Ilona Kostadinovová

ilda@seznam.cz



© 01.11.2008

Semináře Pracovní právo 2, Mgr. Ilona Kostadinovová

6. studijní kruh, lichý týden – aktuálně informace na webu: www.sweb.cz/ilda

7.30 – 9.10, PD 304

Konzultační hodiny ve středu  lichý týden od 8. 45  do 10. 00  pouze po předchozí  domluvě prostřednictvím emailu – ilda@seznam.cz

Harmonogram seminářů v ZS 2008/09

1. seminář 10. 10. 2008    Úvod - přehled seminární výuky v zimním semestru.

Pracovní doba a doba odpočinku

Dovolená, pojem, druhy, délka.

Pracovní podmínky a péče o zaměstnance. Odborný rozvoj.

2. seminář 05. 11. 2008    Odměňování v pracovněprávních vztazích.

                                               Prevence odpovědnost a náhrada škody v pracovním právu.

                                               Problematika zaměstnanosti, zákon o zaměstnanosti a předpisy související.

Agenturní zaměstnávání, právní úprava, specifika, význam.

3. seminář 19. 11. 2008    Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Kolektivní pracovní právo, postavení odborové organizace v pracovněprávních

vztazích. Kolektivní vyjednávání a kolektivní pracovní spory a jejich řešení.

4. seminář 03. 12. 2008    Společná ustanovení zákoníku práce, přechodná a závěrečná ustanovení,

vnitřní předpisy zaměstnavatele, přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů,

osobní spis. Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv

zaměstnance. Promlčení, prekluze, počítání času, doručování.

5. seminář 17. 12. 2008    Mezinárodní organizace práce a její význam. Zápočtový test.

Prameny práva:

Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

n       N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

n       N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě

Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb.,  ve znění pozdějších předpisů

Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášení úplné znění z. č. 25 /2007 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)/ Zákon o BOZP

n       Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

n       Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

n       Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě,     o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí

n       Vyhláška MPSV č. 577/2006 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot

n       Vyhláška č. 338/2007 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008

n       Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

  - účinnost od 1. 1. 2009

( nahradí zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců)

Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců

  - účinnost od 1. 1. 2010, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)

1. příklad:

Zaměstnanec XY byl zaměstnán u firmy ABC v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu,  tj. 35 hodin. Zároveň byl zaměstnán v pracovním poměru u firmy DEF po dobu 37 hodin týdně. Stanovená pracovní doba u této firmy činila 40 hodin.

· Jaké podmínky musí být splněny, aby mohly být pracovní poměr a další pracovní poměr platně sjednány?

2. příklad:

Pracovní doba u zaměstnavatele začínala v 6.00 hod. Vzhledem k tomu, že u zaměstnavatele nebyla závodní kuchyně, zajišťoval zaměstnavatel svým zaměstnancům stravování dovozem jídel ze vzdálenější školní jídelny. Školní jídelna však připravovala jídlo v návaznosti na výuku žáků, takže mohla být ve výdejně zaměstnavatele vydávána v 11. 30 hod. Přestávka oběd tedy byla poskytována v tuto dobu.

· Je tento postup v souladu se zákoníkem práce?

3. příklad:

Zaměstnavatel nařídil svému údržbáři, aby byl v zimním období každý víkend doma u telefonu, pro případ, že by se porouchalo topení a vznikla akutní potřeba jeho opravy.

1) Jednalo se o určení pracovní pohotovosti?

2) Za jakých podmínek může zaměstnavatel pracovní pohotovost nařídit?

4. příklad:

Žena oznámila svému zaměstnavateli, že si upravuje pracovní dobu tak, aby jí skončila v 11.00 hodin. Zdůvodňovala to lékařským posudkem, ze kterého vyplývalo, že její syn, studující na vysoké škole, se vzhledem ke své žaludeční chorobě nemůže stravovat v menze, přičemž potřebuje pravidelně 3x denně teplé jídlo. To mu mohla zabezpečit matka.

· Má žena na takovou úpravu pracovní doby nárok?

5. příklad:

Zaměstnavatel vyslal těhotnou úřednici na pracovní cestu do místa jejího trvalého bydliště.

· Nebyl tímto příkazem porušen zákon?

6. příklad:

Zaměstnankyně XY je sólistkou baletu. Otěhotněla a pro zdravotní potíže nemohla vykonávat své povolání. Na mateřskou dovolenou nastoupila počátkem 7. týdne před očekávaným dnem porodu. Když byly dítěti 4 měsíce, byla jí nabídnuta titulní role v novém nastudování baletu Popelka. Zaměstnankyně roli přijala a nastoupila do zaměstnání, ačkoliv nevyčerpala celou mateřskou dovolenou.

· Byl postup zaměstnavatele v tomto případě správný?

7. příklad:

Zaměstnankyně po vyčerpání mateřské dovolené požádala zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Ten jí vyhověl. Když bylo dítěti jeden a půl roku, požádala zaměstnankyně, aby jí byla rodičovská dovolená ukončena. Zároveň se k zaměstnavateli dostavil manžel zaměstnankyně (který byl u něj rovněž zaměstnán) a požádal, aby mu byla poskytnuta rodičovská dovolená do 4 let věku tohoto dítěte.

· Je zaměstnavatel povinen žádostem vyhovět?

8. příklad:

Zaměstnavatel, který je majitelem dílny na výrobu keramiky, prodloužil svým zaměstnancům dovolenou na zotavenou o dva kalendářní týdny.

1)  Je tento postup možný? Jakým způsobem je tak možno učinit?

2) Je možné prodloužit dovolenou na zotavenou i zaměstnancům, jejichž zaměstnavatelé neprovozují podnikatelskou činnost?

Dovolená – základní pojmy: základní výměra dovolené, týden dovolené, čerpání dovolené, výkon práce, délka odpracované směny,  poměrná část dovolené, náhrada mzdy za dovolenou, přerušení dovolené a nezapočítávání svátků do dovolené,  krácení dovolené, hromadné čerpání dovolené

V zákoníku práce je § 213 odst. 4 (§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby)

            Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83),

přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá

v celoročním průměru.

Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:

                                                                     počet skutečně odpracovaných směn za rok

Nárok v počtu pracovních dní =  _________________________________________   X   nárok v týdnech           

      počet kalendářních týdnů v roce                               (4, reso, 5 týdnů dovolené)

PŘ:

240 odpracovaných směn

_____________________                .     5 týdnů nárok (dovolená za kal. rok)       =  22, 6  =   23 pracovních dnů dovolené

53 týdnů

V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny.

Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených

1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne.

Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto:

1, 25 dne na 1 den,

1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne,

1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny,

2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne,

2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

Určení poměrné části dovolené ze 4 týdnů dovolené (minimální výměra, § 213 odst. 1 ZP)

Určení poměrné části dovolené z 5 týdnů dovolené ( § 213 odst. 2 ZP)