Pracovní doba a doba odpočinku

24. 09. 2008

Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni

 

Pracovní doba (osnova)

      Pracovní doba a její vymezení

Evidence pracovní doby

Rozvržení pracovní doby rovnoměrné a nerovnoměrné

Konto pracovní doby

Pružná pracovní doba

Práce přesčas

Pracovní pohotovost

 

Doba odpočinku (osnova)

Doba odpočinku – přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu

Státní svátky

Soboty a neděle

 Dovolená

Mateřská a rodičovská dovolená

 

Pracovní doba ve zvláštních případech (osnova)

 Zaměstnanci v dopravě

Zdravotnictví

Policie

Záchranné sbory

 

Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění

- Novela č. 585/2006 Sb., reakce na odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění(187/2006 Sb.)

- Novela č. 181/2007 Sb.

- Novela č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

- Novela č. 296/2007 Sb.

- Novela č. 362/2007 Sb., legislativně technická

- Novela č. 294/2008 Sb., zdravotnictví – nový § 93a další dohodnutá práce přesčas

 N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

 N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě

 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

 

Nemocenské 2008 po Nálezu ÚS

Z. č. 54/1956 Sb.

 První 3 dny přísluší – Nález ÚS č. 166/2008 Sb. od 30. června 2008 náleží 60% DVZ, od 1. září 25% DVZ

60% DVZ od 4. do 30. dne

66% DVZ od 31 do 61. dne

72% DVZ od 61. dne

Dočasná pracovní neschopnost 2009

§ 192 odst. 2 zákoníku práce - stávající znění se mění následovně:

Za první 3 dny náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, od 4. dne přísluší ve výši 60% průměrného výdělku zaměstnance, zjištěný průměrný výdělek se upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského  z nemocenského pojištění - § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,            v platném znění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění dle § 22 zákona č. 187/2006 Sb., se vynásobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Za dobu prvních 3 dní může být dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu, nesmí však převýšit průměrný výdělek.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přísluší náhrada mzdy zaměstnanci od zaměstnavatele za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí,   

od 15. Dne bude přísluší zaměstnanci dávka nemocenského pojištění podle nového zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

 

Pověření pracovníci jednotlivých pracovišť ČSSZ, tedy okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení – prokazují se oprávněním ke kontrole, zaznamenají datum a čas kontroly.

Platí i nadále podobná pravidla jako v roce 2006.

Za porušení léčebného režimu může být nemocenské sníženo nebo odejmuto.

Zaměstnavatel bude oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce až v roce 2009, nebude moci dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinnosti, pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

 

 

Novela zákoníku práce č. 294/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb. a další právní předpisy

 § 93a

Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví – zaměstnanec ve zdravotnictví

- práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává

a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut,

b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu

 

Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů

´§ 4 ZP – občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, jestliže to výslovně stanoví zákoník práce

Princip tzv. delegace! Avšak ÚS jej nahradil formou tzv. subsidiarity – Nález ÚS č. 116/2008 Sb.

 

 

Právo na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP

Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce.

Výj.

Konta pracovní doby (§ 86, 87 ZP),

Kratší pracovní doba (§ 80 ZP)

V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 ZP.

 

Pracovní doba a její rozvržení

Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP

Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ 82 - 85 ZP (nově konta pracovní doby § 86 ZP)

Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP)  – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu  na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby)

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami,

§ 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin)

Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu

Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP

Dny pracovního klidu, § 91 ZP

 

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 8 hodin

 - 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích mezi koncem jedné směny a začátkem další směny

- práce přesčas pak může činit 3, 5 hodiny

- je-li zkrácen odpočinek na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, musí být následující odpočinek prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku

 - práce přesčas pak může činit až 7 hodin

 - 2 přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut

 

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 12 hodin

 - práce přesčas na úkor odpočinku v rozsahu 3,5 hodiny

- přestávka na jídlo a oddech 30 minut

 

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

 - nejméně 35 hodin, u mladistvých nejméně 48 hodin

- podle § 90 odst. 2 ZP lze poskytnout nepřetržitý odpočinek tak, aby za období 2 týdnů činila délka odpočinku celkem alespoň 70 hodin, není-li dodržen 35 hodinový odpočinek v týdnu.

 

Pracovní doba a práce přesčas

- práce nad stanovený rozsah týdenní pracovní doby, na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem

 - lze nařídit pouze 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce

 - pokud jde o tzv. „dohodnutou práci přesčas“, dohoda se zaměstnancem musí být písemná, zákon nestanoví celkový limit této práce přesčas

 - celkový počet hodin práce přesčas však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně

- na základě dohody může být ujednáno tzv. vyrovnávací období, kdy v případě výjimečného překročení maximálního týdenního limitu přesčasové práce nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Opatření týkající se  práce přesčas je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, § 99 ZP

- nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas

- průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas

- pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

 

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda.

Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno.

Příplatek ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců

U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší.

Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří  jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

 

Příplatky, které mohou přijít do úvahy při výkonu závislé práce v souvislosti s výkonem práce v návaznosti na pracovní dobu:

    - příplatek z práci ve svátek ve výši průměrného výdělku (není-li poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek)

 - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci

Konají-li zaměstnanci práce v noční době, tedy mezi 22 hodinou a 6 hodinou, nesmí délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za zaměstnance pracujícího v noci jsou považování zaměstnanci, kteří během noční doby pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny  zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

- příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli

Jiná minimální výše příplatku za práci v noci a příplatku za práci v sobotu     a v neděli a způsob určení těchto příplatků může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednávána v kolektivní smlouvě.

- příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10% částky, kterou stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rovněž ztížené pracovní prostředí vymezuje.

 

Pracovní doba zaměstnanců v dopravě

 

N. v. 589/2006 Sb.

Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká:

a) nákladní automobil nad 3, 5 t

b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu

(nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

 

Dovolená, § 211ZP

a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část,

odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny

b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok  (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů)

c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol

-  koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

 

Nárok na dovolenou při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, § 213 odst. 4 zákoníku práce                (§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby)
 

Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:

Nárok v počtu pracovních dní = (počet skutečně odpracovaných směn za rok/počet kal. týdnů v roce) x  nárok v týdnech

 

Zaokrouhlování poměrné části dovolené

V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny. Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených 1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne.

Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto:

1, 25 dne na 1 den,

1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne,

1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny,

2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne,

2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

 

Mateřská dovolená, § 195 a násl.  ZP

    28 týdnů, příp. 37 porodila-li žena 2 nebo více dětí

Nesmí být kratší než 14 týdnů

Při převzetí dítěte 22 týdnů, příp. 31 týdnů převzala-li žena 2 a více dětí, ode dne převzetí do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku

§ 217 odst. 5 ZP – požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět

- Peněžitá pomoc v mateřství – 69% DVZ, dávka nemocenského pojištění zaměstnanců (z. č. 54/1956 Sb.)

 

Rodičovská dovolená, § 196 a násl. ZP

V rozsahu o jaký rodiče požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let

Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory (z. č. 117/1995 Sb.), lze pobírat do 4 let věku dítěte, pouze jeden z rodičů