Pojetí a historický vznik pracovního práva, jeho postavení v systému našeho právního řádu. Vztah pracovního práva k právu občanskému. Funkce pracovního práva. Působnost pracovního práva. 

 

Pojem a předmět pracovního práva

Upravuje společenské vztahy vznikající při námezdní práci

  a vztahy s nimi úzce související.

Upravuje výlučně lidskou opakující se činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku a uskutečňovanou v podmínkách

      podřízenosti a nadřízenosti.

Jde o práci řízenou, tj. závislou.

Vlastnictví pracovní síly a výrobních prostředků je odděleno.

Subjekty pracovněprávních vztahů obecně rozlišujeme na :

  - subjekty pracovního práva – jsou např. i pracovníci úřadů práce

   - subjekty konkrétního pracovněprávního vztahu, těmi  jsou  jen zaměstnavatel a zaměstnanec, kteří se setkávají na trhu práce, kde sjednávají pracovní podmínky.

 

Předmět regulace je výseč vztahů, kdy je práce konána a to:

  • práce samotná tj. činnost zaměstnaných osob (nikoli výsledky práce)
  • vztahy, jejichž prostřednictvím dochází k výkonu práce za odměnu
  • vztahy určující obecné předpoklady vzniku pracovněprávních vztahů
  • vztahy, které slouží ke zprostředkování  a zajišťování práce, získávání kvalifikace, atd.
  • vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
  • vztahy mezi zaměstnanci jako sociální skupinou (kolektivní pracovní smlouvy)
  • vztahy mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi
  • vztahy, jimiž jsou regulovány některé vztahy ke státním institucím                                (PČR, soudci, atd. – upraveno zvláštními normami pracovního práva)
  • vztahy směřující k ochraně základních pracovněprávních vztahů                            (odpovědnost a náhrada škody)
  • vztahy, vznikající mezi územními orgány práce (ÚP), zaměstnavateli a občany

 

Postavení pracovního práva v systému našeho právního řádu, historický vznik

n      Ochranné, tzv. tovární zákonodárství – rozvoj kapitalismu

n      Univerzalita právní úpravy

n      Lex specialis derogat generali

n      Pracovní právo – samostatné právní odvětví, pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a dalšími právními předpisy

n      Občanské právo – procesní stránka řešení soudních sporů z pracovněprávních vztahů – občanský soudní řád

n      Právo sociálního zabezpečení – sociální pojištění zaměstnanců (nemocenské, důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotní pojištění

 

Pojetí a historický vznik pracovního práva

n      Čelední smlouvy

n      Čelední řády

n      Tovaryšské a učednické smlouvy

n      Robotní patenty

n      1811 Všeobecný rakouský občanský zákoník – námezdní smlouva, od roku 1916 služební smlouva a smlouva o dílo

n      1854 Horní zákon – ochrana zdraví dělníků v dolech, vznik tzv. hornických bratrských pokladen

n      1859 Živnostenský řád – ochrana zdraví dělníků v závodech, které zaměstnávaly více než 20 dělníků, absolutní zákaz práce dětí do 10 let,

n      1867 zakotvení koaliční svobody

n      1883  zákon o zřizování živnostenských dozorců – zvláštní inspekce práce

n      1903 zprostředkovatelny práce

n      1914 služební pragmatika – dnes zákon č. 218/2003 Sb., služební zákon (účinnost odložena do roku 2009)

n      fašistická okupace

n      únor 1948 – tzv. právnická dvouletka

n      1965 – zákoník práce, účinnost od 1. 1. 1966

n      1990 – zákon o soukromém podnikání občanů, změna hospodářského zákoníku – obchodní společnost (společné podnikání fyzických osob, vznik jednotného systému vlastnictví

n      Zákon č.. 121/1990 Sb. o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů

n      1991 – zákon o zaměstnanosti,  zákon o působnosti orgánů státní správy na úseku zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání

 

Starý zákoník práce, účinnost od 1. 1. 1966,
zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
více než 50X novelizován – nejdůležitější novely:

n      74/1994 Sb.

n      155/2000 Sb.

n       46/2004 Sb.

n      436/2004 Sb.

 

Nový zákoník práce,
zákon č. 262/2006 Sb.,
účinnost od 1. 1. 2007

n      zásadní změna ve vztahu k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění,  princip delegace

l        Metoda delegace x metoda subsidiarity                                                                                                        

            Nová právní úprava umožňovala v § 4 ZP aplikaci ustanovení občanského zákoníku v případech, kdy to zákoník práce výslovně stanoví. Nálezem ÚS sp.zn. Pl.ÚS 83/06 ze dne 12.3.2008 (změna ke dni 14.4.2008) 116/2008 Sb. bylo citované ustanovení zrušeno => občanský zákoník se použije subsidiárně

n      co  není zakázáno je dovoleno

n      právní úprava odměňování a poskytování cestovních náhrad je jeho součástí

Přechodná ustanovení!

n      § 364 odst. 1 – podle nového zákoníku práce se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007

n        § 364 odst. 2 – podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jakož i další právní úkony učiněné před 1. lednem 2007, i když jejich účinky nastanou až po tomto dni.

Vývoj dalších právních předpisů

n      2004 – zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb.

n      2005 – zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb.

n      2006 – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců

Postavení pracovního práva  v systému našeho právního řádu.

1. Zákoník práce a jeho vztah k ostatním soukromoprávním kodexům.

-       k právu občanskému

-       k právu obchodnímu

-       k právu sociálního zabezpečení

2. Charakter právního odvětví pracovního práva - soukromoprávní nebo veřejnoprávní.

Dlouhodobý spor, kam zařadit pracovní právo nelze jednoznačně rozsoudit.

Já zastávám názor, že individuální pracovní právo je typickým soukromoprávním odvětvím založeným na principu rovnosti smluvních stran.

Pracovní právo dnes

Individuální pracovní právo

-         těžiště pracovního práva.

 Pracovní sílu fyzické osoby občana užívá za odměnu jiný subjekt, kterým je zaměstnavatel.

Zaměstnavatelem je buď osoba fyzická nebo osoba právnická.

Kolektivní pracovní právo

- upravující vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR odborové organizace a rady zaměstnanců),

a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími a vztahy, které jsou výsledkem smluvně právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů.

Právní vztahy v oblasti zaměstnanosti

n      Součástí sociální politiky státu je i státní politika zaměstnanosti.

n      Cílem je dosažení  rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle.

n      Základem právní úpravy politiky zaměstnanosti je u nás zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb.n o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb.,§ 1

„Dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti jsou základními cíli zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.

 

Funkce pracovního práva.

n                  Ochranná funkce pracovního práva souvisí vůbec se vznikem daného právního odvětví jako takového. Pracovní právo vzniklo původně jako právní instrument mající  za úlohu chránit pozici zaměstnance v pracovněprávním vztahu, jakožto strany slabší, podléhající snadněji možnému zneužívání

a vykořisťování ze strany zaměstnavatele.

n                  Organizační funkce pracovního práva směřuje ke snaze

o zakotvení určitého řádu v podmínkách sjednávaných na volném trhu pracovních sil. Jsou stanoveny základní minimální standardy, které je nutné dodržovat.

n                 Výchovná funkce má smysl z hlediska doporučujících ustanovení zákoníku práce, jejichž dodržování není vždy zcela striktně vynucováno sankcemi.

 

Působnost pracovního práva.

Právní teorie rozlišuje následující působnosti pracovního práva:

 

n      Časová – doba platnosti a účinnosti právních norem

n      Prostorová – vymezení území, na němž se příslušná právní norma aplikuje

n      Věcná – okruh právních vztahů, na které se vztahují normy pracovního práva

n      Osobní – vymezení okruhu subjektů, na něž se normy pracovního práva vztahují

n      Bližší specifikace:

Zákoník práce – od 1. 1. 1966, od 1.1. 2007 – přechodná ustanovení

 

Aplikace zákoníku práce – dle místa výkonu práce, bydliště zaměstnance, dle hraničního ukazatele

 

(§§ 16, 36 zákona o mezinárodním právu soukromém, zákon č. 07/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

 

Výkon závislé práce (nový zákoník práce ji definuje v § 2 odst. 4)

 

Subjekty pracovního vztahu – zaměstnanec a zaměstnavatel

 

 

Třídění norem na základě vědecké klasifikace norem pracovního práva:

•         Část obecná

      - ustanovení společná všem společenským vztahům upraveným

        pracovním právem (pracovněprávní vztahy, pracovněprávní odpovědnost, aj.)

•         Část zvláštní

      - rozbor jednotlivých konkrétních pracovněprávních vztahů

        (pracovní poměr – vznik, změna, skončení, pracovní doba a dovolená na

        zotavenou, zvláštní pracovní podmínky určitých kategorií zaměstnanců, péče

        o pracovníky, mzda, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, aj.)

•         Právo sociálního zabezpečení

      - „podobor“ pracovního práva

        v rámci řazení pracovního práva do skupiny nazývané sociální právo

 

 

Vnitrostátní prameny českého pracovního práva.
 

Normativní smlouvy

1.    Kolektivní smlouvy, §§ 22-29 zákoníku práce– podnikové, vyššího stupně

2. Mezinárodní smlouvy – dvoustranné či vícestranné mezinárodní dohody mezistátní nebo v rámci členských států Mezinárodní organizace práce

 

Vnitropodnikové právní normy – vnitřní předpis - § 305 zákoníku práce, organizační řád, pracovní řád, § 306 zákoníku práce, vnitřní mzdové předpisy, používání ochranných pracovních prostředků

 

Technické normy – tzv. české státní normy (ČSN)

Dobré mravy, § 13 odst. 5 zákoníku práce – dříve též pravidla slušnosti a občanského soužití

 

Ústavní soud

Soudní rozhodnutí (výkladové pravidlo)

 

Normativní právní akty

1.   Ústavní zákony – Listina základních práv a svobod, Ústava ČR (2,1 /1993 Sb.)

2.     Zákony parlamentu ČR – Zákoník práce (262/2006 Sb.),

               Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.),

          Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

               Zákon o kolektivním vyjednávání (2/1991 Sb.)

3.   Nařízení vlády ČR - o minimální mzdě(567/2006Sb.), o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek(515/2004 Sb.) ,

N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

n      N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě

4.    Vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů - o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání (519/2004),

o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně a o rekvalifikaci zaměstnanců(16/1991 Sb.)

Aktuálně!

n      Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

  - účinnost od 1. 1. 2007, § 395 výčet zrušených právních předpisů, § 394 výčet prováděcích předpisů účinných do doby vydání nových

(nahradil zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinnost do 31. 12. 2006)

n      Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

  - účinnost od 1. 1. 2009

( nahradí zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců)

n      Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců

  - účinnost od 1. 1. 2010, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006

(nová právní úprava v ČR)

Reforma s účinností od 1. 1. 2008

n      Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

schválila 21. 8. 2007 Poslanecká sněmovna (poslanecký tisk č. 222/2007)

a 19. 9. 2007 Senát (sněmovní tisk č.106 /2007 )

Z. č. 261/2007 Sb.

 

n      Změny v zákoníku práce, v nemocenském pojištění zaměstnanců, zákoně o zaměstnanosti

___________________________________

Legislativně technická novela zákoníku práce                   (v Poslanecké sněmovně tisk č. 288/2007)

Z. č. 362/2007 Sb.

 

Změny 2008

n       

Ústavní soud ČR , nález 116/2008 Sb.

Ústavní soud ČR rozhodl dne 23. 4. 2008, nález publikovaný pod č. 166/2008 Sb.

 - že nemocenská bude náležet s účinností od 30. června 2008 i za první 3 dny nemoci, 60% DVZ, od 1. 9. 2008 je to pouze 25%                                                                      

n      Sněmovní tisk č. 475 – novela zákoníku práce - další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví

Z. č. 294/2008 Sb.

 

Instituce a mezinárodní prameny.

n      OSN

1. Všeobecná deklarace lidských práv, 10. 12. 1948

2. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt  o hospodářských, sociálních a kulturních právech, publikovány pod č. 120/1976 Sb.

n      Mezinárodní organizace práce – 28. Července 1919

n      Rada Evropy

1- Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – z. č. 202/1992 Sb.

2. Evropská sociální charta – 18. Října 1961

n      EU

1. Jednotný evropský akt – 1. Červenec 1987

2. Sociální charta Evropského společenství – 9. 12. 1989

n      Mezistátní smlouvy