|
|
|
|
Ústavní pořádek ČR
Bankovní institut Písek, Sladovna č. 113 • 8. 3. 2008, So.13. 45 - 15. 15, 15.30 – 17. 00, 17. 15 – 18.45 3. p. • 6. 6. 2008, So.13. 00 - 14. 30, 14.45 – 16. 15, 16. 30 – 18.00 4.p/II.
• Mgr. Ilona Kostadinovová
Doporučená literatura: • ÚZ č. 612, Ústava ČR, Listina zákl. práv a svobod • ÚZ č. 625 – Evropské právo a základní dokumenty • Pezl, T. : Dokumenty ke studiu ústavního práva, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2004
• Klima, K. a kol. : Ústavní právo, 3. rozšířené vydání, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006 • Klíma, K. a kol. : Státověda, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006 • Klíma, K. a kol. : Praktikum ústavního práva, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk, s. r. o. Plzeň 2005 • Klíma, K. a kol. : Komentář k ústavě a listině, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2005 (nové vydání plánováno na rok 2008) • Blahož, J., Balaš, V., Klíma, K. : Praha 2003, Srovnávací ústavní právo, Praha 2003 • Teorie veřejné moci (vládnutí), K.Klíma, Praha 2003; S • Soudní kontrola ústavnosti, J. Blahož, Praha 2001; • Ústavní právo 1, J. Filip, MU Brno 1999; • Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, J. Filip, MU Brno 2001; • Zákon o Ústavním soudu, komentář; J.Filip/ P.Holländer/ V.Šimíček, Praha 2001; • Ústavní stížnost, V. Šimíček, Praha 2001; • Ústavní systémy evropských států, V. Klokočka, Praha 1996; • Ústavní právo a státověda, II. díl; V. Pavlíček, Praha 2001.
Prameny ústavního práva: Ústava ČR, zákon č. 1/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, z. č. 2/1993 Sb. Ústavní zákony…….hranice, přistoupení k EU…..
Pojem ústavního práva • Římský právník Ulpián 170-228 n.l., dělení na veřejné a soukromé právo • Ústava se vztahuje na veřejné právo • Veřejné právo je souhrn právních norem, jejichž prostřednictvím se veřejná moc utváří, konstituuje, vykonává a ztělesňuje • Ústava tvoří basic veřejného práva, např. správní, finanční, trestní, je i řešením pro soukromé právo
Předmět ústavního práva • Ú.p. vyjadřuje organizaci společnosti, veřejné moci a strukturu mocenských prostředků • Ú.p. je spjato s revolučním vývojem, francouzská revoluce • Ú.p. vyjadřuje vztahy, které vznikají při výkonu moci, prostor pro činnost individua • Předmětem ústavního práva jsou normy, normativně právní pojem
Předmětem ú.p. jsou tyto skupiny • Forma státu, forma vlády, výkon moci lidu, vymezení a omezení veřejné moci, suverenita lidu, tvorba orgánů • Samospráva, národní • Uznání a vymezení svobody individua • Základy parlamentní demokracie, soutěž politických stran
Subjekty ústavního práva, ústavněprávní vztahy • Vztahy vznikají mezi subjekty – jejich aktivitou • Subjekty ú.p. jsou ústavou upravené okruhy institucí, orgánů či jiných útvarů a osob či jejich účelových skupin, jimž jsou poskytnuta práva, pravomoci i povinnosti • Subjektivita ú.p. je způsobilost být subjektem ú.p. vztahů, mít možnost naplňovat ústavní normy a ú.p. úkony
• Subjekty odvíjejí svůj statut přímo z ústavy • Subjekty jsou konkretizovány i jinými právními odvětvími • V případě orgánů veřejné moci se obě složky subjektivity prolínají
Fyzické osoby ? • Občan má statut subjektu ústavního práva • Jeho realizace je modifikována splněním určitých podmínek, volební právo aktivní a pasivní
Subjekty ústavního práva lze dělit na.. • Formy seskupení osob obecného neurčitého charakteru • Formy seskupení osob konkrétního charakteru • Orgány veřejné moci • Orgány samosprávy • Fyzické , právnické osoby Moderní ústava • Demokratické revoluce vedou k moderním ústavám • Moderní ústava počítá s pluralitou, organizuje a vymezuje veřejnou moc, chrání demokracii a občana • Principy ústavnosti jsou svoboda jednotlivce, rovnoprávnost, politický pluralismus, dělba moci, nezávislost soudcovská aj. • Začlenění do primárního evropského práva
Ústava jako základní zákon • Vrchol soustavy právních norem • Potřeba konkretizace normami běžných zákonů • Základní obsahový zákon • Obsahuje konstitutivní ustanovení pro úpravu veřejné moci • Je základem pro organizaci finanční správy • Obsahuje princip organizace a činnosti justice a principy ochrany občana • Upravuje postavení občana v hospodářském systému Normy ústavy • Ústava je složena z právních norem - • Ústavní normy obecné • Ústavní normy stanovící práva a povinnosti jejich subjektů • Ústavní normy zřizující , konstitutivní • Normy jsou rovnocenné, princip jednoty ústavy
Odpovědnost v ústavním právu • Odpovědnost je naplněna podle Ústavy jednáním, jímž jsou porušena ustanovení ústavy, nebo nečinností, či jinou činností • Odpovědnost podle ústavního práva směřuje k naplnění těch principů a těch norem, které jsou předmětem ústavní úpravy • Odpovědnost je realizována sankcemi Ústavněprávní spory • Realizace ústavy, ústavních norem vede ke konfliktům • Za ústavně právní konflikt lze považovat situaci, spor, kdy ústavní orgán poruší ústavu, poruší základní právo fyzické čí právnické osoby, rozhodnutím omezí působnost samosprávného celku Interpretace ústavy • Ústava musí být řádně pochopena, potřeba výkladu interpretace • Interpretace je úkolem každého subjektu, jenž ústavu užívá • Především úkolem ústavodárného, zákonodárného a orgánu kontroly ústavnosti Interpretace parlamentu • Parlament musí při tvorbě zákonů interpretovat text ústavy tak, aby zákon nebyl v rozporu s ústavou • Zákon není v rozporu s ústavou, jestliže je možný pouze takový jeho výklad, který je v souladu se základním zákonem a zákon si při tomto výkladu zachovává svůj smysl Interpretace Ústavního soudu • Ústavní soud (kontroluje ústavnost a řeší ústavní konflikty) používá interpretaci jako základní metodu při naplňování své funkce • Ústavní soudce zjišťuje obsah a význam normy • Nesmí nahrazovat zákonodárce
Ústavní systémy světa, ústavní modely • Ústavy spjaté s revolucemi • Ústavy 19. století • Ústavy po I. Světové válce • Ústavy po II. Světové válce
Dominantní ústavní modely • Francouzský model • Deklarace práv člověka a občana, r. 1789 • Je základem francouzské demokracie • Utvrzuje individuální svobodu občana a svobodu názorů, svobodu vlastnickou, suverenitu lidu, princip dělby moci
• Anglický model – Britská ústava • Postupný vývoj, je tvořena psanými dokumenty a nepsanými pravidly • Součástí je common law –právo rozvíjené judikaturou soudů • Součástí jsou ústavní konvence pro ústavní procesní pravidla • Moderní britská ústavnost r. 1688
• Americký model – Ústava z r. 1787 • Nejstarší platná ústava světa • Zakotvuje princip suverenity lidu, princip většiny, princip dělby moci a systém rovnováhy a vzájemných brzd, princip federalismu • Každý z 50 států Unie má svoji ústavu, ta se řídí ústavou federální
Typy ústav • Ústavy právní – de iure • Ústavy faktické – de facto • Rozpor mezi psanou a faktickou ústavou lze řešit průběžnými změnami, novou ústavou nebo také aktualizací, změnou interpretace
Vývoj čs. ústavy - rysy • Vznik I. Československé republiky • II. Světová válka • R. 1948 zařazení do systému sovětského konstitucionalismu • Pražské jaro – vznik federace • Přechodový ústavní systém po roce 1989 a vznik samostatného státu • žádné souvislé a stabilní vnější a vnitřní poměry
Etapizace čs. ústavního vývoje • Prozatímní ústava z roku 1918 • Ústava ČSR z r. 1920 až do roku 1938 resp. 1939 – Mnichovská dohoda • Etapa prozatímního zřízení Londýnského 1939 – 1945, osvobozování ČSR • 1945 – 1948 příprava nové ústavy Ústavodárným nár. shromážděním • Platnost Ústavy 1948 – 1960, 9.květen • Období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 – 1968 • Období federativní ČSSR, novelizace Ústavy z roku 1960, č.143/1968Sb., 1968 – 1989 • Přechodový ústavní systém, obnova politické demokracie, tržního hospodářství, zánik Československa - ČSFR, 1989 – 1992 resp. 1993
• Ústavním základem pro rozdělení Československa jsou: • Ústavní zákony ze dne 13.11.1992 o dělení majetku ČSFR mezi ČR a SR • Ústavní zákon ze dne 25.11.1992 o zániku ČSFR • Výsledkem byla Česká ústava přijata dne 16.12.1992 s účinností od 1.1.1993
Kontinuita a diskontinuita při vzniku České republiky
• Státní Rozpor mezi zákony, které ukončily platnost ČSFR a novou ústavou. Převzetí působnosti ústavního soudu ČSFR na nejvyšší soud ČR, ústava převedla všechny soudce soudů České republiky do nového ústavního systému nové ústavy, počítalo se pouze s převzetím pracovníků kanceláře čl. 111 Ústavy ČR, článek 106, o převzetí zákonodárců
• Územní - čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR • Právní - čl. 112 odst. 2, 3 Ústavy ČR
|