Ilona Kostadinovová
© 22.04.2008
|
Ilona Kostadinovová
© 22.04.2008
|
|
|
Právo
sociálního zabezpečení Mgr. Ilona Kostadinovová JUDr. Iva Chvátalová, CSc. Výuka 22. 4. 2008 Státní sociální podpora • ÚZ, Sociální zabezpečení, aktuální znění • Zákon o státní sociální podpoře, č. 117/1995 Sb., v platném znění Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu • Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, č. 261/2007 Sb., část patnáctá změna zákona o státní sociální podpoře (účinnost 1. 1. 2008)
Pojem a význam • Stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin. • Náklady hradí stát ze státního rozpočtu. • Jde o státem organizovanou sociální solidaritu mezi rodinami bezdětnými a rodinami s dětmi, mezi rodinami s vyššími příjmy a rodinami s nižšími příjmy. Pojem a
význam • Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: a) Nedostatečný příjem b) Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu c) Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku d) Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti e) Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy)
Testované dávky státní sociální podpory poskytované měsíčně jako opakující se dávky. • Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných za stanovené uplynulé období, a to roční nebo čtvrtletí. a) Přídavek na dítě b) Sociální příplatek c) Příspěvek na bydlení
Netestované dávky státní sociální podpory a) Příspěvek na školní pomůcky - byl poskytován též zprostředkovaně v závislosti na výši příjmu v rodině, od 1. května 2006 je poskytován dětem splňujícím podmínky nároku na přídavek na děti. Zrušen od 1. 1. 2008. b) Rodičovský příspěvek c) Dávky pěstounské péče d) Porodné – zvýšené výrazně od 1. dubna 2006 e) Pohřebné – od roku 1997 beze změn, od 1. 1. 2008 změny
Okruh oprávněných osob • Dávky státní sociální podpory náleží pouze fyzické osobě, jestliže je tato osoba a osoby společně posuzované hlášena na území České republiky k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. V souvislosti se vstupem ČR do EU je od 1. května 2004 potřeba vycházet místa obvyklého pobytu na území ČR. • České státní občanství, ani účast na sociálním pojištění nejsou podmínkou nároku na dávky státní sociální podpory.
O dávkách rozhodují dávkách orgány státní sociální podpory (§ 2a zákona o státní sociální podpoře) podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k pobytu na území ČR. • Orgány státní sociální podpory jsou úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy. • Pro řízení o dávkách platí správní řád, z. č. 500/2004 Sb., s odchylkami stanovenými v zákoně o státní sociální podpoře. • Řízení o přiznání dávky je možno zahájit jen na návrh oprávněné osoby. Žádost musí být písemná, na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a podána u příslušného úřadu státní sociální podpory. • MPSV ČR a rovněž i úřad státní sociální podpory příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu. • Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje. Příjem rozhodný pro přiznání dávky • Měsíční průměr příjmů rodiny = součet jednotlivých měsíčních příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. • Pro nárok na dávky nebo jejich výši je rozhodující částka životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu. • Osoba oprávněná, osoby společně posuzované, § 7 zákona o státní sociální podpoře, tj. rodina. • Osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Životní minimum • Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů pod níž nastává stav hmotné nouze. • Životní minimum vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni. č. • Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální podpory, který zabezpečuje adresnou pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zákon č. 117/1995 Sb.). Je využíváno při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory. • Životní minimum v ČR má dvě části: a) základní osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti / nově jednotlivce b) společné potřeby domácnosti/nově společně posuzovaných osob Nově: Z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (od 1. 1. 2007), část dvanáctá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, změna zákona o životním a existenčním minimu Původně z. č. 463/1991 Sb., o životním minimu Životní a existenční minimum, z. č. 110 /2006 Sb. • Životní minimum je minimální hranicí peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. • Existenční minimum je minimální hranicí příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. • Nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, poskytování pomoci upravuje zvláštní zákon č. 11/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. • Životní minimum jednotlivce činí měsíčně 3 126, - Kč. • Životní minimum společně posuzovaných osob jsou částky odstupňovány podle pořadí osob, nejdříve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, pak nezaopatřené děti (§11 zákona o státní sociální podpoře). Pořadí posuzovaných osob se určí podle věku od nejstarší po nejmladší osobu.
Společně posuzované osoby • Úhrn částek životního minima všech osob v kalendářním měsíci, který předchází měsíci, v němž se posuzuje zda příjmy dosahují částek životního nebo existenčního minima.. • Rozhodný je věk, kterého dosáhne osoba v kalendářním měsíci, za který se životní minimum zjišťuje. • První posuzovaná osoba – 2 880, - Kč • Druhá posuzovaná osoba: 2600, - Kč – nad 15 let 2250, - Kč – nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 1960, - Kč – nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 1600, - Kč – nezaopatřené dítě do 6 let věku
Konstrukce částky životního minima • Konstrukce životního minima je založena na skladebním principu, který umožňuje rozlišovat jakýkoliv typ domácnosti. Celkové životní minimum je součtem všech částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a jedné částky na společné potřeby. • U životního minima je uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu. • Částky životního minima jsou průběžně upravovány nařízením vlády podle vývoje spotřebitelských cen, aby byla zachována jejich reálná hodnota, k 1. lednu a lze je navýšit též v mimořádném termínu. • Vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud vývoj spotřebitelských cen vzrostl od poslední úpravy částek životního minima alespoň o 5 %.
• Existenční minimum činí měsíčně 2020, - Kč, nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.
Příklad určení životního minima rodiny • Tříčlenná rodina (nezaopatřené dítě 16 let) ŽM matky (první dospělá osoba) 2880, - Kč ŽM otce (druhá dospělá osoba) 2600, - Kč ŽM dítěte 2250, - Kč
ŽM rodiny celkem 7730, - Kč
Hlasový informační systém MPSV • 800-1-89810 • Občanům z celé České republiky jsou po celých 24 hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory. Přídavek na dítě od 1. 1. 2008
• Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. • Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše za kalendářní měsíc je dána násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte.
• Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních (zvýšená, základní, snížená) odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. • Rodiny s příjmem vyšším než je 4,00 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, 40 • Dítě do 6 let 500, - Kč • Od 6 do 15 let 610, - Kč • Od 15 do 26 let 700, - Kč
Sociální příplatek • Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. • U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. • Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,20 (s účinností od 1. 1. 2008 2,00) násobek životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. • Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. • Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost.
Příspěvek na bydlení od 1. 1. 2007 • Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. • Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě. Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících). Rodičovský příspěvek • Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. • Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek – výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. • Od 1.1.2005 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. • Od února 2006 může dítě do 3 let navštěvovat jesle do 5 kalendářních dnů v měsíci, dítě, které dovršilo 3 roky, mateřská škola do 4 hodin denně. • Výše rodičovského příspěvku činila do 31. 12. 2006 částku 3635 Kč měsíčně. Pokud bylo rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3835 Kč měsíčně. • Od 1. ledna do 31. prosince 2007 bude činit 7 582,- Kč měsíčně, jde o 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2005. • Souběh nároku na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči. • Náleží-li dítěti příspěvek na péči, snižuje se rodičovský příspěvek: Z důvodu II, III stupně nebo IV. stupně Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvá alespoň po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny tzn. v roce 2007 ve výši 3 791, - Kč. Je-li dítěti přiznán příspěvek na péči z důvodu I. stupně dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve výši 3 000, - Kč, náleží rodiči rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči, v roce 2007 činí rozdíl 4 582, - Kč. Rodičovský příspěvek • Od 1. ledna 2007 činil 7 582, - Kč • Od 1. ledna 2004 existuje možnost výdělečné činnosti rodiče bez omezení nároku na dávku, zajistí-li rodič v době výdělečné činnosti péči o dítě jinou osobou • Souběh s příspěvkem na péči zavedeným doprovodným zákonem k zákonu o sociálních službách, nenáleží pokud byl na dítě přiznán příspěvek na péči ve stupni II. až IV.
Rodičovský příspěvek,
• 11 400, - Kč, ve zvýšené výměře • 7 600, - Kč, v základní výměře • 3 800, . Kč, ve snížené výměře
Přechodná ustanovení, čl. 24 části patnácté zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, původní výše náleží naposledy za prosinec 2007.
Příspěvek na školní pomůcky • Ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku. • Jednorázová dávka. • Nárok vzniká k 1. Červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, bylo-li přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě. • Částka 1000,- Kč se vyplácí jednorázově. • S účinností od 1. ledna 2008 se dávka ruší, rodiče mohou nárok uplatnit do konce června 2008
Dávky pěstounské péče • Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. • Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Dávky jsou následující: 1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 2. Odměna pěstouna 3. Příspěvek při převzetí dítěte 4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla • Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. • Nevniká zároveň nárok na sociální příplatek. • Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna. • Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte • Příspěvek se poskytuje nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči , pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která je jeho pěstounem (nejdéle do 26 let) • Výše příspěvku pro nezaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby zaopatřeného dítěte a koeficientu 2,3. Pro zaopatřené dítě je koeficient 1, 40. • Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,35; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,90 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 3,10. • Příspěvek se vyplácí pěstounovi, jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu. Odměna pěstouna • Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí dítě v pěstounské péči. • Výše odměny je polovinou částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. • Od 1. 1. 2007 je výše odměny stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé dítě svěřené do pěstounské péče. Odměna za jedno dítě tak činí 3 126,- Kč. • Ve zvláštních případech: pečuje-li alespoň o 3 děti nebo o 1 dítě, které je těžce zdravotně postižené dlouhodobě vyžadujícím mimořádnou péči, odměna činí za kal. Měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 5,50, zvyšuje se odměna o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0, 50 za péči o každé další dítě a koeficientu 0,75 za těžce zdravotně postižené dítěte.
Příspěvek při převzetí dítěte • Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek náleží ve výši 4,45 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte. Příspěvek se vyplatí jednorázově.
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla • Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. • Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výd. činnost, je povinen poměrnou část vrátit. • Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun. • V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. • Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla.
Porodné • Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. • Nárok má žena, která porodila dítě, rovněž otec, zemřela-li žena a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. • Nárok vzniká dnem porodu, ode dne převzetí dítěte rovněž osobě, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné náleží jen jednou, avšak i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci (osvojení, na základě rozhodnutí příslušného orgánu). • Od 1. 1. 2007 to je součin částky životního minima na osobní potřeby dítěte dítěte a koeficientu, při narození 1 dítěte 11,10, u dvou a více dětí 16,60. Od 1. 1. 2008 je to 13 000,- Kč na každé narozené dítě.
Pohřebné • Touto dávkou se přispívá na náklady, spojené s vypravením pohřbu. • Na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. • Příjem rodiny se netestuje. • Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč. Od 1. ledna 2008 se v zásadě dávka ruší obecně. Státní sociální podpora v rámci Evropské Unie • Základem fungování Evropského práva sociálního zabezpečení jsou 2 principy: a) princip subsidiarity – zákony Společenství zasahují pouze tehdy, pokud by nebylo cílů EU dosaženo výkladem národních zákonů b) princip proporcionality- nelze jít nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Společenství). • Evropské právo sociálního zabezpečení prochází průběžnými změnami, které se často týkají podstaty a výkladu jednotlivých institutů. Evropský soudní dvůr často otevírá vyřešené případy, zda změnami v Nařízení nedošlo i ke změně konečného řešení v dříve projednávané kauze. • V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrujícího pracovníka nebo osobu samostatně výdělečně činnou nevýhodná. Pro praktické provádění koordinačního nařízení se používají tzv. evropské formuláře. Dávky poskytované v rámci EU • Nemoc a mateřství • Invalidita • Stáří a úmrtí • Pracovní úrazy a nemoci z povolání • Pohřebné • Dávky v nezaměstnanosti • Rodinné dávky a přídavky Důležité pojmy • Životní a existenční minimum • Koeficient • Přídavek na dítě • Sociální příplatek • Příspěvek na bydlení • Rodičovský příspěvek • Příspěvek na školní pomůcky • Dávky pěstounské péče • Porodné • Pohřebné • Výdělečná činnost • Nezaopatřené dítě • Společně posuzované osoby Kontrolní otázky a vzorové příklady pro výpočet jednotlivých dávek státní sociální podpory • Jak se zjišťuje rozhodný příjem v jakém rozhodném období? • Jak je to s promlčením jednotlivých dávek státní sociální podpory? • Firma uzavřela pro své zaměstnance kapitálové životní pojištění, za které pojistné pravidelně platí. Je třeba tuto částku započítat do příjmu pro účely státní sociální podpory? • Žena přestala žít s manželem ve společné domácnosti od června 2007 a v prosinci 2007 bylo manželství rozvedeno. Po dobu společného soužití byl příjem rodiny dostatečně vysoký, protože měl manžel velmi vysoký výdělek, a tak nebyl nárok na přídavek na dítě. Má tato žena nárok na výplatu tohoto přídavku od doby, kdy s nimi otec nežil ve společné domácnosti? • Absolvent gymnázia se po skončení školy nedostal na VŠ. Rozhodl se, že si zvýší svoji jazykovou přípravu v jazykové škole zapsané do seznamu MŠMT, má nárok na přídavek na dítě? Měl by také nárok, když by současně byl zaměstnán?
Příklady • Zaměstnanec a. s. současně podniká na živnostenský list, jak se bude posuzovat jeho příjem pro sociální příplatek? • Zaměstnaná matka žije se svým nezaměstnaným druhem ve společné domácnosti a se svým nezaopatřeným dítětem. Druh pečuje o toto dítě, má nárok na sociální příplatek? • Komu lze a komu nelze poskytnout příspěvek na bydlení. • Mladí manželé bydlící v nájmu v rodinném domku požádali o příspěvek na bydlení, úřad státní sociální podpory jim dávku neposkytl, třebaže příjmově nárok splňovali, s odůvodněním, že v jejich bytové jednotce je hlášena ještě jedna osoba. Tato osoby však 8 let v této bytové jednotce nebydlí, mají tyto manželé naději na pozitivní zvrat v jednání při odvolání do rozhodnutí příslušného orgánu státní sociální podpory? • Žena studentka VŠ s individuálním studijním plánem má dítě ve věku 3 let. Vymezte pojem rodiny v tomto případě a určete, zda žena v tomto případě má nárok na rodičovský příspěvek. • Stanovte jednotlivé dávky pěstounské péče • Vypravitel pohřbu své matky v Ostravě uhradil fakturu za tento pohřeb. Má tento syn nárok na pohřebné a kde bude o tuto dávku žádat, má-li trvalé bydliště v Plzni? • Vypravitelka pohřbu slovenská občanka s trvalým pobytem na Slovensku uhradila v Senici(SR) fakturu za pohřeb svého manžela, který však zemřel a pracoval v ČR. Nyní se v ČR domáhá vyplacení pohřebného. Má tato žena nárok na pohřebné podle českých předpisů? • Muž žádá o sociální příplatek z důvodu péče o šestileté dítě. On, jeho manželka a toto šestileté dítě jsou hlášeni k trvalému pobytu na území ČR, ale jejich další nezletilé nezaopatřené dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není. • Žena požádala o přiznání rodičovského příspěvku z důvodu péče o dvouleté dítě. Dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není, žena ano. • Příspěvek na bydlení náleží v rámci kalendářního čtvrtletí do 1. ledna do 31. března po dobu ledna a února, kdy trvala nájemní smlouva (od 1. března se poživatel dávky odstěhoval a ukončil nájemní smlouvu). Rozhodným obdobím je předcházející kalendářní čtvrtletí, od 1. října do 31. prosince předchozího kalendářního roku. • Rodinu tvoří matka a otec, kteří jsou oba studenti, a tedy jsou nezaopatřenými dětmi, ve věku 24 let a pečují o své nezaopatřené dítě ve věku 1 roku. Životní minimum v tomto případě bude tvořit částku 6100,- Kč měsíčně, tj. 2 250,- Kč + 2250, - Kč + 1600,- Kč. Vzhledem k tomu, že všechny společně posuzované osoby jsou nezaopatřenými dětmi, jsou částky životního minima započteny jako u osob ve druhém a dalším pořadí.
|