|
|
|
|
Právní rozbor institutu dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 nového zákoníku práce ve vztahu k § 551 občanského zákoníku Mgr. Ilona Kostadinovová, www.sweb.cz/ilda
Zajišťovací institut – dohodu o srážkách ze mzdy – upravuje přímo zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., ve znění z. č. 585/2006 Sb. Proto nelze na pracovněprávní vztahy použít ustanovení § 551 o dohodě o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. v platném znění. Od 1. 1. 2007 je podle novelizovaného znění § 551 občanského zákoníku možné písemnou dohodou o srážkách ze mzdy mezi věřitelem a dlužníkem zajišťovat pouze uspokojení pohledávky výživného.
Zaměstnavatel není povinen srážet ze mzdy zajištění pohledávek, které nemají charakter výživného.
Podle přechodného ustanovení se srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů uzavřených před 1. lednem 2007 budou provádět podle dosavadních předpisů. Zaměstnavatel dlužníka musí provádět srážky ze mzdy a zasílat je věřiteli od okamžiku, kdy mu byla dohoda doručena. Dohoda musela být uzavřena do 31. 12. 20006. Pohledávky zajištěné těmito dohodami není možné ode dne nabytí účinnosti nového zákoníku práce zvyšovat, jestliže je není možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů.
Má-li zaměstnanec zájem, aby mu zaměstnavatel srážel ze mzdy částku ve prospěch třetí osoby a nejedná-li se o výživné, je potřeba k tomu souhlasu zaměstnavatele. Bude tedy potřeba uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy podle § 327 zákoníku práce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen srážet ze mzdy tedy jen částky výslovně dohodnuté mezi ním a zaměstnancem (s výjimkou případů vyjmenovaných v § 147 zákoníku práce – povinné odvody daně z příjmů, pojistné, nevyúčtovanou zálohu na mzdu, nevyúčtované cestovní náhrady či náhradu mzdy za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil právo nebo mu právo na ni nevzniklo).
Jako problematické se v praxi ukázala interpretace zmíněného novelizovaného ustanovení občanského zákoníku. Problém se týká zejména uzavření dohody mezi fyzickou osobou a peněžním ústavem se zaměstnancem z hlediska dat.
Podle § 44 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jestliže se oba účastníci dohodli na jejím obsahu. Jinak smlouva nevznikne. Písemný návrh na uzavření smlouvy je závazný okamžikem doručení a to i v případě, že se dotyčná osoba ještě neseznámila s jeho obsahem. Slovům „dojde“ je třeba rozumět tak, že projev vůle dojde do sféry dispozice svého adresáta. Pokud však přijetí návrhu obsahuje dodatky nebo jiné změny, považují se tyto za nový návrh.
Neobsahuje-li tedy smlouva žádné dodatky či změny, lze považovat za okamžik uzavření smlouvy den, kdy se oba účastníci dohodli na jejím obsahu, tedy den doručení návrhu jedné strany straně druhé.
Názorně si věc můžeme demonstrovat na příkladu.
Zaměstnavatel obdržel od společnosti Credit Home, s. r. o., žádost o srážky ze mzdy. Na smlouvě jsou uvedena dvě data podpisů. 21. 12. 2006 podepsáno zástupcem společnosti Credit Home, s. r. o., a 02. 01. 2007 podepsáno klientem (tedy zaměstnancem zaměstnavatele). Otázka zní, zda je zaměstnavatel povinen provádět srážky ze mzdy na základě této smlouvy o srážkách ze mzdy podle § 551 občanského zákoníku.
Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Smluvní proces je dovršen, smlouva vzniká neboli je uzavřena v okamžiku, kdy projev vůle obláta (klienta společnosti Credit Home, s. r. o. – zaměstnance zaměstnavatele) dojde do dispoziční sféry oferenta (zástupce společnosti Credit Home, s. r. o., a tak se stane perfektní a účinnou akceptací. Projev akceptační vůle musí být učiněn prohlášením nebo jednáním, z něhož lze dovodit souhlas (§ 43 c odst. 1 občanského zákoníku). Takovým jednáním je právě podpis klienta.
V případě podpisu na zmíněné smlouvě by měl být směrodatným okamžikem uzavření smlouvy den podpisu klienta, neboť v tento den byla pravděpodobně jeho akceptace návrhu doručena oferentovi - zástupci společnosti Credit Home, s. r. o. V takovém případě by se jednalo o smlouvu uzavřenou podle novelizované právní úpravy účinné od 1. 1. 2007.
Použitá literatura:
Holub, M. a kol. : Občanský zákoník, komentář, 2. svazek, Linde Praha, a. s. , Praha 2002
Jakubka, J. a kol. : Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2007, ANAG, Olomouc 2007
Jouza, L., Zákoník práce s komentářem, POLYGON, Praha 2006
Kubínková, M. : Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy s exkluzivním výkladem a příklady z pro praxi, SONDY, Praha 2006 |