena a může dojít k následnému uložení sankce, a to nejen na straně zaměstnavatele, ale i na straně zájemce o zaměstnání, který se odmítne podrobit lékařské prohlídce. Případné odmítnutí prohlídky může být důvodem neuzavření pracovní smlouvy. Na straně zaměstnance, který se odmítne podrobit pracovnělékařské prohlídce, jde o porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru, což může být spojeno s případnou výpovědí z pracovního poměru.

Sankce v podobě pokut za porušení pracovněprávních předpisů jsou ukládány oblastními inspektoráty práce v souladu se zákonem o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., v platném znění. Přestupky zaměstnavatelů fyzických osob na úseku bezpečnosti práce upravuje § 17 a správní delikty právnických osob § 30 zákona o inspekci práce.

Sankcí pro zaměstnavatele je rovněž objektivní odpovědnost za škodu na zdraví zaměstnanců způsobenou v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání, § 365 a násl. NZP. Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 266/2006 Sb., by měl být s největší pravděpodobností v plném rozsahu účinný až od roku 2009. Odškodňování bolesti a stížení společenského uplatnění bude do té doby upravovat i nadále zákoník práce a vyhláška č. 440/2001 Sb.

Pravidelné předepsané zdravotní prohlídky

            Účelem lékařských prohlídek, které souvisejí s pracovní činností zaměstnanců, je zajistit ochranu zdraví zaměstnanců. Periodické pracovnělékařské prohlídky se opakují v předem určených intervalech vyplývajících z předpisů nebo ve lhůtách stanovených orgánem hygienické služby. Povinnost vyplývá například z nařízení vlády č. 187/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

            Naproti tomu řadové preventivní prohlídky jsou předepsány za účelem sledování vývoje zdravotního stavu populace a včasného podchycení případných změn jejich zdravotní způsobilosti související se stárnutím organismu nebo vznikem běžných onemocnění, například onemocnění srdce, cév, pohybového aparátu apod. Upraveny jsou zejména v prováděcích nařízeních například vyhláškou č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah             a časové rozmezí preventivních prohlídek v návaznosti na zákony o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 48/1997 Sb., a o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 258/2000 Sb.         Mimořádné prohlídky se týkají zaměstnanců, kteří vykonávají epidemiologicky závažné činnosti, a zaměstnanců, kteří podléhají režimu periodických prohlídek. Podrobnosti o výkonu činností epidemiologicky závažných upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví, z. č. 258/2000 Sb. V rámci ochrany zdraví při práci rozděluje zákon o ochraně veřejného zdraví práce do 4 kategorií podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců.   O zařazení prací do druhé kategorie rozhoduje zaměstnavatel, o zařazení do třetí až čtvrté kategorie rozhoduje na žádost zaměstnavatele  příslušný orgán ochrany veřejného zdraví do 30 dnů ode dne zahájení prací. Místně příslušné jsou krajské hygienické stanice podle sídla zaměstnavatele, jejich správní obvody upravuje příloha č. 2 k zákonu o ochraně veřejného zdraví.

            Výstupní prohlídky se provádějí při skončení pracovního poměru. Jejich účelem je zjištění aktuálního zdravotního stavu zaměstnance. Na podkladě těchto prohlídek lze               i s odstupem času určit případnou příčinnou souvislost mezi pracovními podmínkami               a zjištěnou nemocí z povolání. Zaměstnavatel odpovídá podle § 366 odst. 2 NZP zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec před jejím vznikem pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká.

Literatura:

Hochmann, J. , Jouza, L , Kottnauer, A. : Zákoník práce. Komentář a předpisy souvisící k 1. 3. 2004 (včetně výňatků z důvodových zpráv, judikatury a vzorů typických smluv a podání), LINDE: Praha, a. s. 2004

Jakubka, J. , Michal, P. , Špundová, E. , Tomandlová, L. : Zákoník práce a související právní předpisy s komentářem k 10. 02. 2005, ANAG, Jihlava 2005

Jouza, L. : Předpisy z pracovního práva, které vydává zaměstnavatel, BOVA POLYGON, Praha 2004

Jouza, L., Hexnerová, I. : Zákoník práce s komentářem, BOVA POLYGON, Praha 2006

Součková, M. : Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi, Edice paragrafy do kapsy, SONDY, Praha 2006