|
|
|
|
Právo
sociálního zabezpečení Mgr. Ilona Kostadinovová JUDr. Iva Chvátalová, CSc.
Výuka 18. 3. 2008 Výkon několika činností z pohledu nemocenského pojištění, § 4 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců - každý uzavřený pracovní vztah se z hlediska nemocenského pojištění posuzuje samostatně - zaměstnanec nemá povinnost oznamovat žádnému zaměstnavateli, že je ještě účasten nemocenského pojištění z dalších zaměstnání - výjimka: společník s. r. o., který je zároveň jednatelem společnosti Př. Společník s. r. o. je jednatelem společnosti zaměstnávající 20 zaměstnanců. Tuto činnost vykonává za 10 000,- Kč měsíčně. Zároveň je personalistou, tuto činnost vykonává za 5 000,- Kč měsíčně. Na činnost personalisty neuzavřel žádný pracovněprávní vztah, tuto činnost vykonává jako společník s. r. o. V tomto případě je účasten nemocenského pojištění jen jednou, bude-li uznán práce neschopným, bude mu nemocenské poskytováno jen z jedno pojištění a bude vypočteno z částky 15 000,- Kč. Pokud by činnost personalisty vykonával v pracovním poměru, byl by účasten nemocenského pojištění dvakrát, a to jako zaměstnanec v pracovním poměru a jako jednatel s. r. o. Nemocenské by mu náleželo dvakrát, a to z částky 10 000,- Kč a z částky 5000,- Kč. V obou případech platí pojistné na sociální zabezpečení z 15 000,- Kč. Začal-li společník s. r. o. vykonávat činnost jednatele od 1. července a činnost personalisty jako společník od 1. října, oznamuje společnost s ručením omezeným jako zaměstnavatel, který je malou organizací, nástup do zaměstnání tohoto společníka jen jednou, a to do 8 dnů ode dne vstupu do zaměstnání, tj. do 9. července. Zahájení činnosti jako personalisty se již neoznamuje.
Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské , l DVZ – úhrn započitatelných příjmů se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období – 365 dní (žádné dny omluvené nepřítomnosti v práci) l Pracovní neschopnost – od 8. března do 17. března 2008 –10dní l Rozhodné období – od 1. března 2007 do 28. února 2008, ve kterém činila měsíční mzda 13000,- Kč, v červnu a listopadu odměna 3000,- Kč 162 000,- Kč (12x13000 Kč + 2x 3000 Kč) : 365 dny = 443,8356 Kč 90% z 443,8356 = 399,452 Kč, po zaokrouhl. na celé koruny nahoru 400,- Kč NEMOCENSKÉ! Trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 dny! - od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti 60% DVZ za kalendářní den – tj. 60% z 400,- Kč, tedy 240,- Kč na den
Redukční hranice DVZ, stanovuje nařízení vlády l Přesahuje-li DVZ stanovenou redukční hranici, tak se snižuje. l Do první redukční hranice se započítává částka DVZ 90% (pro výpočet nemocenské a podpory při ošetřování člena rodiny) nebo celá (pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství), z částky mezi první a druhou hranicí se započítává 60% a k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
PŘÍKLAD REDUKCE DVZ! l Denní vyměřovací základ činí 570 Kč. l Denní vyměřovací základ činí 970 Kč.
Redukce DVZ! 570, - Kč 1. redukční hranice 550 Kč, tj. 570-550 = 20 Kč/60% - 12Kč - DVZ činí 550+12= 562Kč
Redukce DVZ! 970 Kč 1. redukční hranice 550 Kč (celá částka), z částky 790-550=240Kč/60%, tj.144 Kč 2. redukční hranice 790 Kč, tj. 970-790=180 Kč, k této částce se nepřihlíží - DVZ činí 550,- Kč + 144,- Kč = 694 Kč
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, § 5 zákona č. 88/1968 Sb. l Zaměstnankyně byla dne 7. března 2008 převedena na jinou práci z důvodu těhotenství. Denní vyměřovací základ se stanoví stejně, jako kdyby dne 7. března 2008 byla uznána práce neschopnou. Rozhodným obdobím je doba od 1. března 2007 do 29. února 2008, denní vyměřovací základ činí před redukcí 570,- Kč, po redukci 562,- Kč (550,- Kč + 60% z rozdílu mezi 570,-Kč a 550,- Kč). l Průměr započitatelných příjmů připadající na jeden kalendářní den v měsíci březnu činí 370,- Kč, neboť úhrn započitatelných příjmů zúčtovaných do března činil 11100,- Kč; po vydělení této částky 30 kalendářními dny měsíce března se dostaneme k částce 370,- Kč. l VPTM činí za kalendářní den 192,- Kč (562 Kč po odpočtu 370 Kč. VPTM náleží za dny 7. až 30. března, tj. v celkové výši 4 608 Kč (192 x 24 kalendářní dny).
Účel pojistného na
sociální pojištění Okruh započitatelných příjmů je pro oba systémy jednotný. I. Sociální pojištění – na účet okresních správ sociálního zabezpečení - dle z. č. 589/1992 Sb. Pojistné na sociální pojištění je určeno na úhradu výdajů na: a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti – podpora v nezaměstnanosti, provádění nemocenského a důchodového pojištění (správní výdaje) - Penále ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, promlčení po 10 letech ode dne splatnosti II. Zdravotní pojištění – na účet příslušné zdravotní pojišťovny, dle z. č. 592/1992 Sb. Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. - Sankcí za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené pojistné v nižší výši, resp. za pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, pojistné se promlčuje za 5 let
Pojistné na zdravotní pojištění l ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ je v ČR je podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinné pro: a) všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na státní občanství) b) pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR a pracovněprávní vztah je uzavřen podle právních předpisů ČR. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty: a) osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činny pro zaměstnavatele, - kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo - kteří nemají sídlo na území ČR, nebo - jejichž pracovněprávní vztah je uzavřen podle cizích právních předpisů b) osoby, které pobývají dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a neplatí pojistné. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ l § 3 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, z. č. 592/1992 Sb., v platném znění l Poplatníky jsou zaměstnavatelé, pojištěnci a stát l Pro určení výše pojistného se vychází z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období – zpravidla jednoměsíční, u OSVČ jeden rok. l Sazby: Organizace 9%, Zaměstnanci 4,5% Celkem 13,5 % l Minimální vyměřovací základ zaměstnance činí částku odpovídající minimální mzdě, dle n. v. č. 567/2006 Sb., od 1. 1. 2007 je to 8 000,- Kč, tj. 1080,- Kč na pojistné (platí rovněž pro osoby bez zdanitelných příjmů). l Pokud je nižší, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. l Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
l Výše pojistného zaměstnance činí 13,5% z vyměřovacího základu. l Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel, který srazí ze mzdy 1/3 této částky, zbývající 2/3 uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. l Pojistné je splatné v den, který je určen pro výplatu mezd za příslušný kalendářní měsíc, nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se pojistné odvádí. l Rozhodné období – kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. l Přehled o platbách jsou zaměstnavatelé povinni předávat současně s platbou všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištění jejich zaměstnanci. l Oznamovací povinnost – hromadné oznámení zaměstnavatele
Minimální vyměřovací základ zaměstnanců pro pojistné na zdravotní pojištění není určen pro: l Osobu, za kterou platí pojistné stát. l Osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení. l Osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání. l Osobu, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku. l Osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Zaměstnanci zaměstnavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením - vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění l Zaměstnanci, který je poživatelem invalidního nebo částečného invalidního důchodu a který je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. l Jde o částku přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. l Měsíčně pojistné je odváděno ve výši 680,- Kč. l Částka činí 5035,- Kč (25% průměrné měsíční mzdy stanovené pro účely důchodového pojištění, dle nařízení vlády č. 462/2006 Sb.)
Odvod zdravotního pojištění OSVČ l OSVČ je povinna do 8 dnů ohlásit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení/ukončení samostatné výdělečné činnosti, lze přímo na živnostenském úřadě (CRM podnikatele). l Zálohy na zdravotní pojištění l Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné je potřeba podat zdravotní pojišťovně do 8 dnů po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období Odvod zdravotního pojištění OSVČ – vyměřovací základ l 50% příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. l Maximální roční vyměřovací základ je určen částkou 486000,- Kč. l Maximální měsíční záloha je 13,5 % z 1/12 maximálního vyměřovacího základu, tj. 5468,-Kč l Minimální roční vyměřovací základ je 12ti násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, n. v. č. 462/2006 Sb. l Minimální vyměřovací základ OSVČ – 10069,50 Kč a minimální měsíční záloha na pojistné činí 1360,- Kč l Zálohy nemusí platit OSVČ, která je současně zaměstnancem a zaměstnání je hlavním zdrojem příjmu a samostatná výdělečná činnost pouze vedlejším zdrojem příjmů. Tato osoba je povinna zaplatit pojistné za celý rok do 8 dnů ode dne, kdy bylo podáno daňové přiznání, nejpozději do 8. 4.
Důchodové pojištění v ČR Zákon č. 155/1995 Sb. upravuje důchodové pojištění pro případ ☼ stáří ☼ invalidity ☼ úmrtí živitele ● Letos na začátku roku se důchody zvedly v průměru o necelá čtyři procenta, tedy asi o 346 korun. Letos v srpnu zřejmě mimořádně zvýší. Ministr práce Petr Nečas (ODS) navrhl potřebné legislativní změny vládě. Důchody by se podle ministra měly zvednout v průměru o 465 korun. ● Průměrná penze tak činí 9111 korun. Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná. Od ledna se zvýšila o 130 korun na 1700 korun. Druhý díl je procentní. Vypočítává se podle výdělků a odvodů. Kompetentní orgány Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). V Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ). ČSSZ rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě. Orgány sociálního zabezpečení ministerstva vnitra rozhodují otázky týkající se vojáků z povolání, policistů, příslušníků Vězeňské stráže a jejich pozůstalých.
I. Povinné základní důchodové pojištění - z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů - dávkově financované - průběžně financované - univerzální, zabezpečuje všechny pojištěnce - důchod pobírá více než 99% obyv. ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod
II. Dobrovolné doplňkové penzijní připojištění - zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů - doživotní příjem jako doplněk k systému důchodového pojištění - daňové úlevy penzijním fondům, zaměstnavatelům, zaměstnancům - pojistné se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění - výše státních příspěvků penzijního připojištění:
Zaměstnavatelské penzijní systémy - v českém důchodovém systému neexistují - produkty komerčních pojišťoven – životní pojištění
Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění I. Starobní důchod - §§ 28 – 37 - potřebná doba 25 let pojištění a dosažení důchodového věku (§ 32) - 15 let pojištění a dosažení věku 65 let - §§ 30, 31 – před dosažením důchodového věku – 25 let pojištění a do důchodového věku chybí 3 roky, je poživatelem částečného invalidního důchodu a do důchodového věku mu chybí 2 roky, u plného invalidního důchodu 5 let - výše - §§ 33 - 36 - souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti - § 37, jen je-li sjednán pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku - základní výměra činí 1700, - Kč - procentní výměra činí nejméně 770, - Kč II. Invalidní důchod a) Plný invalidní důchod - §§ 38 – 42 - je-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, je schopen pro zdravotní postižení pracovat jen za zcela mimořádných podmínek - splnění potřebné doby pojištění - § 40 - základní výměra činí 1700, - Kč
b) Částečný - §§ 43 – 45 - je-li pracovní schopnost snížena nejméně o 33%, zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky - splnění potřebné doby pojištění dle § 40 - základní výměra činí 1700, - Kč
III. Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51 - po dobu 1 roku od smrti manžela - výjimečně i déle - § 50 odst. 2 - nárok zaniká uzavřením nového manželství, způsobil-li vdovec úmyslně smrt manžela spácháním trestného činu - výše základní výměry činí 1700, - Kč - výše procentní výměry činí 50% starobního nebo invalidního důchodu v době smrti manžela
Zákon o registrovaném partnerství – analogicky?
IV. Sirotčí důchod - §§ 52 - 53 - nárok má nezaopatřené dítě po každém z rodičů Smrt rodiče (osvojitele), jiné osoby (převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, byl-li v době smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. - nikoli po pěstounovi - základní výměra činí 1570, - Kč - výše procentní výměry činí 40% výměry důchodu pozůstalého Opakování k důchodovému pojištění Klíčové pojmy: - dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav - základní výměra důchodu - starobní důchod, souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti - částečný a plný invalidní důchod - vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod - orgány sociálního zabezpečení
Příklady starobní důchod ● Pojištěnec získal 17 let zaměstnání a dosáhl věku 64 let. Kdy vzniká tomuto pojištěnci nárok na starobní důchod? ● Žena vychovala 2 děti, získala 35 let doby pojištění a věku 55 let dosáhne 10. června 2008. Stanovte její důchodový věk a datum nároku na starobní důchod. Příklad invalidní důchod ● Muž 40 let byl dnem 1. 3. 2008 uznán plně invalidní. Od skončení povinné školní docházky v roce 1982 nepřetržitě pracoval až do 31. 12.1993 . Poté odešel do ciziny a po návratu v roce 1997 od 30. 09. 1997 byl důchodově pojištěn jako OSVČ až do vzniku invalidity. Zjistěte, zda tento muž splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod. Příklad vdovský důchod ● Vdově zanikl nárok na vdovský důchod uplynutím jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí 2 let od zániku nároku na důchod začal syn studovat na vysoké škole. Ve třetím ročníku vysoké školy syn dosáhl 26 let. Ke dni dovršení 26 let bylo vdově 52 let. Zjistěte, kdy vznikl nárok na obnovu vdoveckého důchodu, po jakou dobu tento nárok trval a kdy vdově vznikne opětovně nárok na obnovu nároku na vdovský důchod. Příklady sirotčí důchod ● Dítěti zemřel otec, který ke dni smrti nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod ani podmínky nároku na starobní důchod a ani nebyl poživatelem žádného z uvedených důchodů a k úmrtí nedošlo následkem pracovního úrazu. Vznikne v takovém případě nárok na sirotčí důchod po otci? ● Dítěti zemřeli při autohavárii oba rodiče. Matka byla poživatelkou invalidního důchodu, otec ke dni smrti splnil podmínku doby pojištění potřebnou pro nárok na plný invalidní důchod. Jaké nároky z důchodového pojištění v tomto případě vzniknou dítěti?
Důchodové pojištění v roce 2008 Případové studie 1. /Účast zaměstnanců na DP/ Zaměstnavatel („firma“) SIBA, s.ro. se sídlem v ČR má od 1.1. 2008 čtyři zaměstnance – pana Dvořáka, který studuje 4. ročník VŠE, je mu 22 let a má uzavřen pracovní poměr na dobu 1 roku (mzda 17.000,- Kč měsíčně), pana Junka, který je v pracovním poměru na dobu neurčitou (mzda 25.000,- Kč měsíčně) a je též členem dozorčí rady; paní Hronovskou, která je momentálně na mateřské dovolené a má pracovní poměr na dobu neurčitou (peněžitá pomoc v mateřství 11.000,- Kč měsíčně), a pana Svobodu, který vykonává pomocné práce, pracuje na dohodu o provedení práce uzavřenou na 1 rok (odměna 5.000,- Kč měsíčně). Společnost SIBA, s.r.o. v měsíci dubnu 08 neodvedla z důvodu finančních problémů pojistné na důchodové pojištění za žádného ze zaměstnanců. Jsou všichni zaměstnanci z titulu zaměstnání důchodově pojištěni v měsíci dubnu 08 ? Zdůvodněte. p. Dvořák p. Junek p. Hronovská p. Svoboda
2. /Souběh zaměstnání a pobírání starobního důchodu/: Firma SIBA, s.r.o. přijme od 1.1.08 do pracovního poměru na dobu určitou, konkrétně na 2 roky, zaměstnance, pana Kováče. Panu Kováčovi je 63 let, je poživatelem starobního důchodu (8.000,- Kč měsíčně) a bude s ním dohodnuta mzda 12.000,- Kč měsíčně. Může pan Kováč souběžně pobírat mzdu i starobní důchod ? 3. /Důchodové pojištění OSVČ/ Pavel Koutný je v pracovním poměru od 1.1.2007 do 31.8.2008 a jeho měsíční příjem ze zaměstnání představuje částku v průměru 20.000,- Kč. Od 1.1.2008 začal podnikat a do konce roku 2008 dosáhne z titulu samostatné výdělečné činnosti „čistý“ příjem 100.000,- Kč. Je v roce 2008 podnikání hlavní nebo vedlejší ? Je v roce 2008 povinně důchodově pojištěn jako podnikatel ?
|